Lesníci v Hradci Králové vypustili tři vzácné rarohy velké (Zpravodajství ČTK)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Dnešní akcí také navázali na loňské premiérové vypuštění tří rarohů. ČTK to řekl vedoucí takzvaného sokolího programu podniku Lesy České republiky Petr Zvolánek.
V rámci sokolího programu Lesy ČR v minulých letech do volné přírody vypustili kolem 30 sokolů stěhovavých. Protože stavy sokolů jsou na vzestupu, zaměří se lesníci na podporu populace raroha, řekl Zvolánek.
Rarohy, dva samce a jednu samičku, lesníci vypustili ze speciální klece umístěné na telekomunikační věži u budovy ředitelství Lesů ČR. Před prvním letem jim Zvolánek ještě do klece dal potravu a pak na dálku otevřel dvířka.
Tři téměř dvouměsíční rarohy lesníci koupili od chovatele dravců. Na deset dní je pak umístili do klece na věži. "V příštích dnech se budou moci dravci do klece stále vracet pro krmení," řekl Zvolánek. Až se zdokonalí v letu a naučí se lovit, odletí možná až 1000 kilometrů daleko. Při umělém vypuštění do přírody je podmínkou, že raroh musí být odchovám vlastními rodiči bez vlivu člověka.
Populace rarohů velkých a jejich příbuzných sokolů stěhovavých byla v minulém století decimována používáním jedovatého přípravku DDT v zemědělství. V přírodě se dožije dvou let jen asi 30 procent volně narozených mláďat rarohů, tří let a schopnosti plodit mláďata se dočkají jen jedinci. Mladé rarohy hubí zejména kuny, výři, hynou také na sloupech elektrického vedení, po úrazech z letu, na následky nemocí.
V přírodě rarozi loví jiné ptáky, například holuby, sojky, straky. Velký raroh si troufne i na zajíce. Při útoku dokáže raroh vyvinout rychlost až 300 kilometrů v hodině.
S vypouštěním uměle odchovaných dravců začaly Lesy ČR v polovině 90. let v rámci programu na záchranu ohrožených dravců. Celkové náklady spojené s dnešním vypuštěním se pohybují v řádech desítek tisíc korun. Sokolnický program je součástí programu LČR na podporu veřejných funkcí lesa, na který jde letos 60 milionů korun.
V rámci sokolího programu Lesy ČR v minulých letech do volné přírody vypustili kolem 30 sokolů stěhovavých. Protože stavy sokolů jsou na vzestupu, zaměří se lesníci na podporu populace raroha, řekl Zvolánek.
Rarohy, dva samce a jednu samičku, lesníci vypustili ze speciální klece umístěné na telekomunikační věži u budovy ředitelství Lesů ČR. Před prvním letem jim Zvolánek ještě do klece dal potravu a pak na dálku otevřel dvířka.
Tři téměř dvouměsíční rarohy lesníci koupili od chovatele dravců. Na deset dní je pak umístili do klece na věži. "V příštích dnech se budou moci dravci do klece stále vracet pro krmení," řekl Zvolánek. Až se zdokonalí v letu a naučí se lovit, odletí možná až 1000 kilometrů daleko. Při umělém vypuštění do přírody je podmínkou, že raroh musí být odchovám vlastními rodiči bez vlivu člověka.
Populace rarohů velkých a jejich příbuzných sokolů stěhovavých byla v minulém století decimována používáním jedovatého přípravku DDT v zemědělství. V přírodě se dožije dvou let jen asi 30 procent volně narozených mláďat rarohů, tří let a schopnosti plodit mláďata se dočkají jen jedinci. Mladé rarohy hubí zejména kuny, výři, hynou také na sloupech elektrického vedení, po úrazech z letu, na následky nemocí.
V přírodě rarozi loví jiné ptáky, například holuby, sojky, straky. Velký raroh si troufne i na zajíce. Při útoku dokáže raroh vyvinout rychlost až 300 kilometrů v hodině.
S vypouštěním uměle odchovaných dravců začaly Lesy ČR v polovině 90. let v rámci programu na záchranu ohrožených dravců. Celkové náklady spojené s dnešním vypuštěním se pohybují v řádech desítek tisíc korun. Sokolnický program je součástí programu LČR na podporu veřejných funkcí lesa, na který jde letos 60 milionů korun.