Myslivci: vysazování drobné zvěře nemá žádný smysl (Mladá fronta DNES)

Zlín
Myslivci pomalu upouštějí od vysazování bažantů a zajíců do přírody. Naprostá většina této drobné zvěře se totiž rychle stane kořistí predátorů, převážně lišek a krkavců, a nestihne vyvést potomstvo. Práce myslivců byla proto zbytečná. Například na Vsetínsku pokusy o vysazování zajíců a bažantů dokonce úplně vzdali.
 Vysloveně ztrátovou záležitostí je vysazování zajíců. Dospělý jedinec, odchycený v jiné lokalitě, stojí i dva tisíce korun, v novém prostředí má ale jen malou šanci na přežití.
 "Chybí mu remízky, kde se může schovat a množit, a lišek a krkavců je hodně," řekl Jaroslav Vitovský, hospodář mysliveckého sdružení Ondřejovsko Fryšták.
 Zajíci jsou navíc většinou odchycení v příznivějších lokalitách a po vysazení nový region často opouští.
 "Jdou za lepšími podmínkami. Jsou schopní se přestěhovat až o dvě stě kilometrů dál," uvedl jednatel Okresního mysliveckého spolku Vsetín Jan Janoušek.
 Další pohromou pro zajíce je zemědělská technika. Potomky vyvádí na jaře, kdy po polích jezdí těžká technika, která řadu mláďat zlikviduje.
 Vysazení bažanta sice není tak finančně náročné jako u zajíce, úmrtnost je ale stejně vysoká. Myslivci nakupují čerstvě vylíhnutá kuřata, která pak čtvrt roku krmí. Aby jim usnadnili návrat do přírody, snaží se je vysazovat u zdrojů potravy a vody. "Tito bažanti postrádají přirozenou plachost a jsou tak snadnou kořistí. Když vypustíme například stovku kusů, v krátké době dravci polovinu uloví," řekl předseda Okresního mysliveckého spolku ve Zlíně František Libosvár.
 Podle některých myslivců není vysazování drobné zvěře správnou cestou ke zvýšení jejího počtu. Mnohem efektivnější by bylo začít s výraznější redukcí dravců.

Regionální mutace Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava