Volné pobíhání domácích mazlíčků v přírodě škodí zvěři (Pelhřimovský deník)

Obilí a řepka na polích rychle dozrává a původně zelená barva se mění na odstíny hnědé. Červenec je časem žní. Pole poskytující pro zvěř dostatek klidových a potravních možností se rázem po přejezdu kombajnu a podmítače mění na potravní poušť, bez zdroje potravy, bez krytu i vody pro zvěř.
V přírodě pozorujeme rychlý růst mláďat spárkaté zvěře, která postupně přivykají krom sání mateřského mléka na příjem rostlinné potravy.
V druhé polovině července probíhá srnčí říje. Na tichých procházkách přírodou můžeme pozorovat teritoriální chování srnců a jejich vzájemné potyčky. Silný srnec srdnatě hájí svoje teritorium a vytrvale vyhání slabší srnce.

Letniny a kontrola uskladnění
V průběhu říje se zvyšuje migrační aktivita srnčí zvěře, upozornění je nutno adresovat zvláště řidičům, kteří by měli být na silnicích obezřetní zvláště v lesních úsecích.
Pokud chceme z prázdninových procházek odcházet z přírody s poznáním, dosyta občerstveni rozmanitostí přírody, nechť nás na našich toulkách provází také ohleduplnost ke zvěři.
Počátkem července kontrolují myslivci kvalitu uskladněného sena. Většina skladů musí být z 2/3 naplněná, protože druhá seč luk už nebývá výnosná. V červenci obrůstají louky po senoseči, probíhá druhá sklizeň vojtěšky.
Kvalitně usušené a uskladněné seno je základem přikrmování zvěře v zimě. V průběhu sušení není možné připustit zmoknutí sena, protože dochází ke snížení kvality a zaplísnění.
Plísně vytvářejí zdroj mykotoxinů, které mají negativní vliv na metabolizmus zvěře. Zajištění dostatečného množství kvalitního sena pro zimní přikrmování je pro myslivce nutnost. Seno lze nahrazovat kvalitní senáží, uchovanou nejlépe v balících obalených krycí fólií.
Nekvalitní krmivo značně snižuje efekt přikrmování zvěře v období nouze.
V červenci myslivci suší letninu. Za letninu se považují sušené letorosty listnáčů, keřů, ostružiní a maliní, které v zimě slouží pro přikrmování spárkaté zvěře jako doplněk potravy s vysokým obsahem tříslovin, což napomáhá snižování škod na lesních porostech.

Ochrana mláďat
Samice spárkaté zvěře vodí svá mláďata, jsou vidět druhé vrhy zajíců a třetí honcování, bažanti, koroptve, křepelky vodí kuřátka. Na této mladé zvěři dovedou udělat citelné škody jak toulaví psi, kočky, krkavcovití, tak dravá zvěř.
V červenci probíhá hlavní turistická sezóna, a proto se myslivci musí věnovat ochraně mláďat.
Hlavní úlohu má myslivecký hospodář a myslivecká stráž, a ti by se měli pohybovat v honitbě každý den. Veřejnost by měla být citlivě upozorněna, že bezohledné rušení zvěře a volné pobíhání psů je v tomto období pro zvěř škodlivé.
Ohroženy nejsou jenom dospělé matky. Zejména mláďatům hrozí bezprostřední nebezpečí zadávením. Potulující se psi a kočky decimují kuřata, které bažantí slepice či koroptve nemůže proti těmto šel mámu bránit.

Pes štvoucí zvěř může být zastřelen
Upozorňovat v terénu na tyto skutečnosti má na starosti myslivecký hospodář a myslivecká stráž. Myslivecká stráž či hospodář volně pobíhající psy štvoucí zvěř sice může zastřelit, ale to žádný jen tak nedovolí. Celou věc se nejprve snaží řešit domluvou, nejprve upozorní majitele a snaží se mu vysvětlit důsledky tohoto chování. Snaží se proto slušnou, osvětovou formou, podpořenou odborným argumentem, návštěvníkům lesa vysvětlit, jak se mají v přírodě správně chovat. Jde přeci jenom o sousedské vztahy, které jsou stále respektovány. Je nutné rovněž upozornit veřejnost, že pokud nalezne opuštěné mládě na louce či v blízkosti lesa, je nejlépe ponechat ho na původním místě a co nejdříve se nejkratší cestou vzdálit od tohoto místa, aby nezanechal pachovou stopu v blízkosti mláděte. Pokud se bude mláďat dotýkat, může ho svým chováním odsoudit na smrt, protože ho matka již nemusí přijmout. Příroda je v tomto směru velmi krutá a chyby člověka jsou již nenapravitelné, a proto bychom se k mláďatům zvěře měli chovat poněkud obezřetněji.

Srnčí říje
K hlavním událostem druhé poloviny července patří srnčí říje. Srnci již od konce jara srdnatě hájí své teritorium a pravidelně obchází hranice a zanechávají pobytové stopy, jako je hrabánkování a strouhání. Na přítomnost soka i člověka reagují silným bekavým zvukem, který můžeme zaslechnout prakticky kdekoliv v přírodě. Pokud zjistí srnec vetřelce (slabšího srnce) ve svém teritoriu, okamžitě ho vyžene za hranice svého území.
V této souvislosti je nutno upozornit řidiče, že v tomto období je zvýšená aktivita srnčí zvěře a zvyšuje se možnost nenadálého vběhnutí zvěře do vozovky. Řidiči jedoucí vyšší rychlostí prakticky nemají možnost zabránit střetu se zvěří, proto je na místě dodržovat přiměřenou rychlost a svou ostražitost zvýšit zvláště v lesních úsecích a v místech, kde je silnice lemovaná keři či vysokou travou.