Doplácejí na přemnoženou zvěř (Zemědělec)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Dopady přemnožení zvěře na zemědělské podniky se liší podle jednotlivých oblastí a také podle ekonomické síly zmíněných podniků. Ti slabší jsou na tom pochopitelně hůře, protože náklady na alespoň částečnou ochranu pozemků by byly v jejich případě neúměrně vysoké. Mezi ně patří i zemědělská společnost Agro Měšetice, s. r. o., která obhospodařuje na Sedlčansku necelou tisícovku hektarů zemědělské půdy, z níž více než třetinu tvoří trvalé travní porosty. Ty jsou také podle jednatele společnosti Bohuslava Kardy vydány na pospas přemnoženým divočákům nejvíc.
Neteční myslivci
Společnost vznikla v roce 1992 na troskách bývalého Státního statku Votice. V současné době má 12 vlastníků a zaměstnává 22 pracovníků. Páteří podniku je živočišná výroba a právě travní porosty spolu s obilninami, které pěstuje podnik na zbývající ploše, pro ni tvoří krmivovou základnu.
"Současné stavy divokých prasat v okolí jsou neúměrné a my začínáme pochybovat, zda vůbec budeme moci hospodařit. Travní porost prasata devastují tak, že některé pozemky není možné ani zpracovat, protože hrozí poškození drahé techniky, a to nemluvím o tom, že klesají výnosy," konstatuje Karda. Dvě po sobě jdoucí teplé zimy situaci zhoršily natolik, že se společnost letos obrátila na Státní zemědělský intervenční fond s žádostí, aby jim povolil předčasnou obnovu trvalých travních porostů. Pracovníci fondu přímo na místě vyhodnotili jako nejvíce poškozené pozemky o rozloze téměř 25 hektarů. Jejich obnova pak přišla Agro Měšetice na více než 170 tisíc korun.
Pozemky, na nichž podnik hospodaří, i pozemky v okolí spravuje jako honitbu myslivecké sdružení Černá Hora II a jemu také vystavila společnost účet. "Poslali jsme jim fakturu ve výši 171 tisíc korun, kde je vyčísleno pouze to, co jsme museli investovat letos na jaře do nápravy škod, které prasata způsobila na travních porostech, a zdaleka to není všechno. Započítali jsme jen 24 hektarů, takže v průměru vyšly náklady na obnovu jednoho hektaru na 7140 korun. Hlavním problémem je ale podle mého názoru, že na straně myslivců není ochota ani snaha tyto škody řešit," říká Karda s tím, že už před několika lety předepsal honebnímu společenství nárok na uhrazení škod ve výši 12 tisíc, ale nic se nezměnilo. Pokud však myslivci nebudou ochotni zaplatit zmíněnou fakturu, hodlá podnik svoji pohledávku vymáhat soudní cestou.
Alespoň k částečné ochraně přiměly letos myslivecké sdružení škody u kukuřice, kdy bylo možné už u částečně vzrostlých porostů odhadnout zhruba dvacetiprocentní ztrátu, což při téměř stovce osetých hektarů není podle Kardy rozhodně zanedbatelné. "Po důrazných urgencích se myslivci rozhýbali a umístili kolem polí kolíky s odpuzovači, takže škody sice jsou, ale ještě vyšším ztrátám se zabránilo," říká a dodává, že je to vůbec první větší iniciativa, které se Agro Měšetice od mysliveckého sdružení dočkalo. "Všechny prostředky, které povedou ke snížení stavů černé zvěře v okolí, jsou dobré. Abychom však sami financovali ochranu svých pozemků, není při naší výměře dost dobře možné," uzavírá Karda.
Budoucnost je nejistá
Přemnožená zvěř sice značně komplikuje podniku hospodaření, ale tím hlavním problémem zůstává nepříznivá ekonomika živočišné výroby, zejména chovu prasat, na kterém loni tratil přes půl milionu korun. "Zatím jej držíme, protože jsme technologii chovu prasat relativně výhodně a kvalitně předělali, takže je škoda ho opouštět, ale nepříznivá situace trvá už dlouho a doplácet na to věčně nemůžeme," vysvětluje jednatel
Kromě prasat produkují v Měšeticích také mléko a masný skot, v současné době však snižují stavy. Přestože podnik vykazuje dlouhodobě roční zisk kolem půl milionu korun a většinu prostředků vrací do provozu, zejména do staveb, čeká ho v následujících letech zřejmě nejobtížnější období. Začátkem příštího roku totiž začnou i u nás pravidelné kontroly zaměřené na plnění podmínek cross compliance. Zatím sice jen částečné, ale přesto si splnění podmínek vyžádá nemalé investice. "Víme, že se jim nevyhneme, ale je otázka, zda budeme schopni živočišnou výrobu vůbec udržet. Naše pozemky se rozkládají na devíti katastrech, živočišnou výrobu máme ve čtyřech střediscích a je otázka, jak si s požadavky EU poradíme. Osobně mám velké obavy, že živočišnou výrobu budeme muset maximálně zredukovat. My nejsme silní jako naši konkurenti na západě a prostě na tak obrovské investice nemáme," podotýká Karda.
Šanci nevidí ani v případné diverzifikaci příjmů. "Chtít po zemědělském podniku, aby z ničeho nic zavedl přidruženou výrobu, případně jiný druh podnikání, a diverzifikoval tak příjmy, je skutečně naivní představa. Ten, kdo neměl přidruženou výrobu už vminulosti, nemá dnes šanci. Zemědělec je přeci odborníkem na zemědělství a k tomu, aby vedl prosperující výrobu v jiném odvětví, by potřeboval štáb dalších odborníků," konstatuje s poukazem na zamýšlenou reformu, kterou nedávno představilo ministerstvo zemědělství a která podle něj nemá reálný základ. "Stát by měl pomoci, kde to jde. V Polsku nebo v Maďarsku na to stát slyší, ale u nás bohužel ne. Mám na mysli například úlevy v sociálním pojištění nebo v daňovém zatížení zemědělských podniků. Myslím že náš stát nevidí současnou situaci zemědělských podniků reálně," soudí Karda.
