Na Bahenci má tetřev šanci (Horizont)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Populace kdysi hojně se vyskytujícího opeřence se v současné době odhaduje na 300 až 400 kusů na území České republiky, zatímco v oblasti Beskyd a to včetně Valašska, žije pouhá desítka těchto nádherných ptáků z řádu hrabavých. Obora byla otevřena v říjnu 2006 za účasti představitelů CHKO Beskydy a Výzkumného ústavu mysliveckého. Martynkův chov tvoří pět tetřevů. "Dospělé chovné kusy jsou dovezeny z Německa a Polska. Tři z jsou slípky a dva kohouti. Tito ptáci jsou zvyklí na život v zajetí, takže by ve volné přírodě nepřežili, to dokáže teprve jejich potomstvo," uvedl na vysvětlenou Stanislav Martynek, který za jednu z možných lokalit vhodných pro život mladých tetřevů považuje prales Mionší, kde je vhodný biotop. Tetřev má rád jehličnaté a smíšené lesy.
"Hlavní příčina, proč je tak málo tetřevů, spočívá v přístupu k lesům v minulosti. Velkým nebezpečím pro ně jsou také lišky a kuny, které žerou jejich vajíčka. Tito ptáci totiž hnízdí na zemi," sdělil dále Martynek. Opeřence krmí výhradně přírodní stravou, kterou tvoří pupeny stromů. V zimě konzumují lýko z borovic a jehličí. "Přikrmujeme je také jeřabinovými bobulemi. Chovat tetřevy rozhodně není jednoduché, je nutné absolvovat různá školení a semináře," prozradil majitel obory.
Kromě tetřevů v oboře žije dvaadvacet jelenů, muflonů a daňků. "V hornatém terénu se nedá moc pracovat s technikou a tak zvěř pomáhá s ekologickou údržbou krajiny, zejména vypásáním trávy," vysvětlil Martynek.
Chce se přihlásit do Českomoravského sokolnického svazu v Novém Jičíně, v oboře má káně Harrisovou. Vlastnit jiného dravce mu totiž neumožňuje zákon. "Chovám také dva koně, na kterých jezdíme po zdejších kopcích, což je moje další velký hobby," řekl Martynek, který výstavbou obory uzavřel turistům "černou" stezku a přiměl je chodit po turistických značkách.
Nejbližší záchranný chov tetřeva hlušce, kterého nevlastní ani zoologické zahrady, probíhá až v Karlovicích na Jesenicku.
"Hlavní příčina, proč je tak málo tetřevů, spočívá v přístupu k lesům v minulosti. Velkým nebezpečím pro ně jsou také lišky a kuny, které žerou jejich vajíčka. Tito ptáci totiž hnízdí na zemi," sdělil dále Martynek. Opeřence krmí výhradně přírodní stravou, kterou tvoří pupeny stromů. V zimě konzumují lýko z borovic a jehličí. "Přikrmujeme je také jeřabinovými bobulemi. Chovat tetřevy rozhodně není jednoduché, je nutné absolvovat různá školení a semináře," prozradil majitel obory.
Kromě tetřevů v oboře žije dvaadvacet jelenů, muflonů a daňků. "V hornatém terénu se nedá moc pracovat s technikou a tak zvěř pomáhá s ekologickou údržbou krajiny, zejména vypásáním trávy," vysvětlil Martynek.
Chce se přihlásit do Českomoravského sokolnického svazu v Novém Jičíně, v oboře má káně Harrisovou. Vlastnit jiného dravce mu totiž neumožňuje zákon. "Chovám také dva koně, na kterých jezdíme po zdejších kopcích, což je moje další velký hobby," řekl Martynek, který výstavbou obory uzavřel turistům "černou" stezku a přiměl je chodit po turistických značkách.
Nejbližší záchranný chov tetřeva hlušce, kterého nevlastní ani zoologické zahrady, probíhá až v Karlovicích na Jesenicku.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.