V přírodě se právě rodí nový život (Moravskoslezský deník)

Kvůli pokračujícím chybám zemědělců divočáků neustále přibývá. Ohromné lány řepky olejné pokrývají stále větší a větší plochy, protože byl nastolen trend výroby biopaliv. Až pojedete v květnu českým venkovem, budou vás provázet žluté plochy kamkoli dohlédnete. Ve jménu ekonomiky zemědělci odsunuli dříve běžné plodiny do historického propadliště, a tak nabídli divočákům nebývalé možnosti úkrytu, obživy a klidu. Po sklizni řepek se divočáci jen přesunou do dalších velkých lánů "Chruščovovské plodiny" - kukuřice. A myslivci se v obou případech stávají bezmocnými pozorovateli, protože ulovit divočáka v lánu řepky či kukuřice je téměř nemožné. Navíc lány kukuřice zůstávají nepokoseny někdy až do prosince, kdy se tato plodina sklízí na zrno, takže divoká prasata dělají na lovce z bezpečné krytiny dlouhý nos. Přijde zima, divočáci se stáhnou do lesních houštin a myslivci se těší, že jim konečně dají na frak. Jenomže k tomu potřebují sníh a úplněk. Černá zvěř se totiž může lovit i v noci (na rozdíl od jiné zvěře!). Ovšem příroda se v posledních letech chová zcela jinak, než bylo v těchto zeměpisných šířkách zvykem. Myslivci nemají - na rozdíl od Katky Neumannové - takové prostředky, aby do svých revírů navezli sníh z vyšších horských poloh. Příroda také nedbá názorů současného pána Pražského hradu, který odmítá globální změny klimatu jako výmysl ekologických teroristů a mýlících se vědců. Navíc jsou divoká prasata velice inteligentní, takže se před ústí loveckých kulovnic jen tak lehce nevystavují. Úžasná plodnost této zvěře, k níž se dnes připočítává i další anomálie - tedy v poslední době nerespektování přírodou stanovené doby lásky, která u divočáků probíhala v listopadu a prosinci - je dalším důvodem rostoucích počtů tlup černých rytířů. V posledních letech se totiž divočáci rozmnožují téměř po celý rok, takže loňská selata se stávají matkami. Jako kdyby tato zvěř kopírovala trend současné lidské populace.
Divočáci mají úžasný vztah ke svým mláďatům. Dejte proto pozor, kdykoli se vydáte do přírody a budete se pohybovat v blízkosti teplých houštin, kde bachyně přivádějí na svět nové pokolení. Nikdy(!) se nepokoušejte chytit sele!!! Kdyby vás náhoda přivedla doprostřed tlupy a vy náhodou na pruhované prasátko šlápli, a to zakvičelo, neváhejte a kvapem vylezte na nejbližší strom. Útok stopadesátikilové matky byste nemuseli přežít. Přiřítí se tak rychle, že nestačíte zareagovat; rozdrtí vám kolena (to v lepším případě), v tom horším rozpárá slabiny.
Příroda je krásná, ne však díky lidem, ale díky své moudrosti a odolnosti vůči devastaci působené lidskou populací. Tak mě napadá, že množící se divočáci jsou tu proto, aby jednou (protože jsou všežravci) po nás ten ohromný svinčík uklidili.

ŠTĚPÁN NEUWIRTH

Foto - Prasátko Zuzana.
Foto - archiv autora