Vrtule zvěř neplaší, tvrdí čtenář Deníku (Prachatický deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Prachaticko
Mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Šilha se mýlí, když tvrdí (v článku Vrtule hyzdí naši krajinu, Deník 28. 3. 2008), že větrné elektrárny ruší zvěř.
Tato obava není na místě, což potvrzují zkušenosti myslivců z míst, kde jsou větrné elektrárny již delší dobu v provozu. Nejen z Čech, ale možná lépe podívat se do Německa, kde elektřinu vyrábí na dvacet tisíc vrtulí. Výsledek tříleté studie Ústavu pro výzkum divoce žijících zvířat na Veterinární univerzitě v Hannoveru (IWFo) dokládá, že nebylo možné zjistit žádné závažné rušivé působení. Studie vznikla z popudu Zemského mysliveckého svazu Dolního Saska.
Studií byly zachyceny obsazenost, místa zdržování, hranice přiblížení a četnost využívání zvěří na plochách, na nichž stojí větrné elektrárny, jakož i využívání těchto oblastí jako životního a vyživovacího prostoru nebo jako oblasti, kterou zvěř pouze protahuje. Zkoumaný prostor zahrnoval celkově kolem 22 kilometrů čtverečných v Dolním Sasku a v Brémách.
V tom byly čtyři oblasti s celkem 36 větrnými elektrárnami, jakož i pět kontrolních oblastí bez žádného zařízení. Za více než 800 pracovních hodin ve volné krajině zjistili výzkumníci IWFo, že sledované druhy zvěře (zajíci, srnčí, lišky, vrány a koroptve) vyhledávaly velkoplošně tyto oblasti, včetně blízkosti zařízení (to znamená až do 100 m), a využívaly je i jako životní prostor. Ve srovnání „území se zařízením“ a „zóna bez zařízení“ se aktivity zvířat signifikantně nelišily: většinou byla zvířata zastižena při příjmu potravy, při odpočinku nebo při přežvykování, jen vzácně na útěku. Paralelně provedený průzkum mínění u dolnosaských majitelů mysliveckých revírů ukázal, že většina myslivců nepovažuje větrné elektrárny za závažný zdroj rušení drobné lovné zvěře.
Výjimku představuje v každém případě doba výstavby, kterou vnímají všichni jedinci jako jistý zdroj rušení.
Mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Šilha se mýlí, když tvrdí (v článku Vrtule hyzdí naši krajinu, Deník 28. 3. 2008), že větrné elektrárny ruší zvěř.
Tato obava není na místě, což potvrzují zkušenosti myslivců z míst, kde jsou větrné elektrárny již delší dobu v provozu. Nejen z Čech, ale možná lépe podívat se do Německa, kde elektřinu vyrábí na dvacet tisíc vrtulí. Výsledek tříleté studie Ústavu pro výzkum divoce žijících zvířat na Veterinární univerzitě v Hannoveru (IWFo) dokládá, že nebylo možné zjistit žádné závažné rušivé působení. Studie vznikla z popudu Zemského mysliveckého svazu Dolního Saska.
Studií byly zachyceny obsazenost, místa zdržování, hranice přiblížení a četnost využívání zvěří na plochách, na nichž stojí větrné elektrárny, jakož i využívání těchto oblastí jako životního a vyživovacího prostoru nebo jako oblasti, kterou zvěř pouze protahuje. Zkoumaný prostor zahrnoval celkově kolem 22 kilometrů čtverečných v Dolním Sasku a v Brémách.
V tom byly čtyři oblasti s celkem 36 větrnými elektrárnami, jakož i pět kontrolních oblastí bez žádného zařízení. Za více než 800 pracovních hodin ve volné krajině zjistili výzkumníci IWFo, že sledované druhy zvěře (zajíci, srnčí, lišky, vrány a koroptve) vyhledávaly velkoplošně tyto oblasti, včetně blízkosti zařízení (to znamená až do 100 m), a využívaly je i jako životní prostor. Ve srovnání „území se zařízením“ a „zóna bez zařízení“ se aktivity zvířat signifikantně nelišily: většinou byla zvířata zastižena při příjmu potravy, při odpočinku nebo při přežvykování, jen vzácně na útěku. Paralelně provedený průzkum mínění u dolnosaských majitelů mysliveckých revírů ukázal, že většina myslivců nepovažuje větrné elektrárny za závažný zdroj rušení drobné lovné zvěře.
Výjimku představuje v každém případě doba výstavby, kterou vnímají všichni jedinci jako jistý zdroj rušení.
Edvard Sequens, Calla |
jižní Čechy |