Lesní zvěř: Musíme ji zabíjet? (Chrudimský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Chrudimsko
Srážek automobilů s lesní zvěří přibývá, i když se ochránci přírody i majitelé honiteb snaží střetům zabránit nejmodernějšími prostředky, mezi něž patří plašiče nebo pachové postřiky. Mláďata srn a laní rovněž ve velkém umírají na polích při sklizni plodin. Tomu se dá zabránit lepší komunikací myslivců a zemědělců.
Vloni si myslivci na Chrudimsku zapsali do smutné statistiky sto sedmdesát kusů srnčí zvěře, která nalezla smrt po srážce s automobilem a výjimečně i s vlakovou soupravou. Na silnicích hynou i zajíci, majitelé honiteb je počítají na stovky. Jen v úseku Chrudim-Kočí jich loni po srážce s autem pošlo osmdesát.
Ochránci přírody proto v současné době na území kraje testují nové, rakouské plašiče zvěře. Ačkoliv s jejich používáním údajně klesá počet úmrtí až o 80 procent, narážejí na finanční problém. A zatímco světelné plašiče, které se umisťují přímo na automobil, jsou lákavým artiklem zlodějů, plašiče pachové umisťované podél vozovky na stromech apod. zase působí nepřetržitě a vytváří tak pro zvěř trvalou nepřekonatelnou bariéru. Proto některé jejich typy, jako například Stopkanec, používají zemědělci pro ochranu svých plodin.
Mnoho srnčích a dalších mláďat také často končí svůj život pod těžkou technikou kombajnů. Současná sklizňová technika totiž využívá vyšší rychlosti, která se pohybuje od deseti do třiceti kilometrů v hodině. Stroje mají poměrně velký záběr, dva až devět metrů šířky, a jsou méně hlučné. Mechanizace navíc sklízí úrodu na ploše ve směru od okrajů ke středu, což nedává zvěři častěji se vyskytující na krajích pozemku prakticky žádnou šanci uniknout.
Myslivci se zlobí, že ve většině případů sklizeče píce nepoužívají plašiče, ačkoliv by měly být součástí jejich povinné výbavy.
Srážek automobilů s lesní zvěří přibývá, i když se ochránci přírody i majitelé honiteb snaží střetům zabránit nejmodernějšími prostředky, mezi něž patří plašiče nebo pachové postřiky. Mláďata srn a laní rovněž ve velkém umírají na polích při sklizni plodin. Tomu se dá zabránit lepší komunikací myslivců a zemědělců.
Vloni si myslivci na Chrudimsku zapsali do smutné statistiky sto sedmdesát kusů srnčí zvěře, která nalezla smrt po srážce s automobilem a výjimečně i s vlakovou soupravou. Na silnicích hynou i zajíci, majitelé honiteb je počítají na stovky. Jen v úseku Chrudim-Kočí jich loni po srážce s autem pošlo osmdesát.
Ochránci přírody proto v současné době na území kraje testují nové, rakouské plašiče zvěře. Ačkoliv s jejich používáním údajně klesá počet úmrtí až o 80 procent, narážejí na finanční problém. A zatímco světelné plašiče, které se umisťují přímo na automobil, jsou lákavým artiklem zlodějů, plašiče pachové umisťované podél vozovky na stromech apod. zase působí nepřetržitě a vytváří tak pro zvěř trvalou nepřekonatelnou bariéru. Proto některé jejich typy, jako například Stopkanec, používají zemědělci pro ochranu svých plodin.
Mnoho srnčích a dalších mláďat také často končí svůj život pod těžkou technikou kombajnů. Současná sklizňová technika totiž využívá vyšší rychlosti, která se pohybuje od deseti do třiceti kilometrů v hodině. Stroje mají poměrně velký záběr, dva až devět metrů šířky, a jsou méně hlučné. Mechanizace navíc sklízí úrodu na ploše ve směru od okrajů ke středu, což nedává zvěři častěji se vyskytující na krajích pozemku prakticky žádnou šanci uniknout.
Myslivci se zlobí, že ve většině případů sklizeče píce nepoužívají plašiče, ačkoliv by měly být součástí jejich povinné výbavy.