Málokterá žena snese v lednici potkana (Žďárský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
* Jak jste se stal sokolníkem?
Asi v devíti letech jsem dostal první knížku o dravých ptácích, první poštolku. Chytlo měto. Před vojnou jsem udělal sokolnické zkoušky a od té doby to jede už třicet pět let.
* Vaše manželka se tomu věnuje s vámi. Proto jste si ji vybral?
Jo (smích). Život se sokolníkem není jednoduchý. Nejen domácnost a peníze, ale třeba i ledničku a mrazák máme společný s dravci. Leckterá ženská nesnese mít tam morčata, potkany, kuřátka, králíky, zkrátka všechno ke krmení.
* Kolik dravců chováte?
Vzimě jich bylo deset, teď jich máme osm.
* To si je ulovíte v přírodě, nebo jak je získáváte?
Ne! Kupujeme je. Buď od kamaráda nadšence, který je odchovává, nebo z farem či zoologických zahrad.
* Prozraďte, co stojí pořízení takového dravce?
Řádově desetitisíce a šplhá se to až přes sto tisíc za orly.
* Takže orli jsou nejdražší?
Ne. Asi nejdražší je lovecký sokol.
* A kde ty své miláčky chováte?
Nejdřív jsem měl dravce v paneláku. Prvně v bytě, potom na chodbě, pak jsem si venku oplotil kousek místa. Jak ptáků přibývalo a začal jsem s ukázkami, potřeboval jsem větší plac. Tak jsme si koupili domek. Naše zahrada tak není posetá záhonky, ale dravými ptáky.
* To soužití se sousedy v paneláku si nějak nedokážu představit.
Musíte po svém dravci uklízet. Nesmíte obtěžovat hlukem. Zkrátka vycházet se sousedy dobře, jinak se to obrátí proti vám.
* Co všechno chov obnáší?
Spoustu odříkání, spoustu zodpovědnosti, pečovat o ně, zajistit kvalitní krmení. Až potom je to hezké, lov.
* A cestování a předvádění se publiku.
Dnes už je to moje živnost. Optimální je cesta do sta kilometrů, protože dravci jsou unavení. Musíme hlídat jejich kondici, každý den je vážíme, přesně odměřujeme krmení. Jde také o to, aby se dravec nebál davu. Aby poslechl a přiletěl na ruku. Vidíte, je to složitější.
* Jestlipak jsou dravci náladoví a někdy si postaví hlavu, že s vámi prostě spolupracovat nebudou?
Určitě, jako člověk. Třeba raroh Otýlie má svoje mouchy, někdy je vzteklejší, agresivnější,má chuť lovit a chce to okamžitě, je to zkrátka dominantní ženská.
* Získat si důvěru dravce asi taky nebude snadné...
Tomu já říkám rychlokurz. Každý nově koupený dravec jde prvně k námdo obýváku. Tam sedí na vyřezávané renesanční hrazdě, tráví s námi celý týden ve dne v noci, kouká s námi na televizi. Sedmkrát denně k němu přijdeme a nabídneme kousek masa. Aten dravec se s námi sžije.
* Sokolnictví zřejmě není úplně běžný koníček.
Sokolníci loni oslavili čtyřicáté výročí založení klubu. Vloni také odchovali 495 vzácných dravců, takže to není jen o výcviku a o lovu, ale i o záchraně sokolů, jestřábů a orlů.
Asi v devíti letech jsem dostal první knížku o dravých ptácích, první poštolku. Chytlo měto. Před vojnou jsem udělal sokolnické zkoušky a od té doby to jede už třicet pět let.
* Vaše manželka se tomu věnuje s vámi. Proto jste si ji vybral?
Jo (smích). Život se sokolníkem není jednoduchý. Nejen domácnost a peníze, ale třeba i ledničku a mrazák máme společný s dravci. Leckterá ženská nesnese mít tam morčata, potkany, kuřátka, králíky, zkrátka všechno ke krmení.
* Kolik dravců chováte?
Vzimě jich bylo deset, teď jich máme osm.
* To si je ulovíte v přírodě, nebo jak je získáváte?
Ne! Kupujeme je. Buď od kamaráda nadšence, který je odchovává, nebo z farem či zoologických zahrad.
* Prozraďte, co stojí pořízení takového dravce?
Řádově desetitisíce a šplhá se to až přes sto tisíc za orly.
* Takže orli jsou nejdražší?
Ne. Asi nejdražší je lovecký sokol.
* A kde ty své miláčky chováte?
Nejdřív jsem měl dravce v paneláku. Prvně v bytě, potom na chodbě, pak jsem si venku oplotil kousek místa. Jak ptáků přibývalo a začal jsem s ukázkami, potřeboval jsem větší plac. Tak jsme si koupili domek. Naše zahrada tak není posetá záhonky, ale dravými ptáky.
* To soužití se sousedy v paneláku si nějak nedokážu představit.
Musíte po svém dravci uklízet. Nesmíte obtěžovat hlukem. Zkrátka vycházet se sousedy dobře, jinak se to obrátí proti vám.
* Co všechno chov obnáší?
Spoustu odříkání, spoustu zodpovědnosti, pečovat o ně, zajistit kvalitní krmení. Až potom je to hezké, lov.
* A cestování a předvádění se publiku.
Dnes už je to moje živnost. Optimální je cesta do sta kilometrů, protože dravci jsou unavení. Musíme hlídat jejich kondici, každý den je vážíme, přesně odměřujeme krmení. Jde také o to, aby se dravec nebál davu. Aby poslechl a přiletěl na ruku. Vidíte, je to složitější.
* Jestlipak jsou dravci náladoví a někdy si postaví hlavu, že s vámi prostě spolupracovat nebudou?
Určitě, jako člověk. Třeba raroh Otýlie má svoje mouchy, někdy je vzteklejší, agresivnější,má chuť lovit a chce to okamžitě, je to zkrátka dominantní ženská.
* Získat si důvěru dravce asi taky nebude snadné...
Tomu já říkám rychlokurz. Každý nově koupený dravec jde prvně k námdo obýváku. Tam sedí na vyřezávané renesanční hrazdě, tráví s námi celý týden ve dne v noci, kouká s námi na televizi. Sedmkrát denně k němu přijdeme a nabídneme kousek masa. Aten dravec se s námi sžije.
* Sokolnictví zřejmě není úplně běžný koníček.
Sokolníci loni oslavili čtyřicáté výročí založení klubu. Vloni také odchovali 495 vzácných dravců, takže to není jen o výcviku a o lovu, ale i o záchraně sokolů, jestřábů a orlů.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.