Obora je perlou našich křivoklátských lesů (Rakovnický deník)

Lány
Nabízíme vám rozhovor s ředitelem Lesní správy Lány Jiřím Jandou. Jeho zajímavé vyprávění rozdělíme do tří částí. Dnes si jeho prostřednictvím připomeneme něco z historie Lánské obory. "V samém počátku musím upozornit, že Lesní správa Lány je stejně příspěvkovou organizací kanceláře prezidenta republiky jako správa hradu. Kancelář prezidenta republiky si udělala dvě příspěvkové organizace Správu pražského hradu a Lesní správu Lány," upozornil Jiří Janda. Lesní správa Lány má zhruba 6800 hektarů lesa, luk, orné půdy, vodních toků ... a z toho 3000 hektarů je uzavřenou lánskou oborou.
"Chápu, že veřejnost v této zemi zná především Lánskou oboru a podle toho je to také popisováno. Musím také uvést, že my tu nejsme jen pro Lánskou oboru, ale pro celou příspěvkovou organizaci Lesní správa Lány," znovu upozornil Jiří Janda.

Ředitelem Lesní správy Lány jste od roku ...

Nastupoval sem do této funkce v dubnu roku 2001. Takže jsem tu zažil zhruba rok za pana prezidenta Václava Havla a nyní celé funční období prezidenta Václava Klause.

Takže ještě trochu odbočíme. Jak často jste měl tu čest se s oběma prezidenty setkat?

Dosti pravidelně. Pan prezident Václav Havel měl jiné priority, ten spíše využíval chatu Amálii. To se všeobecně ví. Tam si zval své přátele a pořádal pracovní schůzky. Pan prezident Václav Klaus má Lánskou oboru rád, neboť on je sportovně založený. Lánská obora je rozlehlá a on jí velice rád prochází.

Chodí sám?

Různě.

I s vaším doprovodem?

Ano.

Dá se říci, že jste přátelé?

To je nadsazená formulace. Tak to není. Jsem v každém případě jeho podřízený.

Mohl byste nám tedy říci něco bližšího o lánské oboře?

Troufám si tvrdit, že lánská obora je nejstarší obora nejen v Evropě, ale i na světě. V ostatním světě mimo Evropu totiž nikdo obory nezakládal. Zakládaly se maximálně velké parky, které nebyly oplocené, ale obory na odstřel zvěře se jinde nežli v Evropě nezakládaly. Lánská obora byla oplocena v roce 1713 a sice na přímou žádost císaře Leopolda. Tenkrát tyto pozemky patřily Valdštejnům. Leopold tedy požádal hraběte Valdštejna, aby mu zachoval místo někde na Křivoklátsku, kde by se mohl myslivecky vyžít. Vzhledem k tomu, že už tehdy se velmi rozšířilo pytláctví, tak hrabě Valdštejn přistoupil k tomu, že oplotil 9 tisíc hektarů plochy. Původní plot byl dřevěný. Vždy když, bylo třeba po letech jej vyměnit, tak poznenáhlu ubývala plocha obory. Zhruba po sto deseti letech jedna z Valdštejnových dcer dostala toto panství věnem, když si brala hraběte Fürstenberka. Lánská obora je tedy myšlenkově více spojována s rodem Fürstenberků a pravda je ta, že oni se o oboru starali velmi dobře. Hrabě Fürstenberk dal například v době velké krize obrovskou pracovní příležitost lidem. Začala se kolem dokola obory stavět dlouhá a vysoká kamenná zeď. Hraběcí rod byl za tento počin lidmi velice veleben. V roce 1921 zakoupil celé panství od hraběcího rodu Československý stát, a to včetně zámku a dalšího majetku. Od té doby je to nepopiratelné vlastnictví státu a nejsou tedy žádné problémy s restitucemi a vadami na pozemkové kráse. Od té doby se jedná o letní sídlo prezidentů našeho státu. Objevuje se to i ve statutu Lesní správy Lány, kde se v jednom ze základních bodů říká, že je zřízena pro odpočinek pro prezidenta a jeho hosty.

Foto - ŘEDITEL Lánské obory Jiří Janda.
Foto - Deník/Jana Elznicová

JANA ELZNICOVÁ