Žiletkový drát prý zvěři na kótě neublíží (Příbramský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
V důsledku vybudovaného žiletkového oplocení dosud nebyl zjištěn žádný úhyn, ani zranění zvěře," sdělil Deníku Jan Pejšek z ministerstva obrany s tím, že přesto bylo z preventivních důvodů rozhodnuto o instalaci opatření proti průniku a možnému zranění zvěře o žiletkové oplocení.
V okolí žiletkového oplocení v délce asi tři kilometry byla do větví stromů instalována optická zradidla, která dokáží po nějaký čas zvěř vyplašit. "Současně bylo rozhodnuto vybudovat kolem oplocení ve spolupráci s Vojenskými lesy a statky ČR elektrický ohradník. S jeho instalací se začne v nejbližších dnech. Náklady na jeho pořízení dosáhly zhruba 50 tisíc korun," upřesnil Pejšek.
Elektrický ohradník se běžně používá na pastvinách, aby hospodářská zvířata udržel ve vymezeném prostoru. V drátu ohradníku je vysoké napětí, ale velmi slabý proud. V případě, že se zvíře dotkne vodiče, zasáhne ho výboj, který mu neublíží, ale odradí ho od překonání této překážky.
Ohradník nebude v okolí kóty trvale. Jakmile pomine potřeba oplocení, bude odstraněn i ohradník, který může být následně použit k jiným hospodářským účelům, například při pastvě skotu jinde na území vojenského újezdu.
Žiletkový plot kritizovali myslivci, ale i přírodovědci. Milan Kubů, jednatel příbramského mysliveckého sdružení považuje takové opatření za velice drastické vůči lesní zvěři. Zoolog Ondřej Sedláček dokonce před časem sdělil Deníku, že žiletkový plot představuje nebezpečí pro zvěř a sám tehdy doporučil zabezpečit ženijní zátaras elektrickým ohradníkem. "Lze se s úspěchem domnívat, že měsíční pobyt Greenpeace, spojený s pohybem množství osob, organizováním koncertů a budováním tábořiště, vyhnal i nejotužilejší zvěř. Co se týče zátarasu, takzvané concertiny, jedná se o blýskavý předmět, vnímatelný zvířecím čichem. Navíc se v jeho okolí pohybují hlídky se psy. Pravděpodobnost, že by za těchto podmínek zvěř usilovala o průnik na kótu 718 je mizivá," konstatoval před časem Andrej Čírtek, mluvčí ministerstva obrany.
V okolí žiletkového oplocení v délce asi tři kilometry byla do větví stromů instalována optická zradidla, která dokáží po nějaký čas zvěř vyplašit. "Současně bylo rozhodnuto vybudovat kolem oplocení ve spolupráci s Vojenskými lesy a statky ČR elektrický ohradník. S jeho instalací se začne v nejbližších dnech. Náklady na jeho pořízení dosáhly zhruba 50 tisíc korun," upřesnil Pejšek.
Elektrický ohradník se běžně používá na pastvinách, aby hospodářská zvířata udržel ve vymezeném prostoru. V drátu ohradníku je vysoké napětí, ale velmi slabý proud. V případě, že se zvíře dotkne vodiče, zasáhne ho výboj, který mu neublíží, ale odradí ho od překonání této překážky.
Ohradník nebude v okolí kóty trvale. Jakmile pomine potřeba oplocení, bude odstraněn i ohradník, který může být následně použit k jiným hospodářským účelům, například při pastvě skotu jinde na území vojenského újezdu.
Žiletkový plot kritizovali myslivci, ale i přírodovědci. Milan Kubů, jednatel příbramského mysliveckého sdružení považuje takové opatření za velice drastické vůči lesní zvěři. Zoolog Ondřej Sedláček dokonce před časem sdělil Deníku, že žiletkový plot představuje nebezpečí pro zvěř a sám tehdy doporučil zabezpečit ženijní zátaras elektrickým ohradníkem. "Lze se s úspěchem domnívat, že měsíční pobyt Greenpeace, spojený s pohybem množství osob, organizováním koncertů a budováním tábořiště, vyhnal i nejotužilejší zvěř. Co se týče zátarasu, takzvané concertiny, jedná se o blýskavý předmět, vnímatelný zvířecím čichem. Navíc se v jeho okolí pohybují hlídky se psy. Pravděpodobnost, že by za těchto podmínek zvěř usilovala o průnik na kótu 718 je mizivá," konstatoval před časem Andrej Čírtek, mluvčí ministerstva obrany.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.