Mazlíček skončil v mrazáku (Litoměřický deník)

Žitenice
Domácí mazlíček ze Žitenic skončil v mrazáku. Chov divokého prasete v domácích podmínkách se nevyplatil občanovi Žitenic. Ve čtvrtek v podvečer totiž chované divoké prase uteklo z chlívku. Na své cestě následně ohrozilo několik lidí. Podle informací Deníku mělo dokonce poranit jednu ženu a ta měla být převezena do litoměřické nemocnice. Náměstek ředitele nemocnice Jiří Štverák však informaci o ošetření této ženy v souvislosti s napadením zvířetem nepotvrdil. Pouť prasete po okrese ukončil výstřelem jeden z místních myslivců. "Na místo jsem byl přivolán kvůli tomu, že prase ohrožuje lidi. Po příjezdu jsem zjistil, že se nekontrolovaně pohybuje po silnici. Následně mi vyskočilo na kapotu vozu. Díky tomu jsem poznal, že je částečně domestikované. Vzhledem k tomu, že šlo o téměř dospělý kus, jsem jej zastřelil. Hrozilo totiž, že by ohrožovalo další lidi," vylíčil pro Deník dramatické události, které se odehrály v okolí Žitenic ve čtvrtek v podvečer, Luboš Kačur, zasahující myslivec. Na místo byli přivoláni také litoměřičtí policisté. "Policie byla na místě, ale nijak nezasahovala, ani situaci nešetřila. Z důvody agresivity bylo divoké prase zastřeleno," potvrdila Pavla Kofrová, mluvčí litoměřické policie.

Po tom, co přivolaný myslivec zvíře zpacifikoval, bylo údajně předáno majiteli, kterému uteklo. Tento způsob chovu je však zákonem zakázaný. A pro případného chovatele i nebezpečný. "Chov divoké zvěře v domácích podmínkách je samozřejmě zakázaný. Tento zákaz samozřejmě platí i pro myslivce. Výjimku tvoří například chovatelé dravých ptáků, kteří naopak pomáhají přírodě tím, že každoročně vypouštějí několik mláďát, která jsou odchována tak, že jsou připravena na život v přírodě," vysvětluje Jiří Šilha, mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ). I přesto myslivci zaznamenávají případy, kdy mají lidé v domácím chovu například srnčí nebo černou zvěř. "Není to příliš časté, ale děje se to i u nás v okrese," přiznává Adolf Rolínek, jednatel okresního spolku ČMMJ. Cesta, kterou lidé nejčastěji přicházejí k divoce žijící zvěři, kterou následně umístí do domácích podmínek, je z převážné části díky zranění zvěře. "Většinou lidé naleznou například poraněnou srnku, nebo právě divoké prase a vezmou si je domů, aby jim pomohli. Je třeba si říci, že tento postup je od základu špatný. Je nutné co nejdříve vyhledat myslivce, nebo zvěrolékaře kteří se o zvíře odborně postarají a umožní mu další život v přírodě," objasňuje Jiří Šilha.

MICHAL ZÁVADA

[V L T A V A+P N P R E S S+L A B E]