Spor mezi ochránci přírody a chovatelem daňků (ČT 1)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Kútky, přírodní rezervace na česko-slovenském pomezí. Je to místo, kde se střetávají nejcennější přírodní krásy obou zemí, ale taky místo, kde se už několik let střetávají zájmy ochránců přírody a zájmy správců dančí obory.
Iva ZIGMUNDOVÁ, redaktorka
--------------------
Přírodní rezervaci Kútky najdeme v jižním cípu chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Na jednu stranu jde o místo bohaté na chráněné a ohrožené rostliny, na stranu druhou o část dančí obory, a to se příliš neslučuje. Základní ochrannou podmínkou rezervace je totiž zákaz intenzivního chovu zvěře. Přesto ministerstvo životního prostředí udělilo v roce 1989 výjimku a chov daňků povolilo.
Petr KOUBEK, Akademie věd ČR
--------------------
Je to obora. V oboře je přírodní rezervace, což je naprosto unikátní věc, protože neznám něco takového jinýho v Český republice.
Iva ZIGMUNDOVÁ, redaktorka
--------------------
A divili se také ochranáři. Celoroční chod býložravých daňků v přírodní rezervaci plné pilin a orchideí správcům přírody zasadil hlubokou ránu a druhou o několik let později ve chvíli, kdy se po vzácných lučních porostech jakoby slehla zem.
Ivana JONGEPIEROVÁ, botanička CHKO Bílé Karpaty
--------------------
Vyskytovalo se tady přes dvacet nebo třicet druhů chráněných druhů rostlin, které se tady běžně v těch porostech jako daly najít, teď bohužel se udržel akorát kosatec trávolistý.
Iva ZIGMUNDOVÁ, redaktorka
--------------------
Správci přírody viní zvěř, ta podle nich byliny okusuje a sešlapuje.
Ivana JONGEPIEROVÁ, botanička CHKO Bílé Karpaty
--------------------
Tady vlastně ta pastva probíhá neustále celoročně a má to tedy své důsledky tady na tu vegetaci, kdy dochází nejenom teda k tomu stresu neustálého toho okusování, ale také sešlap.
Iva ZIGMUNDOVÁ, redaktorka
--------------------
Obora sice patří státním lesům, ale na pět set daňků v nich chová generální ředitel firmy Hamé z Babic Leoš Novotný, jeden z nejbohatších lidí v zemi, úspěšný výrobce paštik a myslivec v jedné osobě. Výroky ochranářů, že za škody může hlavně zvěř, zpochybňuje. Objednal si proto vlastní posouzení od nezávislého arbitra - odborníků z Akademie věd České republiky. Ti se teď budou snažit přijít na kloub úbytku toho nejvzácnějšího a tím jsou orchidee.
Petr KOUBEK, Akademie věd ČR
--------------------
Musíme mít nějaký exaktní čísla, exaktní data, která bohužel dosud chybí. Proto jsme tady.
Marta HEROLDOVÁ, Akademie věd ČR
--------------------
Sledujeme tento transit a zjišťujeme, jaký mají vliv ty zvířata přímo na, na druhy některé chráněné a to jsou speciálně ty orchidee. Takže je hledáme a zapisujeme. Tak jedna, dvě, tři, čtyři, pět, šest, zatím jsem našla šest jedinců.
Miloslav HOMOLKA, Akademie věd ČR
--------------------
Ta pastva na první pohled je, je markantní, ale na druhou stranu bez nějaké další analýzy není možné říct, jestli ta pastva už je tak intenzivní, aby nějakým zásadním způsobem ovlivnila druhá společenstva těch luk.
Iva ZIGMUNDOVÁ, redaktorka
--------------------
Přírodní znalci se teď soustředí na daňky, jeleny, srnce, divoká prasata, zajíce, hraboše, ale také na množství volného sodíku v půdě, který rostliny v bílých Karpatech přímo nesnáší. Ti všichni se totiž na proměně květnatých luk mohli podepsat.
Petr KOUBEK, Akademie věd ČR
--------------------
Rozbor potravy ukáže, kde převládají dvouděložné rostliny, kde převládají ty, které jsou chráněné, kde zase naopak jsou druhy, které chráněné nejsou.
Iva ZIGMUNDOVÁ, redaktorka
--------------------
Výzkum odborníků z Akademie věd České republiky potrvá tři roky, pak teprve budou moci říct, jak je možné, že orchidee z luk v Radějovské oboře mizí. Spor mezi ochranáři a podnikatelem Leošem Novotným není ale prvním. Dančí obora už před dvěma lety rozhádala myslivce s místními lidmi a obecním úřadem. Radějovským tehdy vadilo, že jim strážci zvěře zamezili přístup do obory. Důvod? Oslabená zvířata si prý potřebovala po dlouhé zimě odpočinout. Loni zase ochranáři nechali část obory oplotit, aby se k vzácným orchideím nedostali daňci. Neuspěli ale u stavebního úřadu ve Strážnici. Ploty vystavěli načerno, a proto je teď musí odstranit. Zdá se, že podivné rozhodnutí úředníků, kteří v přírodní rezervaci před dvaceti lety povolili dančí oboru, se stalo strůjcem řady problémů a ty zřejmě jen tak neskončí.
--------------------
Kútky, přírodní rezervace na česko-slovenském pomezí. Je to místo, kde se střetávají nejcennější přírodní krásy obou zemí, ale taky místo, kde se už několik let střetávají zájmy ochránců přírody a zájmy správců dančí obory.
Iva ZIGMUNDOVÁ, redaktorka
--------------------
Přírodní rezervaci Kútky najdeme v jižním cípu chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Na jednu stranu jde o místo bohaté na chráněné a ohrožené rostliny, na stranu druhou o část dančí obory, a to se příliš neslučuje. Základní ochrannou podmínkou rezervace je totiž zákaz intenzivního chovu zvěře. Přesto ministerstvo životního prostředí udělilo v roce 1989 výjimku a chov daňků povolilo.
Petr KOUBEK, Akademie věd ČR
--------------------
Je to obora. V oboře je přírodní rezervace, což je naprosto unikátní věc, protože neznám něco takového jinýho v Český republice.
Iva ZIGMUNDOVÁ, redaktorka
--------------------
A divili se také ochranáři. Celoroční chod býložravých daňků v přírodní rezervaci plné pilin a orchideí správcům přírody zasadil hlubokou ránu a druhou o několik let později ve chvíli, kdy se po vzácných lučních porostech jakoby slehla zem.
Ivana JONGEPIEROVÁ, botanička CHKO Bílé Karpaty
--------------------
Vyskytovalo se tady přes dvacet nebo třicet druhů chráněných druhů rostlin, které se tady běžně v těch porostech jako daly najít, teď bohužel se udržel akorát kosatec trávolistý.
Iva ZIGMUNDOVÁ, redaktorka
--------------------
Správci přírody viní zvěř, ta podle nich byliny okusuje a sešlapuje.
Ivana JONGEPIEROVÁ, botanička CHKO Bílé Karpaty
--------------------
Tady vlastně ta pastva probíhá neustále celoročně a má to tedy své důsledky tady na tu vegetaci, kdy dochází nejenom teda k tomu stresu neustálého toho okusování, ale také sešlap.
Iva ZIGMUNDOVÁ, redaktorka
--------------------
Obora sice patří státním lesům, ale na pět set daňků v nich chová generální ředitel firmy Hamé z Babic Leoš Novotný, jeden z nejbohatších lidí v zemi, úspěšný výrobce paštik a myslivec v jedné osobě. Výroky ochranářů, že za škody může hlavně zvěř, zpochybňuje. Objednal si proto vlastní posouzení od nezávislého arbitra - odborníků z Akademie věd České republiky. Ti se teď budou snažit přijít na kloub úbytku toho nejvzácnějšího a tím jsou orchidee.
Petr KOUBEK, Akademie věd ČR
--------------------
Musíme mít nějaký exaktní čísla, exaktní data, která bohužel dosud chybí. Proto jsme tady.
Marta HEROLDOVÁ, Akademie věd ČR
--------------------
Sledujeme tento transit a zjišťujeme, jaký mají vliv ty zvířata přímo na, na druhy některé chráněné a to jsou speciálně ty orchidee. Takže je hledáme a zapisujeme. Tak jedna, dvě, tři, čtyři, pět, šest, zatím jsem našla šest jedinců.
Miloslav HOMOLKA, Akademie věd ČR
--------------------
Ta pastva na první pohled je, je markantní, ale na druhou stranu bez nějaké další analýzy není možné říct, jestli ta pastva už je tak intenzivní, aby nějakým zásadním způsobem ovlivnila druhá společenstva těch luk.
Iva ZIGMUNDOVÁ, redaktorka
--------------------
Přírodní znalci se teď soustředí na daňky, jeleny, srnce, divoká prasata, zajíce, hraboše, ale také na množství volného sodíku v půdě, který rostliny v bílých Karpatech přímo nesnáší. Ti všichni se totiž na proměně květnatých luk mohli podepsat.
Petr KOUBEK, Akademie věd ČR
--------------------
Rozbor potravy ukáže, kde převládají dvouděložné rostliny, kde převládají ty, které jsou chráněné, kde zase naopak jsou druhy, které chráněné nejsou.
Iva ZIGMUNDOVÁ, redaktorka
--------------------
Výzkum odborníků z Akademie věd České republiky potrvá tři roky, pak teprve budou moci říct, jak je možné, že orchidee z luk v Radějovské oboře mizí. Spor mezi ochranáři a podnikatelem Leošem Novotným není ale prvním. Dančí obora už před dvěma lety rozhádala myslivce s místními lidmi a obecním úřadem. Radějovským tehdy vadilo, že jim strážci zvěře zamezili přístup do obory. Důvod? Oslabená zvířata si prý potřebovala po dlouhé zimě odpočinout. Loni zase ochranáři nechali část obory oplotit, aby se k vzácným orchideím nedostali daňci. Neuspěli ale u stavebního úřadu ve Strážnici. Ploty vystavěli načerno, a proto je teď musí odstranit. Zdá se, že podivné rozhodnutí úředníků, kteří v přírodní rezervaci před dvaceti lety povolili dančí oboru, se stalo strůjcem řady problémů a ty zřejmě jen tak neskončí.