Divočáci se přemnožili. Kde? Přímo ve Zlíně (Kroměřížský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Zlín
I v krajském městě mohou lidé narazit na volně žijící zvěř. V důsledku obzvláště teplých zim se totiž ve Zlíně v posledních pěti letech přemnožila divoká prasata.
V lesích u Vršavy a u sídliště Jižní Svahy se pohybuje kolem padesáti kusů divočáků. V nočních hodinách se přibližují k bytovým domům a vyvolávají strach místních obyvatel. Lidé proto žádají myslivce, aby zasáhli. Vandalové však lesníkům ničí posedy, a tím pádem znemožňují odlov této zvěře.
"Dva nové posedy nám na jaře rozřezali a spálili. Posed má přitom pořizovací hodnotu až deset tisíc korun," postěžoval si předseda zlínského mysliveckého sdružení Stráž Zdeněk Kadlčík. Lov ze země přitom není přípustný kvůli možnému ohrožení lidí.
"Nedá se téměř provést. Střela má smrtící účinek tři až pět kilometrů. Musíme tedy vědět, že jde kulka do svahu, což je při střelbě ze země problém," vysvětlil místopředseda organizace Ladislav Hrbáček.
Podle vršavských myslivců je odlov v této lokalitě velmi náročný. "Chodci a cyklisté se v lese pohybují ještě o půlnoci. Z tohoto hlediska je to velmi nebezpečné," poznamenal Kadlčík. Přesto se však v této oblasti odloví asi šedesát kusů prasat ročně.
Obavy veřejnosti z divočáků jsou prý mnohdy přehnané. "Normálně nebezpeční nejsou, lidem uhnou. Jen když jsou zranění, například sražení autem, nebo když chrání mladé, jsou útoční," podotkl Kadlčík.
Podle něj by proto Zlíňané neměli v této době chodit do hustých lesních porostů. V nich se totiž přes den zdržuje bachyně se svými mláďaty. "Vítaným hostem není ani volně pobíhající pejsek. Narušuje nejen klid prasečí rodiny, ale ohrožuje také svůj život," dodal myslivec.
Nejlepší obrana? Vylézt na strom.
Pokud se lidem stane, že se setkají s agresivním divočákem, měli by vycouvat. "Nejlepší obranou je vylézt na strom," usmál se místopředseda sdružení Hrbáček.
Vršavští myslivci také upozorňují, aby lidé nebrali do rukou zdánlivě opuštěná mláďata srnčí, daňčí ani drobné zvěře. Jejich matky jsou totiž nablízku. "Pach člověka odsoudí mládě ke smrti hladem, matka jej opustí," zdůraznil Kadlčík.
Narušiteli lesního pořádku jsou také motorkáři. "Ruší lesní klid a v tomto období také vývin nových přírůstků," dodal nakonec.
I v krajském městě mohou lidé narazit na volně žijící zvěř. V důsledku obzvláště teplých zim se totiž ve Zlíně v posledních pěti letech přemnožila divoká prasata.
V lesích u Vršavy a u sídliště Jižní Svahy se pohybuje kolem padesáti kusů divočáků. V nočních hodinách se přibližují k bytovým domům a vyvolávají strach místních obyvatel. Lidé proto žádají myslivce, aby zasáhli. Vandalové však lesníkům ničí posedy, a tím pádem znemožňují odlov této zvěře.
"Dva nové posedy nám na jaře rozřezali a spálili. Posed má přitom pořizovací hodnotu až deset tisíc korun," postěžoval si předseda zlínského mysliveckého sdružení Stráž Zdeněk Kadlčík. Lov ze země přitom není přípustný kvůli možnému ohrožení lidí.
"Nedá se téměř provést. Střela má smrtící účinek tři až pět kilometrů. Musíme tedy vědět, že jde kulka do svahu, což je při střelbě ze země problém," vysvětlil místopředseda organizace Ladislav Hrbáček.
Podle vršavských myslivců je odlov v této lokalitě velmi náročný. "Chodci a cyklisté se v lese pohybují ještě o půlnoci. Z tohoto hlediska je to velmi nebezpečné," poznamenal Kadlčík. Přesto se však v této oblasti odloví asi šedesát kusů prasat ročně.
Obavy veřejnosti z divočáků jsou prý mnohdy přehnané. "Normálně nebezpeční nejsou, lidem uhnou. Jen když jsou zranění, například sražení autem, nebo když chrání mladé, jsou útoční," podotkl Kadlčík.
Podle něj by proto Zlíňané neměli v této době chodit do hustých lesních porostů. V nich se totiž přes den zdržuje bachyně se svými mláďaty. "Vítaným hostem není ani volně pobíhající pejsek. Narušuje nejen klid prasečí rodiny, ale ohrožuje také svůj život," dodal myslivec.
Nejlepší obrana? Vylézt na strom.
Pokud se lidem stane, že se setkají s agresivním divočákem, měli by vycouvat. "Nejlepší obranou je vylézt na strom," usmál se místopředseda sdružení Hrbáček.
Vršavští myslivci také upozorňují, aby lidé nebrali do rukou zdánlivě opuštěná mláďata srnčí, daňčí ani drobné zvěře. Jejich matky jsou totiž nablízku. "Pach člověka odsoudí mládě ke smrti hladem, matka jej opustí," zdůraznil Kadlčík.
Narušiteli lesního pořádku jsou také motorkáři. "Ruší lesní klid a v tomto období také vývin nových přírůstků," dodal nakonec.