Je konec kontaktnímu norování? Co vy na to? (Kroměřížský deník)

V posledních týdnech se nám myslivcům, kynologům a zkrátka všem přátelům naší tradiční myslivosti začalo blýskat na lepší časy. Na konci roku 2007 z poslanecké sněmovny vzešla novela zákona, která by kontaktní norování znovu povolila. (V současné době je povoleno pouze tzv. bezkontaktní norování, které neumožňuje psu - norníku přímý styk s liškou.) Zklamání ovšem přišlo za pár dnů, kdy zákon byl předložen prezidentu ČR, který jej bohužel v úterý 26. 2. 2008 vetoval a postoupil zpátky sněmovně. Mezitím se ovšem rozjely diskuze plné vášní, a to hlavně ze stran různých podivných pseudoochránců o tom, jak je kontaktní norování drastické a pro obě strany stresující. Jako bohužel bývalého majitele drsnosrstého jezevčíka a myslivce mě tento stav takříkajíc "zvedl ze židle". Přečetl jsem hodně článků a diskuzí o tomto tématu, a to buď na internetu, nebo v novinách. Je velkou škodou, že jsem narazil jen na názor jedné strany. Dovolte mi tedy, alespoň touto cestou, se k tomuto ožehavému tématu vyjádřit. Pořízení loveckého psa, jeho výcvik a předvedení na různých výstavách nebo zkouškách jistě není lacinou záležitostí. Když tuto věc pominu (protože by bylo smutné, kdybychom všechny své záliby jen podřizovali financím), pořízením psa jsme získali dalšího člena rodiny, kterému, ať chceme, nebo ne, se musí celý chod domácnosti přizpůsobit. Kontaktním norováním v psovi akorát povzbudíme jeho vlohy, které jsou mu dané už po celé generace. Pes, který takto nebyl veden, nebere lišku jako svého rovnocenného soupeře, nýbrž jen jako jakéhosi protivníka, s nímž nebude žádná práce. Pro takového nezkušeného psa, který se hned na začátku své lovecké kariéry střetne v přírodní noře například s jezevcem, to bývá většinou (pokud mu urychleně nepomůžeme) kontakt poslední. A vězte, že není nic pro myslivce horšího než to, když přijde o svého čtyřnohého kamaráda. Proto bych chtěl apelovat na všechny lidi, kteří mají ve své moci tento zákon prosadit, prosím udělejte to. Poslední dobou se některým lidem myslivost stala trnem v oku, ale kdyby se jim ji podařilo z našeho života smést, kdo bude "na řadě dál"?

Text i snímky zaslal Zdeněk Ondruch, Kroměříž