V oboře žili japonští jelínci i klokani (Mladá fronta DNES)

Zajímavost

Poděbrady
V poděbradském muzeu jsou ve stálé expozici živé přírody vystaveny vycpané exempláře zvěře. Kolekci dostalo muzeum darem od knížete Arnošta Filipa Hohenlohe ze Schillingsfürstu, posledního majitele poděbradského panství. Kníže se velmi zajímal o lesy a myslivost.
 "V části lesu Bor nechal zřídit novou oboru rozkládající se na ploše zhruba 350 hektarů. Jednotlivé části Boru spojovaly tvrdé cesty, které sloužily i k cyklistickým projížďkám. Kolem celé obory nechal kníže postavit vysoký drátěný plot. Hlavním důvodem bylo vysazení japonských jelínků sika v roce 1891. V oboře se zvířatům dobře vedlo, takže v roce 1912 se už v těchto místech pohybovalo stádo o čtyřiceti kusech. Většina z nich byla odchycena a prodána k chovu do jiných obor nebo zoologických zahrad," uvádí historička Eva Šmilauerová ve své publikaci Poděbrady v proměnách staletí.
 K dalším přírůstkům patřilo začátkem 20. století dokonce několik jeleních antilop a jihoamerických lam. Těm se ale v oboře nedařilo. Naproti tomu se tady jako doma cítili australští klokani. Dvacetičlenné stádo budilo pozornost veřejnosti, stejně jako malí poníci přivezení ze Skotska. Za největší atrakci však byli považováni australští pštrosi emu dosahující výšky dva metry a menší jihoameričtí pštrosi nandu. Chov exotické zvěře v poděbradské oboře skončil se začátkem první světové války. Lovit do lesů kolem Poděbrad jezdil ale už habsburský císař Ferdinand I. nebo manžel císařovny Marie Terezie František Štěpán Lotrinský.

Regionální mutace Mladá fronta DNES - střední Čechy