Medvědi mohou přes dálnici bez obav, budou mít nadchod (Hospodářské noviny)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
A to přesto, že náměstek ředitele fondu Jiří Novák připouští, že ve zmíněné oblasti medvěda nikdy nikdo neviděl. Nadchod si ale podle něj prosadily ekologické organizace.
Medvěd ano, los už ne
Podle údajů mysliveckých sdružení byl poslední moravský medvěd pravděpodobně uloven r. 1893 na bývalém arcibiskupském velkostatku Hukvaldy.
Jeden medvěd se prý toulal ještě r. 1908 po Moravskoslezských Beskydech v okolí Baraní a Kavalčanky, ale vrátil se zpět na Slovensko. Od té doby nebyl medvěd hnědý na území Česka znám více než půl století.
Zpět se na naše území začal šířit po konci 2. světové války. Ve volné přírodě je ale stále extrémně vzácný. "A to tam měl být ještě most pro losy, poněvadž ta dvě zvířata se nesmějí potkat na jednom mostě," podotýká Novák.
Od stavby samostatného losího nadchodu se nakonec upustilo. Podle mluvčí investorské organizace Ředitelství silnic a dálnic Martiny Vápeníkové rozhoduje o stavbě zvířecích nadchodů ministerstvo životního prostředí.
Podle Nováka zbytečné přechody pro zvěř stavby silnic a dálnic prodražují. Ekologové však namítají, že stále houstnoucí síť silnic a dálnic izoluje skupiny zvířat na malých teritoriích, což omezuje výběr partnerů pro rozmnožování.
Některým velkým savcům proto hrozí vyhynutí, jiným degenerace. Nadchody navíc umožňují zvěři přejít na druhou stranu dálnice bez rizika srážky s autem.
Kopec nebo tunel
Takzvané ekodukty či ekomosty se objevily na českých dálnicích v posledních několika letech.
V krajině vypadají jako umělé kopce s tunelem pro dálnici; jsou obvykle 40 metrů široké a 45 metrů dlouhé a zalesněné.
Náklady na takovou stavbu se pohybují mezi 100 a 400 miliony korun. Řidiči se s nimi mohou setkat například na nově otevřeném úseku dálnice D11 u Hradce Králové. Ekomosty jsou běžné například ve Švýcarsku, Belgii či Nizozemsku.
Medvěd ano, los už ne
Podle údajů mysliveckých sdružení byl poslední moravský medvěd pravděpodobně uloven r. 1893 na bývalém arcibiskupském velkostatku Hukvaldy.
Jeden medvěd se prý toulal ještě r. 1908 po Moravskoslezských Beskydech v okolí Baraní a Kavalčanky, ale vrátil se zpět na Slovensko. Od té doby nebyl medvěd hnědý na území Česka znám více než půl století.
Zpět se na naše území začal šířit po konci 2. světové války. Ve volné přírodě je ale stále extrémně vzácný. "A to tam měl být ještě most pro losy, poněvadž ta dvě zvířata se nesmějí potkat na jednom mostě," podotýká Novák.
Od stavby samostatného losího nadchodu se nakonec upustilo. Podle mluvčí investorské organizace Ředitelství silnic a dálnic Martiny Vápeníkové rozhoduje o stavbě zvířecích nadchodů ministerstvo životního prostředí.
Podle Nováka zbytečné přechody pro zvěř stavby silnic a dálnic prodražují. Ekologové však namítají, že stále houstnoucí síť silnic a dálnic izoluje skupiny zvířat na malých teritoriích, což omezuje výběr partnerů pro rozmnožování.
Některým velkým savcům proto hrozí vyhynutí, jiným degenerace. Nadchody navíc umožňují zvěři přejít na druhou stranu dálnice bez rizika srážky s autem.
Kopec nebo tunel
Takzvané ekodukty či ekomosty se objevily na českých dálnicích v posledních několika letech.
V krajině vypadají jako umělé kopce s tunelem pro dálnici; jsou obvykle 40 metrů široké a 45 metrů dlouhé a zalesněné.
Náklady na takovou stavbu se pohybují mezi 100 a 400 miliony korun. Řidiči se s nimi mohou setkat například na nově otevřeném úseku dálnice D11 u Hradce Králové. Ekomosty jsou běžné například ve Švýcarsku, Belgii či Nizozemsku.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.