Neteční myslivci
Společnost vznikla v roce 1992 na troskách bývalého Státního statku Votice. V současné době má 12 vlastníků a zaměstnává 22 pracovníků. Páteří podniku je živočišná výroba a právě travní porosty spolu s obilninami, které pěstuje podnik na zbývající ploše, pro ni tvoří krmivovou základnu.
"Současné stavy divokých prasat v okolí jsou neúměrné a my začínáme pochybovat, zda vůbec budeme moci hospodařit. Travní porost prasata devastují tak, že některé pozemky není možné ani zpracovat, protože hrozí poškození drahé techniky, a to nemluvím o tom, že klesají výnosy," konstatuje Karda. Dvě po sobě jdoucí teplé zimy situaci zhoršily natolik, že se společnost letos obrátila na Státní zemědělský intervenční fond s žádostí, aby jim povolil předčasnou obnovu trvalých travních porostů. Pracovníci fondu přímo na místě vyhodnotili jako nejvíce poškozené pozemky o rozloze téměř 25 hektarů. Jejich obnova pak přišla Agro Měšetice na více než 170 tisíc korun.
Pozemky, na nichž podnik hospodaří, i pozemky v okolí spravuje jako honitbu myslivecké sdružení Černá Hora II a jemu také vystavila společnost účet. "Poslali jsme jim fakturu ve výši 171 tisíc korun, kde je vyčísleno pouze to, co jsme museli investovat letos na jaře do nápravy škod, které prasata způsobila na travních porostech, a zdaleka to není všechno. Započítali jsme jen 24 hektarů, takže v průměru vyšly náklady na obnovu jednoho hektaru na 7140 korun. Hlavním problémem je ale podle mého názoru, že na straně myslivců není ochota ani snaha tyto škody řešit," říká Karda s tím, že už před několika lety předepsal honebnímu společenství nárok na uhrazení škod ve výši 12 tisíc, ale nic se nezměnilo. Pokud však myslivci nebudou ochotni zaplatit zmíněnou fakturu, hodlá podnik svoji pohledávku vymáhat soudní cestou.
Alespoň k částečné ochraně přiměly letos myslivecké sdružení škody u kukuřice, kdy bylo možné už u částečně vzrostlých porostů odhadnout zhruba dvacetiprocentní ztrátu, což při téměř stovce osetých hektarů není podle Kardy rozhodně zanedbatelné. "Po důrazných urgencích se myslivci rozhýbali a umístili kolem polí kolíky s odpuzovači, takže škody sice jsou, ale ještě vyšším ztrátám se zabránilo," říká a dodává, že je to vůbec první větší iniciativa, které se Agro Měšetice od mysliveckého sdružení dočkalo. "Všechny prostředky, které povedou ke snížení stavů černé zvěře v okolí, jsou dobré. Abychom však sami financovali ochranu svých pozemků, není při naší výměře dost dobře možné," uzavírá Karda.
Budoucnost je nejistá
Přemnožená zvěř sice značně komplikuje podniku hospodaření, ale tím hlavním problémem zůstává nepříznivá ekonomika živočišné výroby, zejména chovu prasat, na kterém loni tratil přes půl milionu korun. "Zatím jej držíme, protože jsme technologii chovu prasat relativně výhodně a kvalitně předělali, takže je škoda ho opouštět, ale nepříznivá situace trvá už dlouho a doplácet na to věčně nemůžeme," vysvětluje jednatel
Kromě prasat produkují v Měšeticích také mléko a masný skot, v současné době však snižují stavy. Přestože podnik vykazuje dlouhodobě roční zisk kolem půl milionu korun a většinu prostředků vrací do provozu, zejména do staveb, čeká ho v následujících letech zřejmě nejobtížnější období. Začátkem příštího roku totiž začnou i u nás pravidelné kontroly zaměřené na plnění podmínek cross compliance. Zatím sice jen částečné, ale přesto si splnění podmínek vyžádá nemalé investice. "Víme, že se jim nevyhneme, ale je otázka, zda budeme schopni živočišnou výrobu vůbec udržet. Naše pozemky se rozkládají na devíti katastrech, živočišnou výrobu máme ve čtyřech střediscích a je otázka, jak si s požadavky EU poradíme. Osobně mám velké obavy, že živočišnou výrobu budeme muset maximálně zredukovat. My nejsme silní jako naši konkurenti na západě a prostě na tak obrovské investice nemáme," podotýká Karda.
Šanci nevidí ani v případné diverzifikaci příjmů. "Chtít po zemědělském podniku, aby z ničeho nic zavedl přidruženou výrobu, případně jiný druh podnikání, a diverzifikoval tak příjmy, je skutečně naivní představa. Ten, kdo neměl přidruženou výrobu už vminulosti, nemá dnes šanci. Zemědělec je přeci odborníkem na zemědělství a k tomu, aby vedl prosperující výrobu v jiném odvětví, by potřeboval štáb dalších odborníků," konstatuje s poukazem na zamýšlenou reformu, kterou nedávno představilo ministerstvo zemědělství a která podle něj nemá reálný základ. "Stát by měl pomoci, kde to jde. V Polsku nebo v Maďarsku na to stát slyší, ale u nás bohužel ne. Mám na mysli například úlevy v sociálním pojištění nebo v daňovém zatížení zemědělských podniků. Myslím že náš stát nevidí současnou situaci zemědělských podniků reálně," soudí Karda.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.