Ptačí chřipka v současné době Evropu nesužuje (tisková zpráva SVS ČR)

Straky, ani vrány, pěnkavy, či sýkory ptačí chřipku sice nepřenášejí, ale kdyby někde hromadně hynuly, byly by vyšetřeny i ony. Přestože Státní veterinární správa ČR nemá žádný signál o blížícím se nebezpeční ptačí chřipky, sleduje zdravotní stav jak chované drůbeže, tak volně žijících ptáků. Od ledna bylo například vyšetřeno 120 volně žijících ptáků. Lze říci že ve Státních veterinárních ústavech v Praze, Jihlavě a Olomouci vyšetřili 56 labutí, 2 volavky, 4 lysky, 27 divokých kachen, 2 kormorány, 8 husic modrokřídlých, jednoho morčáka velkého, jednoho kosa, 14 hrdliček a 5 holubů. Nicméně s potenciálním rizikem je třeba stále počítat. Například ve Velké Británii byl v uplynulých dnech zaznamenán výskyt vysoce patogenní ptačí chřipky H7N7.

Loni touto dobou se zdálo, že čas aviární influenzy již pominul, a do dvou týdnů postihla ptačí chřipka několik chovů na Pardubicku. Od 20. 6. 2007 do 11. 7. 2007 byla zaznamenána čtyři ohniska. Všechny případy se vyskytly v okrese Ústí nad Orlicí a zřejmě je "měla na svědomí" kontaminovaná podestýlka a následně nežádoucí kontakty různých osob.

Dnes je vhodná doba připomenout tyto loňské "nepříjemnosti" s tím, že je nezbytné, aby chovatelé i nadále věnovali  náležitou pozornost zdravotnímu stavu chované drůbeže a dodržovali zásady biologické bezpečnosti svých chovů - bránili kontaktu s volně žijícími ptáky a "nepovolanými osobami". 

Rádi bychom připomněli, že stále platí mimořádná veterinární opatření, ze kterých vyplývá, že chovatelé musejí hlásit místně příslušné krajské veterinární správě zvýšené a hromadné úhyny drůbeže, popřípadě i volně žijícího ptactva. Z těchto mimořádných veterinární opatření vyplývá i to, že chovatelé podnikatelé jsou povinni hlásit místně příslušné krajské veterinární správě pokles v příjmu potravy a vody u chované drůbeže o více než 20 % nebo pokles snášky o více než 5 % po dobu delší než 2 dny, nebo úmrtnost vyšší než 3 % týdně. Ostatně jsou chovatelé povinni hlásit jakékoli podezření z jakékoli nákazy.

Důležité je též, aby do prostor s drůbeží neměli, pokud možno, přístup volně žijící zvířata, zejména ptáci (zasíťovat okna). A samozřejmě dbát, aby se v prostoru chovů nepohybovali žádní lidé, kteří tam nemají co dělat, a ti, "co mají", že musejí dbát základních zoohygienických zásad!

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR