Řepky se pěstuje nejvíce v historii, zdražuje jídlo i naftu (Ekonomika iDNES.cz)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
To všechno s řepnou horečkou souvisí.
Řepka je teď pro zemědělce jednou z nejziskovějších plodin. Je to tak kvůli státní podpoře biopaliv. Do nafty se musí přimíchávat dvě procenta oleje z řepky. Stát tak podporuje ekologické obnovitelné zdroje energie.
Poptávka po řepce tedy roste. Už se pěstuje na 357 tisících hektarů, což je plocha srovnatelná s rozlohou Karlovarského kraje a většiny Prahy dohromady. Po pšenici je to nejčastěji setá rostlina.
S menší plochou osetou jedlými plodinami a obilím souvisí vyšší ceny pečiva a některých dalších potravin. Například jedlé oleje podražily za rok o čtyřicet procent. Ve světě už se kvůli tomu na biopaliva z řepky snáší kritika. Chudší země se dokonce setkávají s protesty kvůli rostoucím cenám.
Přimíchávání řepkového oleje do nafty prodražuje i ji. Podle odhadů expertů je to asi dvacet haléřů na litr. Ze žlutých polí nejsou nadšeni ani alergici, i když řepka není příliš silný alergen. "Pokud některému alergikovi vysadí za chalupou tuto rostlinu, pak samozřejmě bude mít problém. Mnohem více si lidé stěžují na vůni řepky, která může působit dráždivě," uvedl Ondřej Rybníček z Fakultní nemocnice v Brně.
Na řepku si stěžují i myslivci. "Zvěř, která se nají řepky, působí jako zfetovaná. Vrhá se pak pod auta," řekl Luděk Králíček z ústředí Českomoravské myslivecké jednoty.
Podle něj navíc zemědělci kvůli řepce zamořují krajinu. "Využívají veškerou dostupnou chemii. Je to pro životní prostředí mnohem horší než pěstování cukrové řepy či brambor," říká.
I ekologové připouštějí, že řepka není nejlepším řešením problému s docházející ropou. "Výhodnější by bylo zaměřit se na energetické byliny, třeba na šťovíky. Nebo na topoly," uvedl Martin Mikeska z Hnutí Duha.
Má tedy smysl, aby stát podporoval biopaliva? "Nevidíme důvod, proč to měnit," konstatoval mluvčí ministerstva životního prostředí Jan Kašpar. Podle něj má pěstování řepky vliv na ceny potravin spíše na globální úrovni než v Česku. A podobně se podle něj hnojí i jiné plodiny.
Dobrý byznys Jen loni vyrostla v Česku řepka za zhruba deset miliard korun, letos to bude ještě podstatně více. Z pěstování řepky i jejího zpracování se v tuzemsku stejně jako jinde stal výnosný byznys. "Řepka byla loni pro zemědělce nejziskovější plodinou. A je logické, že když stoupne cena, tak se toho pěstuje více," říká prezident Agrární komory Jan Veleba.
Ceny řepky totiž loni celosvětově prudce vyskočily. Zemědělci byli dlouho zvyklí na cenu šest tisíc korun za tunu, letos v březnu ceny vylétly až na dvanáct tisíc korun. "Po krátkém zakolísání jdou ceny znovu nahoru. Čekáme, že se cena udrží nad desíti tisíci korunami," říká ředitel Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin Martin Volf.
Zhruba třetina české řepky končí za hranicemi a loni její vývoz dokonce zlomil rekord, když vzrostl více než sedminásobně. Plodina končila hlavně v Německu, které už dnes přidává do nafty 4,4 procenta metylesteru řepkového oleje, aby dostálo svým závazkům o používání biopaliv.
Českou spotřebu řepky zvýšili poslanci, kteří nařídili, že se do nafty bude metylester také přidávat - pro letošek jsou to dvě procenta, od ledna 2009 se tento podíl zvýší na 4,5 procenta.
Výroba biopaliv je u nás velký byznys, ve kterém se protočí ročně 2,5 miliardy korun. Pro rafinerie je však řepka spíše nutné zlo, bez kterého by se raději obešly. Značnou část totiž dovážejí, protože se jim tuzemské ceny zdají vysoké.
V Česku jsou dvěma největšími zpracovateli ústecká Setuza a jihlavský Agropodnik. Obě firmy připouštějí, že na růstu cen řepky loni částečně prodělávaly. "Rafinerie vypočítávají cenu podle burzy v Rotterdamu, ale cena řepky se bere podle pařížské burzy. Ceny na obou burzách se ale vyvíjí odlišně. Cena řepky rostla dříve než nafta a na tom rozdílu jsme loni prodělávali," řekl ekonomický ředitel Agropodniku Petr Coufal.
Setuza jede podle své mluvčí Marie Logrové kvůli nedostatečnému odbytu zhruba na polovinu své kapacity výroby biopaliv. Konkurence se navíc přiostří, v Lovosicích se začal stavět závod na zpracování řepkového semene.
Dostalo se Česko plochou oseté řepky na maximum? Každopádně není možné, aby řepka rostla všude: půdu totiž vyčerpává a měla by se sít jednou za pět let. "Může zabrat až dvacet procent orné půdy, což dosud není," tvrdí Veleba. "Další rozšiřování by bylo už kontraproduktivní," míní zemědělský analytik Petr Havel.
Třeba v sousedním Německu plochy řepky už klesly, hlavně na úkor pšenice. Díky růstu cen jiných plodin začíná být však výhodnější a ziskovější pěstování jiných rostlin. Například pšenice. "Není zdaleka tak náročná na ošetřování i počasí," říká Jiří Teplý z Okresní agrární komory v Liberci.
Řepka je teď pro zemědělce jednou z nejziskovějších plodin. Je to tak kvůli státní podpoře biopaliv. Do nafty se musí přimíchávat dvě procenta oleje z řepky. Stát tak podporuje ekologické obnovitelné zdroje energie.
Poptávka po řepce tedy roste. Už se pěstuje na 357 tisících hektarů, což je plocha srovnatelná s rozlohou Karlovarského kraje a většiny Prahy dohromady. Po pšenici je to nejčastěji setá rostlina.
S menší plochou osetou jedlými plodinami a obilím souvisí vyšší ceny pečiva a některých dalších potravin. Například jedlé oleje podražily za rok o čtyřicet procent. Ve světě už se kvůli tomu na biopaliva z řepky snáší kritika. Chudší země se dokonce setkávají s protesty kvůli rostoucím cenám.
Přimíchávání řepkového oleje do nafty prodražuje i ji. Podle odhadů expertů je to asi dvacet haléřů na litr. Ze žlutých polí nejsou nadšeni ani alergici, i když řepka není příliš silný alergen. "Pokud některému alergikovi vysadí za chalupou tuto rostlinu, pak samozřejmě bude mít problém. Mnohem více si lidé stěžují na vůni řepky, která může působit dráždivě," uvedl Ondřej Rybníček z Fakultní nemocnice v Brně.
Na řepku si stěžují i myslivci. "Zvěř, která se nají řepky, působí jako zfetovaná. Vrhá se pak pod auta," řekl Luděk Králíček z ústředí Českomoravské myslivecké jednoty.
Podle něj navíc zemědělci kvůli řepce zamořují krajinu. "Využívají veškerou dostupnou chemii. Je to pro životní prostředí mnohem horší než pěstování cukrové řepy či brambor," říká.
I ekologové připouštějí, že řepka není nejlepším řešením problému s docházející ropou. "Výhodnější by bylo zaměřit se na energetické byliny, třeba na šťovíky. Nebo na topoly," uvedl Martin Mikeska z Hnutí Duha.
Má tedy smysl, aby stát podporoval biopaliva? "Nevidíme důvod, proč to měnit," konstatoval mluvčí ministerstva životního prostředí Jan Kašpar. Podle něj má pěstování řepky vliv na ceny potravin spíše na globální úrovni než v Česku. A podobně se podle něj hnojí i jiné plodiny.
Dobrý byznys Jen loni vyrostla v Česku řepka za zhruba deset miliard korun, letos to bude ještě podstatně více. Z pěstování řepky i jejího zpracování se v tuzemsku stejně jako jinde stal výnosný byznys. "Řepka byla loni pro zemědělce nejziskovější plodinou. A je logické, že když stoupne cena, tak se toho pěstuje více," říká prezident Agrární komory Jan Veleba.
Ceny řepky totiž loni celosvětově prudce vyskočily. Zemědělci byli dlouho zvyklí na cenu šest tisíc korun za tunu, letos v březnu ceny vylétly až na dvanáct tisíc korun. "Po krátkém zakolísání jdou ceny znovu nahoru. Čekáme, že se cena udrží nad desíti tisíci korunami," říká ředitel Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin Martin Volf.
Zhruba třetina české řepky končí za hranicemi a loni její vývoz dokonce zlomil rekord, když vzrostl více než sedminásobně. Plodina končila hlavně v Německu, které už dnes přidává do nafty 4,4 procenta metylesteru řepkového oleje, aby dostálo svým závazkům o používání biopaliv.
Českou spotřebu řepky zvýšili poslanci, kteří nařídili, že se do nafty bude metylester také přidávat - pro letošek jsou to dvě procenta, od ledna 2009 se tento podíl zvýší na 4,5 procenta.
Výroba biopaliv je u nás velký byznys, ve kterém se protočí ročně 2,5 miliardy korun. Pro rafinerie je však řepka spíše nutné zlo, bez kterého by se raději obešly. Značnou část totiž dovážejí, protože se jim tuzemské ceny zdají vysoké.
V Česku jsou dvěma největšími zpracovateli ústecká Setuza a jihlavský Agropodnik. Obě firmy připouštějí, že na růstu cen řepky loni částečně prodělávaly. "Rafinerie vypočítávají cenu podle burzy v Rotterdamu, ale cena řepky se bere podle pařížské burzy. Ceny na obou burzách se ale vyvíjí odlišně. Cena řepky rostla dříve než nafta a na tom rozdílu jsme loni prodělávali," řekl ekonomický ředitel Agropodniku Petr Coufal.
Setuza jede podle své mluvčí Marie Logrové kvůli nedostatečnému odbytu zhruba na polovinu své kapacity výroby biopaliv. Konkurence se navíc přiostří, v Lovosicích se začal stavět závod na zpracování řepkového semene.
Dostalo se Česko plochou oseté řepky na maximum? Každopádně není možné, aby řepka rostla všude: půdu totiž vyčerpává a měla by se sít jednou za pět let. "Může zabrat až dvacet procent orné půdy, což dosud není," tvrdí Veleba. "Další rozšiřování by bylo už kontraproduktivní," míní zemědělský analytik Petr Havel.
Třeba v sousedním Německu plochy řepky už klesly, hlavně na úkor pšenice. Díky růstu cen jiných plodin začíná být však výhodnější a ziskovější pěstování jiných rostlin. Například pšenice. "Není zdaleka tak náročná na ošetřování i počasí," říká Jiří Teplý z Okresní agrární komory v Liberci.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.