Záludnost honebních společenstev (Zemědělec)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Hnutí Duha odhaduje škody v lesích na 1,5 miliardy korun ročně a kolem tohoto čísla se pohybují i výpočty vědeckých a hospodařením v lesích se zabývajících institucí. Podle Jaroslava Kostečky z Českomoravské myslivecké jednoty však myslivci ročně zaplatí za škody odhadem asi devět milionů korun. A kde je zbývajících 1 491 000 000 korun? Ty zaplatí -kdo jiný - vlastníci honebních pozemků. Podle tiskového mluvčího ministerstva zemědělství Petra Vorlíčka, ve zmíněném článku citovaného, "úroveň mysliveckého hospodaření, které je v honitbách dosaženo, odpovídá demokratickému projevu vůle vlastníků pozemků." Pan Vorlíček neví, o čem mluví. Což mu nevyčítám, protože v zákonu č. 449/2001 Sb., omyslivosti, se nevyznal, jak víme, ani Ústavní soud ČR. Mluvit o demokratické vůli v souvislosti s tímto zákonem je absurdní. Vlastníci honebních pozemků mohou za dnešní stav honiteb a lesů jen v tom případě, pokud volili ty poslance, kteří zvedli ruku pro zákon č. 449/2001 Sb. a pro jeho novelu, a ty, kteří odmítají tento paskvil napravit, tedy dnešní členy Parlamentu ČR. Mimochodem, na podzim budou volby do Senátu. Než hodíte do volební urny hlasovací lístek, podívejte se na internet, zda váš kandidát nehlasoval pro myslivecký zákon, a předem si zjistěte, jaký je jeho názor na něj.
Honební společenstvo
Petr Vorlíček tvrdí, že stavy zvěře v honitbách určují vlastníci honebních pozemků. Pravdu má, pokud jde o vlastníka, který má výměru souvisejících honebních pozemků minimálně 500 ha. Tito vlastníci si také nestěžují. Jen se bojí, aby se minimální výměra nezvedla na 1000 ha a oni se neocitli v roli těch ostatních. Dobře totiž vědí, co by je čekalo.
Museli by povinně vytvořit honební společenstvo. Je to historický název z druhé poloviny 19. století pro sdružení vlastníků honebních pozemků, jejichž pozemky spolu souvisejí a mohou vytvářet prostor pro chov a lov zvěře, tj. pro honitbu. Bylo to docela jednoduché až do komunistického převratu v roce 1948, protože minimální výměra honitby činila 115 ha, lidé se navzájem znali, věděli, kdo a kde má své pozemky, a členitost krajiny tomu pomáhala. Navíc se zachovával princip demokracie: na každý hektar připadl sice jeden hlas, ale majoritní vlastník pozemků nesměl mít víc než 50 procent hlasů (např. majitel 100 ha měl stejný počet hlasů jako majitel(é) zbývajících 15 ha). Dnes je minimální honitba stanovena na 500 ha (§ 17 odst. 7), lidé nevědí, kde jejich pozemky leží, o členitosti krajiny si můžeme nechat jen zdát a poslance ani nenapadlo zabývat se okleštěním majority většinového majitele. Naopak odhlasovali do nebe volající tunelářskou zlodějnu: ačkoliv členy honebního společenstva (HS) "mohou být pouze vlastníci nebo spoluvlastníci souvislých honebních pozemků" (§ 19, odst. 1, písm. a), jeho předsedou a místopředsedou, tzv. honební starostou a jeho zástupcem, může být i nečlen HS. Tedy lidé, kteří nevlastní ani za halíř majetku, sdruženého v HS. Připočteme-li k tomu, že podle § 27 odst. 1) ručí členové za závazky HS a že těmito závazky mohou být i půjčky a úvěry - odst. 2, písm. d - a že se valná hromada může sejít až v roce 2013 a že na ni nemusí každý člen dostat písemnou pozvánku obsahující informace o finančním hospodaření, včetně návrhu na uzavření zmíněných půjček a úvěrů, jak zněl původně odhlasovaný zákon (změněný novelou poslanců KSČM a ČSSD v roce 2002 ), máme před sebou uzákoněnou formu vytunelování.
A co na to ústavní soud?
"Ústavní soud má za to, že výše ručení člena honebního společenstva musí být kvantifikována podle stejného pravidla, jaké je obsaženo pro hlasování na valné hromadě honebního společenstva, člen proto ručí za závazky společenstva podle výměry honebních pozemků, které vlastní a které tvoří společenstevní honitbu." Zákon připustil (protože nezakázal) hrozivou skutečnost. Umožnil myslivcům, aby oběhli většinu majitelů honebních pozemků, nechali si od nich vystavit plné moci na zastupování v HS. Pak se může určování velikosti honiteb, výše nájmů, schvalování mysliveckých plánů i náhrad škod odehrávat v jejich režii. Osmdesát procent vlastníků honebních pozemků vůbec netuší, že je jejich majetek ohrožen. Podle § 25, odst. 2 se totiž mají na likvidaci majetku a závazků HS použít předpisy o likvidaci majetku a závazků obchodních společností. Ale honební společenstvo přece není obchodní společnost. Ta vzniká dobrovolně, z vlastní vůle občanů, kdežto ke sdružení v HS je vlastník honebních pozemků nucen státem. A stát mu také musí zaručit ochranu! Kdo bude lidem, kteří byli od svých vlastnických práv na téměř půl století odříznuti, restituovali své majetky, z nichž byly jejich rody vyhnány, hradit nové okradení, tentokrát v demokratickém Česku? A žijeme opravdu v demokratickém státě, když je u nás možné odhlasovat a Ústavním soudem ČR posvětit tak nehoráznou zlodějnu?
Vraťme se však k původnímu tématu: mohou vlastníci ovlivnit škody, které jim způsobuje přemnožená spárkatá zvěř? Teoreticky ano, prakticky ne. Nemohou totiž jako členové HS ochránit ani vlastnictví svých honebních pozemků, natož ovlivnit stav zvěře. To první, tedy majetek, si mohou zabezpečit vystoupením z HS, na což myslivci nedočkavě čekají. Pak jim totiž do jejich hospodaření ani teoreticky už nikdo nebude moci mluvit.
Takže, kdo má hradit miliardové škody páchané zvěří, popřípadě zákonem povolenou krádež? Odpověď je nasnadě: ti, kteří svou nekvalitní prací vše způsobili, tedy poslanci a senátoři Parlamentu ČR. A to do té doby, než přijmou nový, demokratický a funkční zákon o honitbách. Jen pro zajímavost: na každého poslance a senátora by jen na škodách připadlo asi pět milionů ročně. Ty by šly do zvláštního fondu na náhradu škod, které přemnožená spárkatá zvěř napáchala. Stačí na to členům Parlamentu ČR jejich finanční prostředky?
Mgr. Věra Petrová předsedkyně Sdružení vlastníků honebních pozemků
Honební společenstvo
Petr Vorlíček tvrdí, že stavy zvěře v honitbách určují vlastníci honebních pozemků. Pravdu má, pokud jde o vlastníka, který má výměru souvisejících honebních pozemků minimálně 500 ha. Tito vlastníci si také nestěžují. Jen se bojí, aby se minimální výměra nezvedla na 1000 ha a oni se neocitli v roli těch ostatních. Dobře totiž vědí, co by je čekalo.
Museli by povinně vytvořit honební společenstvo. Je to historický název z druhé poloviny 19. století pro sdružení vlastníků honebních pozemků, jejichž pozemky spolu souvisejí a mohou vytvářet prostor pro chov a lov zvěře, tj. pro honitbu. Bylo to docela jednoduché až do komunistického převratu v roce 1948, protože minimální výměra honitby činila 115 ha, lidé se navzájem znali, věděli, kdo a kde má své pozemky, a členitost krajiny tomu pomáhala. Navíc se zachovával princip demokracie: na každý hektar připadl sice jeden hlas, ale majoritní vlastník pozemků nesměl mít víc než 50 procent hlasů (např. majitel 100 ha měl stejný počet hlasů jako majitel(é) zbývajících 15 ha). Dnes je minimální honitba stanovena na 500 ha (§ 17 odst. 7), lidé nevědí, kde jejich pozemky leží, o členitosti krajiny si můžeme nechat jen zdát a poslance ani nenapadlo zabývat se okleštěním majority většinového majitele. Naopak odhlasovali do nebe volající tunelářskou zlodějnu: ačkoliv členy honebního společenstva (HS) "mohou být pouze vlastníci nebo spoluvlastníci souvislých honebních pozemků" (§ 19, odst. 1, písm. a), jeho předsedou a místopředsedou, tzv. honební starostou a jeho zástupcem, může být i nečlen HS. Tedy lidé, kteří nevlastní ani za halíř majetku, sdruženého v HS. Připočteme-li k tomu, že podle § 27 odst. 1) ručí členové za závazky HS a že těmito závazky mohou být i půjčky a úvěry - odst. 2, písm. d - a že se valná hromada může sejít až v roce 2013 a že na ni nemusí každý člen dostat písemnou pozvánku obsahující informace o finančním hospodaření, včetně návrhu na uzavření zmíněných půjček a úvěrů, jak zněl původně odhlasovaný zákon (změněný novelou poslanců KSČM a ČSSD v roce 2002 ), máme před sebou uzákoněnou formu vytunelování.
A co na to ústavní soud?
"Ústavní soud má za to, že výše ručení člena honebního společenstva musí být kvantifikována podle stejného pravidla, jaké je obsaženo pro hlasování na valné hromadě honebního společenstva, člen proto ručí za závazky společenstva podle výměry honebních pozemků, které vlastní a které tvoří společenstevní honitbu." Zákon připustil (protože nezakázal) hrozivou skutečnost. Umožnil myslivcům, aby oběhli většinu majitelů honebních pozemků, nechali si od nich vystavit plné moci na zastupování v HS. Pak se může určování velikosti honiteb, výše nájmů, schvalování mysliveckých plánů i náhrad škod odehrávat v jejich režii. Osmdesát procent vlastníků honebních pozemků vůbec netuší, že je jejich majetek ohrožen. Podle § 25, odst. 2 se totiž mají na likvidaci majetku a závazků HS použít předpisy o likvidaci majetku a závazků obchodních společností. Ale honební společenstvo přece není obchodní společnost. Ta vzniká dobrovolně, z vlastní vůle občanů, kdežto ke sdružení v HS je vlastník honebních pozemků nucen státem. A stát mu také musí zaručit ochranu! Kdo bude lidem, kteří byli od svých vlastnických práv na téměř půl století odříznuti, restituovali své majetky, z nichž byly jejich rody vyhnány, hradit nové okradení, tentokrát v demokratickém Česku? A žijeme opravdu v demokratickém státě, když je u nás možné odhlasovat a Ústavním soudem ČR posvětit tak nehoráznou zlodějnu?
Vraťme se však k původnímu tématu: mohou vlastníci ovlivnit škody, které jim způsobuje přemnožená spárkatá zvěř? Teoreticky ano, prakticky ne. Nemohou totiž jako členové HS ochránit ani vlastnictví svých honebních pozemků, natož ovlivnit stav zvěře. To první, tedy majetek, si mohou zabezpečit vystoupením z HS, na což myslivci nedočkavě čekají. Pak jim totiž do jejich hospodaření ani teoreticky už nikdo nebude moci mluvit.
Takže, kdo má hradit miliardové škody páchané zvěří, popřípadě zákonem povolenou krádež? Odpověď je nasnadě: ti, kteří svou nekvalitní prací vše způsobili, tedy poslanci a senátoři Parlamentu ČR. A to do té doby, než přijmou nový, demokratický a funkční zákon o honitbách. Jen pro zajímavost: na každého poslance a senátora by jen na škodách připadlo asi pět milionů ročně. Ty by šly do zvláštního fondu na náhradu škod, které přemnožená spárkatá zvěř napáchala. Stačí na to členům Parlamentu ČR jejich finanční prostředky?
Mgr. Věra Petrová předsedkyně Sdružení vlastníků honebních pozemků
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.