„Ultratrik” na podvodníky (lidovky.cz)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Podle odrazu UV záření ptáci patrně rozeznávají podstrčené vajíčko, zjistili čeští přírodovědci.
Kukačka podstrkává svá vajíčka do hnízda cizích ptačích druhů s krajní rafinovaností. Vzhledem připomíná dravce a pěvci před ní často prchnou z hnízda v domnění, že se blíží krahujec. K podstrčení vajíčka do cizího, na chvilku nehlídaného hnízda stačí kukačce pouhých 10 sekund.
Hostitel nemusí její „návštěvu” vůbec zaznamenat. O to důležitější je, aby vajíčko podstrčené kukačkou odlišil od vajec ze své vlastní snášky. Ani to není jednoduchý úkol, protože kukaččí vejce se zbarvením skořápky velice podobají vejcím hostitelského druhu. Přesto jsou ptáci s to podvržené kukaččí vajíčko v mnoha případech identifikovat, zničit a vyhodit ven z hnízda. Jak ho poznají?
Čeští biologové Marcel Honza a Lenka Polačiková z Ústavu biologie obratlovců AV ČR našli na tuto otázku odpověď pomocí elegantního pokusu. Zahráli si na kukačku. Pro svůj experiment použili vajíčka z opuštěných hnízd pěnice černohlavé, která podstrkávali mezi vajíčka pěnic sedících na vlastní snášce.
Před tím „falešná” kukaččí vajíčka různě upravovali. Některá opatřili nátěrem, jenž zabraňuje odrazu ultrafialového záření. Jiná vajíčka natřeli vazelínou, která spektrum ultrafialového záření odráženého skořápkou nemění. Ostatní vajíčka nechali bez jakéhokoli nátěru. Vajíčka podstrkávali do hnízd pěnic a doufali, že vejce neomyje prudký déšť nebo hnízdo nevyplení dravec či šelma. Po pěti dnech zjišťovali, jestli ptáci podvržené vajíčko odhalili, či nikoliv.
Vajíčka bez nátěru nebo vejce natřená vazelínou považovali ptáci většinou za vlastní a ponechali si je ve hnízdě. Zcela jinak se zachovaly pěnice černohlavé k vajíčkům s nátěrem pozměňujícím odraz ultrafialového záření od skořápky. Většina pěnic do takového vejce klovala tak dlouho, dokud ve skořápce nevylámaly dostatečně velký otvor. Do něj pak ptáci strčili zobák a vejce vynesli z hnízda ven. Z výsledků Marcela Honzy a Lenky Polačikové, které zveřejnil časopis Journal of Experimental Biology, vyplývá, že ultrafialové záření odrážené skořápkou představuje pro ptáky velice důležité vodítko.
V úvodníku, který pro Journal of Experimental Biology napsala Kathryn Phillipsová z The Company of Biologists, Marcel Honza přiznal, že ho síla reakce ptáků na vajíčka se změněným ultrafialovým „zbarvením” skořápky překvapila. Zdá se, že je to pro ptáky klíčové vodítko k odhalení podstrčeného kukaččího vejce.
Honza proto plánuje experimenty, které by měly odpovědět na otázku, nakolik se kukačky i v tomto ohledu přizpůsobily svým hostitelům a zda jejich vajíčka připomínají vajíčka hostitelského druhu i schopností skořápky odrážet ultrafialové záření.
Kukačka podstrkává svá vajíčka do hnízda cizích ptačích druhů s krajní rafinovaností. Vzhledem připomíná dravce a pěvci před ní často prchnou z hnízda v domnění, že se blíží krahujec. K podstrčení vajíčka do cizího, na chvilku nehlídaného hnízda stačí kukačce pouhých 10 sekund.
Hostitel nemusí její „návštěvu” vůbec zaznamenat. O to důležitější je, aby vajíčko podstrčené kukačkou odlišil od vajec ze své vlastní snášky. Ani to není jednoduchý úkol, protože kukaččí vejce se zbarvením skořápky velice podobají vejcím hostitelského druhu. Přesto jsou ptáci s to podvržené kukaččí vajíčko v mnoha případech identifikovat, zničit a vyhodit ven z hnízda. Jak ho poznají?
Čeští biologové Marcel Honza a Lenka Polačiková z Ústavu biologie obratlovců AV ČR našli na tuto otázku odpověď pomocí elegantního pokusu. Zahráli si na kukačku. Pro svůj experiment použili vajíčka z opuštěných hnízd pěnice černohlavé, která podstrkávali mezi vajíčka pěnic sedících na vlastní snášce.
Před tím „falešná” kukaččí vajíčka různě upravovali. Některá opatřili nátěrem, jenž zabraňuje odrazu ultrafialového záření. Jiná vajíčka natřeli vazelínou, která spektrum ultrafialového záření odráženého skořápkou nemění. Ostatní vajíčka nechali bez jakéhokoli nátěru. Vajíčka podstrkávali do hnízd pěnic a doufali, že vejce neomyje prudký déšť nebo hnízdo nevyplení dravec či šelma. Po pěti dnech zjišťovali, jestli ptáci podvržené vajíčko odhalili, či nikoliv.
Vajíčka bez nátěru nebo vejce natřená vazelínou považovali ptáci většinou za vlastní a ponechali si je ve hnízdě. Zcela jinak se zachovaly pěnice černohlavé k vajíčkům s nátěrem pozměňujícím odraz ultrafialového záření od skořápky. Většina pěnic do takového vejce klovala tak dlouho, dokud ve skořápce nevylámaly dostatečně velký otvor. Do něj pak ptáci strčili zobák a vejce vynesli z hnízda ven. Z výsledků Marcela Honzy a Lenky Polačikové, které zveřejnil časopis Journal of Experimental Biology, vyplývá, že ultrafialové záření odrážené skořápkou představuje pro ptáky velice důležité vodítko.
V úvodníku, který pro Journal of Experimental Biology napsala Kathryn Phillipsová z The Company of Biologists, Marcel Honza přiznal, že ho síla reakce ptáků na vajíčka se změněným ultrafialovým „zbarvením” skořápky překvapila. Zdá se, že je to pro ptáky klíčové vodítko k odhalení podstrčeného kukaččího vejce.
Honza proto plánuje experimenty, které by měly odpovědět na otázku, nakolik se kukačky i v tomto ohledu přizpůsobily svým hostitelům a zda jejich vajíčka připomínají vajíčka hostitelského druhu i schopností skořápky odrážet ultrafialové záření.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.