Medvědi s dobrou adresou (Svět ženy)

Život na zámku
Osídlování příkopů medvědy má dlouholetou tradici. Šlechta je chovala na svých sídlech již v dobách dávno minulých. Jejich domovem byly suché hradní příkopy, které postupem let ztrácely původní obranný účel. Zpočátku medvědi (ale i jiné šelmy) měli roli hlídačů, posléze se jejich funkce omezila na dekorativní. Ani obyvatelé Prahy to neměli za medvědy daleko. Až do padesátých let 20. století medvědi obývali i Jelení příkop na Pražském hradě. Svůj domov zde našli medvídci až z dalekých krajů, které v roce 1918 darovali příslušníci československých legií T. G. Masarykovi po svém návratu z Ruska. Jako vzpomínka na ně zde do dnešních dob zbyly jen zamřížované kotce a domek pro medvědáře. Medvědi však zůstali chloubou příkopů mnoha jiných českých hradů a zámků, a až do dnešních dnů dělají radost jejich malým i velkým návštěvníkům.

Český Krumlov
Nejdéle chovají medvědy na zámku Český Krumlov. První zmínky o jejich chovu jsou již ze 16. století, kdy zámek patřil Vilému z Rožmberka. Dva medvědi se jako štítonoši objevují kromě pětilisté růže také ve znaku pánů z Rožmberka, v jejichž vlastnictví byl zámek od 14. do 17. století. V chovu medvědů pokračoval i rod Schwarzenbergů. Medvědi grizzlyové na zámku žijí téměř nepřetržitě až do dnešní doby, vystřídalo se zde nespočet medvědích párů.
Ze všech českých hradů a zámků se Krumlov může pochlubit i největším počtem medvědů. Nyní vlastní dva medvědí páry urozených jmen - Voka a Kateřinu a jejich syna Huberta s družkou Marií Terezií, kterou daroval českokrumlovskému zámku lesopark v Innsbrucku. Čtyři krumlovští medvědi nyní obývají téměř luxusně zařízený příkop pod mostem mezi I. a II. nádvořím. K jeho rekonstrukci se správa hradu společně s Nadací barokního divadla rozhodla v roce 1995. Původní příkop byl totiž pro chov medvědů zcela nevyhovující. Cílem rekonstrukce bylo přiblížit jejich výběh co nejvíce přirozenému prostředí, v němž medvědi žijí. Díky tomu si mohou hrát a odpočívat v jezírku či pod umělým vodopádem nebo lézt po balvanech a různě umístěných kmenech.

Konopiště
Na medvědárium je upraven i příkop na Konopišti. Na tomto zámku má chov medvědů také tradici. Zdejší příkop obývali již za Lobkowiczů. Medvědy zde choval i následník rakouského trůnu František Ferdinand d'Este, který vlastnil béžové syrské medvědy. Ty pak vystřídali medvědi ušatí neboli himalájští. První pár mláďat sem byl dovezen až z Podkarpatské Rusi. Do května minulého roku zde žili dva medvědi - Kazimír a Máša. Po její smrti v květnu loňského roku Kazimír žije v zámeckém příkopu sám, správa zámku se mu ale již snaží najít novou družku.

Náchod
Náchodský zámeček "vršku kulatého" se také může pochlubit dvěma medvědy. Medvědárium zde bylo v místě hradního příkopu zřízeno až v roce 1995. Azyl zde našli dva hnědí medvědi Ludvík a Dáša. Oba se narodili v cirkuse, kde pro ně nenašli využití, a proto je zavřeli do transportní klece, kde strádali až do svých tří let. Zachránila je nadace Spisovatelů za práva zvířat, díky níž byli převezeni do zoo ve Dvoře Králové. Odtud již putovali na zámek v Náchodě, který se stal jejich domovem.

Točník
Na medvědy se můžete jet podívat i na hrad Točník. Zdejší výběh byl narychlo zřízen v hradním příkopu v roce 1994 pro pár medvědů brtníků Norberta a Babetu, kteří žili po smrti svého pána Rudolfa Berouska uvězněni v malých klecích. Medvěd Norbert zemřel v roce 1995, Babeta ho do medvědího nebe následovala v roce 2005. Mezitím získal hradní příkop nového podnájemníka, medvěda Jardu, který sem byl převezen ze zoologické zahrady Ohrada v Hluboké nad Vltavou. Během společného soužití Jardy s Babetou bylo medvědárium přestavěno a rozšířeno. Pro medvědy zde byly postaveny nové kotce, jezírko a konečně se mohou vyhřívat na sluníčku. Jarda v roce 2006 získal novou partnerku, medvědici Mištu, která se na Točník přestěhovala z plzeňské zoo.

Medvědi z včerníčku
V roce 2000 se medvědici Kateřině z Českého Krumlova narodili tri kluci - Matěj, Kuba a Vojta. Kateřina se rozhodla, že na péči o bandu medvědích neposedů nemá náladu a přenechala ji lidem. Role tatínka se ujal nejprve krumlovský medvědář Jan Černý a poté filmař Václav chaloupek, který o své péči o medvědí bratříčky natočil večerníček. Medvědí trio bydlí nyní v Berouně, kde pro ně na zdejší Městské hoře vybudovali medvědárium. Přestože se už nehřejí v lidských peřinkách, ani zde jim rozhodně nic nechybí.