Blanensko: divočáci, zajíci i lišky jsou zdraví (Blanenský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Blanensko
Blanensku se vyhýbají závažné zvířecí nemoci, jako jsou nemoc šílených krav nebo ptačí chřipka. Myslivci nezaznamenali už řadu let ani případ vztekliny. "Momentálně nemáme hlášené žádné nákazy ani onemocnění u zvířat na Blanensku," říká Josef Velecký z krajské veterinární správy.
Na vzteklinu umírají ve světě dodnes ročně tisíce lidí, poslední Čech však zemřel na toto virové onemocnění ještě před druhou světovou válkou. To je dáno povinným očkováním a plošnou vakcinací divokých lišek, která začala v roce 1989. Do té doby byl výskyt vztekliny v Česku poměrně vysoký, prudce začal klesat až počátkem devadesátých let. "Poslední případ vztekliny v České republice byl v roce 2002 u dvou lišek na Turnovsku," uvádí Josef Duben, tiskový mluvčí Státní veterinární správy. Zatímco některé zvířecí nemoci z Česka zřejmě definitivně zmizely, jiné se tady naopak objevily teprve nedávno.
To je případ takzvané nemoci šílených krav neboli BSE. Ta u lidí může způsobit zákeřnou variantu CreutzfeltJakobovy nemoci, která má až osmiletou inkubační dobu a často končí smrtí. "V Česku však platí řada opatření, která riziko nákazy snižují na minimum. Dobytek se nesmí krmit masokostní moučkou, veškerý jatečný skot nad třicet měsíců se vyšetřuje. Nemoc se navíc přenáší pouze nervovou tkání, která se na jatkách odstraňuje, nikoliv masem. Proto je dnes hovězí maso nabízené na pultech řeznictví z hlediska BSE bezpečné," vysvětluje Josef Duben. Jednou z nemocí, která se v Česku také vyskytuje, je tularémie. Postihuje především hlodavce a také zajícovce. Jde o onemocnění, které se vyskytuje výhradně na určitých územích. "V České republice lze hovořit o několika oblastech, kde se čas od času problémy s tularémií vyskytují. Například v Jihomoravském kraji se vyskytují ohniska prakticky stále," říká Duben. Podle Pavla Mauera ze Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny jsou sice v kraji tularemické oblasti, tam však zvěř prochází zvýšenou kontrolou, takže by se nákaza včas odhalila. "Každoročně také provádíme očkování lišek. Za posledních patnáct let se jejich populace výrazně ozdravila," dodává Mauer, který nepamatuje poslední výskyt vztekliny v rajónu.
Jeho slova potvrzuje také Martin Zouhar, který má ve Školním lesním podniku Masarykův les Křtiny na starosti myslivost. "Co se týká naší oblasti, která sahá od Brna až k Blansku, nezaznamenali jsme v poslední době u zvěře žádný případ výskytu nějaké choroby," říká Zouhar.
Myslivci se o zdraví zvířat pravidelně starají. Kromě očkování lišek pomocí vakcín přidávaných do krmiv ještě například premedikují muflony potravou v krmelcích a také pravidelně kontrolují, zda divoká prasata netrpí trichinelózou.
Blanensku se vyhýbají závažné zvířecí nemoci, jako jsou nemoc šílených krav nebo ptačí chřipka. Myslivci nezaznamenali už řadu let ani případ vztekliny. "Momentálně nemáme hlášené žádné nákazy ani onemocnění u zvířat na Blanensku," říká Josef Velecký z krajské veterinární správy.
Na vzteklinu umírají ve světě dodnes ročně tisíce lidí, poslední Čech však zemřel na toto virové onemocnění ještě před druhou světovou válkou. To je dáno povinným očkováním a plošnou vakcinací divokých lišek, která začala v roce 1989. Do té doby byl výskyt vztekliny v Česku poměrně vysoký, prudce začal klesat až počátkem devadesátých let. "Poslední případ vztekliny v České republice byl v roce 2002 u dvou lišek na Turnovsku," uvádí Josef Duben, tiskový mluvčí Státní veterinární správy. Zatímco některé zvířecí nemoci z Česka zřejmě definitivně zmizely, jiné se tady naopak objevily teprve nedávno.
To je případ takzvané nemoci šílených krav neboli BSE. Ta u lidí může způsobit zákeřnou variantu CreutzfeltJakobovy nemoci, která má až osmiletou inkubační dobu a často končí smrtí. "V Česku však platí řada opatření, která riziko nákazy snižují na minimum. Dobytek se nesmí krmit masokostní moučkou, veškerý jatečný skot nad třicet měsíců se vyšetřuje. Nemoc se navíc přenáší pouze nervovou tkání, která se na jatkách odstraňuje, nikoliv masem. Proto je dnes hovězí maso nabízené na pultech řeznictví z hlediska BSE bezpečné," vysvětluje Josef Duben. Jednou z nemocí, která se v Česku také vyskytuje, je tularémie. Postihuje především hlodavce a také zajícovce. Jde o onemocnění, které se vyskytuje výhradně na určitých územích. "V České republice lze hovořit o několika oblastech, kde se čas od času problémy s tularémií vyskytují. Například v Jihomoravském kraji se vyskytují ohniska prakticky stále," říká Duben. Podle Pavla Mauera ze Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny jsou sice v kraji tularemické oblasti, tam však zvěř prochází zvýšenou kontrolou, takže by se nákaza včas odhalila. "Každoročně také provádíme očkování lišek. Za posledních patnáct let se jejich populace výrazně ozdravila," dodává Mauer, který nepamatuje poslední výskyt vztekliny v rajónu.
Jeho slova potvrzuje také Martin Zouhar, který má ve Školním lesním podniku Masarykův les Křtiny na starosti myslivost. "Co se týká naší oblasti, která sahá od Brna až k Blansku, nezaznamenali jsme v poslední době u zvěře žádný případ výskytu nějaké choroby," říká Zouhar.
Myslivci se o zdraví zvířat pravidelně starají. Kromě očkování lišek pomocí vakcín přidávaných do krmiv ještě například premedikují muflony potravou v krmelcích a také pravidelně kontrolují, zda divoká prasata netrpí trichinelózou.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.