Teplo vyhnalo divočáky do města (Ústecký deník)

Ústí nad Labem
Divočáci útočí na město. Radnice si s tím nevěděly rady. Třeba v Krásném Březně. Tam divoká prasata chodila běžně svačit na zámeckou zahradu. Myslivci navíc nemohou provádět odstřel ve městě. Přesto ale má magistrát jisté možnosti. Poté, co byl publikován o této problematice článek v prosincovém Ústeckém deníku, přihlásil se podle neštěmické starostky Liany Wagnerové člověk, který byl ochotný pomoci. Neštěmická radnice jej odkázala na odbor životního prostředí magistrátu. Právě tuto problematiku zde má v referátu Jiří Čmejla. Divoká prasata podle něj patří mezi nejchytřejší a nejpřizpůsobivější živočichy. V městě si velmi rychle zvyknou na lidi a lidský pach. "K lidem ale nejsou agresivní, pokud nemají potřebu se bránit. Co se jejich škodlivosti týká, je rozhodující jejich populační exploze. V letech s dobrými potravními podmínkami totiž dokáží mnohonásobně zvýšit své početní stavy," uvedl Čmejla. Poslední ideální podmínky a příznivá zima trvaly z roku 2006 na 2007. To byl zároveň semenný rok dubů a buků. Prasata byla v jejím průběhu rozptýlena po Krušných horách, kde se v rozlehlých oblastech těžce lovila. Populační exploze nastala po této zimě. "Úsilím myslivců došlo k významné redukci divokých prasat po celém území našeho okresu. Již na konci ledna byl vytvořen rekord v odlovu prasat v počtu 1540 kusů," pokračoval Čmejla. Populační exploze je také důvodem, proč si kanci stále více troufají zajít pro potravu blíže k lidem. Po nocích navštěvují sídliště, kde svým rytím způsobují velké škody na travnatých plochách. Poškození parkových ploch i soukromých zahrad je patrné třeba v okolí Mariánské skály, Kamenného vrchu, Brné, Krásného Března- Vyhlídka a okolí Neštěmic. Tyto plochy jsou dle zákona o myslivosti nehonebními pozemky, kam myslivci se zbraní nemají přístup. Nesmí zde tedy bez povolení orgánu státní správy myslivosti lovit. Ta ale využila zákonné možnosti a ustanovila myslivce, kteří mohou na vybraných pozemcích divoká prasata lovit. Samozřejmostí pro lov v těchto oblastech je vybrání takových ploch, jež budou zárukou pro bezpečné použití lovecké zbraně, neboť odstřel se provádí v noci. "V průběhu zimních měsíců bylo vydáno povolení 5 myslivcům, které má časové omezení a dále zůstává v platnosti povolení pro 7 myslivců, které není časově omezeno," dodal Čmejla. Od začátku roku 2008 pak bylo uloveno 6 ks divokých prasat v Bertině údolí, 2 ks na Mariánské skále a 9 ks v okolí sídliště Vyhlídka. Přes velkou snahu magistrátu však na obvodní úřady neustále docházejí stížnosti na prasata. To potvrdil i střekovský starosta Vlastimil Žáček. "Máme je třeba na Kameném Vrchu, nebo v Brné. Problém ale je, že všechna opatření jsou omezená. V obytné zóně se odstřel totiž nesmí provádět. Myslím ale, že jiný způsob, jak jim zabránit v páchání dalších škod nelze použít," dodal.

Jak to vidí myslivci?

Miroslav Machala, předseda dozorčí rady českomoravské Myslivecké jednoty, uvedl, že odstřel zvěře u obydlených míst schvalují v případě nutnosti místní úřady. "Zvířata, když se dostanou do blízkosti lidských sídel, mohou být ve stresové situaci a tudíž nebezpečná. Nikdo neví, co v příštím okamžiku udělají. V Ústeckém kraji je mimořádný odlov povolen ve čtvrti Střekov v Ústí nad Labem, kam chodí divočáci až do zahrad. Přesto tam nedochází k odlovu divočáků."

Foto - ODPUZOVAČ DIVOČÁKŮ. Někteří lidé se snaží bránit divočákům i s pomocí starodávných receptů, podle kterých prý mohou pomoci prasata odpudit svázané vlasy
Foto - Deník/Jan Vraný

JANNI VORLÍČEK