Myslivci hlídají možné úhyny z řepky (Litoměřický deník)

Litoměřicko
Myslivci na Litoměřicku mají obavy po předpokládaném oteplení o zdravotní stav zvěře v lokalitách, kde se vyskytují ve velké míře osevy ozimé řepky a kde již byly aplikovány vyšší dávky dusíkatých hnojiv a budou opakovaně aplikovány insekticidy. Zejména je ohrožena srnčí zvěř, a tak myslivci bedlivě kontrolují, jak na tom po zdravotní stránce je. "Žádné uhynulé kusy zatím hlášeny nemáme. Svou roli v tom ale hraje i současné počasí. Zima se na nějaký čas vrátila, ochladilo se, a tak srnčí zvěř se k listům pod sněhem nedostane," tvrdí Adolf Rolínek, jednatel Okresního spolku Českomoravské myslivecké jednoty v Litoměřicích. Vzápětí ale dodává, že po oteplení se mohou potíže a následné úhyny stát u srnčat a starších kusů. "Dokud řepka nezačne kvést, hrozí zvěři nebezpečí."

Co způsobuje zvěři potíže?

Mladé listy řepky obsahují snadno zkvasitelné cukry a jedovaté glukosinoláty. Díky šlechtění na "bezerukovost", nízký obsah kyseliny erukové, je řepka pro zvěř chutnější. "Koncem února jsou na plochy řepky aplikována dusíkatá hnojiva a nově přirůstající listy mají vysoký obsah nitrátů. To vše způsobuje zhoršení zdravotního stavu srnčí zvěře, průjmy, ztrátu plachosti až hromadné úhyny," uvedl Jiří Šilha z ústředí Českomoravské myslivecké jednoty. Připomněl, že sledování zdravotního stavu srnčí zvěře v honitbách je povinností myslivců a zjištěné informace předávají mysliveckému hospodáři. Následně myslivci realizují opatření ke zlepšení tohoto stavu.

Pomoci může i veřejnost

"Pokud někdo z veřejnosti zpozoruje odlišné chování zvěře, měl by o této skutečnosti informovat místně příslušného mysliveckého hospodáře, který pomoc zvěři v honitbách koordinuje," vyzval Jiří Šilha. Myslivci pokračují také v monitoringu zdravotního stavu volně žijících ptáků. V druhé polovině března a začátkem dubna probíhá období hlavního tahu ptáků do hnízdišť.

IVO CHRÁSTECKÝ

[V L T A V A+P N P R E S S+L A B E]