Hlubočtí lesáci mají druhý jelení rekord (Českobudějovický deník)

Poslední trofej patří možná do první patnáctky světových paroží.

Hluboká nad Vltavou
Národním rekordem a trofejí, která se řadí k nejcennějším na světě se mohou pyšnit od víkendu oficiálně hlubočtí lesáci. V Poněšické oboře, kterou spravují Lesy České republiky, a. s., vyrostl "kapitální" čtyřiadvacaterák. Šestičlenná hodnotící komise udělila jelení trofeji 262,46 bodu. O více než jedenáct bodů byl překonán minulý národní rekord. "Paroží i s lebkou vážilo sedmnáct kilogramů," zmínil včera k hodnocení hlubocký lesní správce Jan Zasadil. Asi patnáctiletý jelen byl střelen 14. září 2007 (shodou okolností na den přesně šest let po bývalém nositeli národního rekordu).

Počítání později

Trofej se však smí hodnotit nejdříve tři měsíce po ulovení, protože se posuzuje například i její váha. Proto se komise Mezinárodní rady pro myslivost sešla až o víkendu. Měla šest členů. Zahraniční experti byli čtyři - po jednom z Bulharska a Slovenska a dva přijeli z Rakouska. Českou stranu zastupovali v sobotu dva odborníci. Jelen měl být střelen už v minulém roce, ale lov se tehdy nevydařil. "Oborník František Řehoř znal toho jelena celý život. V oboře dělá dvaadvacet let. Jelena sledoval od osmi let věku. Kdy se kus uloví, to je na rozhodnutí oborníka," přiblížil zákulisí života trofejního jelena Zasadil. Čtyřiadvacaterák vodil v posledních letech velké stádo laní a lesáci očekávají, že v chovu se jeho kvalita projeví. "Jeho potomci? Nevím, na to je brzo, ale dá se očekávat, že některý z nich bude také velmi dobrý," odhadl možné rekordní nástupnictví v Poněšické oboře hlubocký lesní správce.

Výjimečná třída

Podle rekordních tabulek z roku 2001 by výjimečná trofej z Poněšic obsadila na světě 12. místo, ale je možné, že byly od té doby uloveny i jiné mimořádné kusy. "Mohl by být čtrnáctý na světě," poznamenal k pravděpodobnému umístění jeleního rekordmana Zasadil.
"Paroží měřilo od spodku růže až po nejdelší výsadu v koruně sto dvacet centimetrů. Na každém parohu bylo dvanáct výsad," přiblížila ozdobu pravidelného čtyřiadvacateráka Andrea Kroupová z tiskového oddělení Lesů ČR. "Na jelenech se hodnotí měřitelné hodnoty a komise se musí shodnout i na vzhledových bodech," vysvětlil Josef Hromas, profesor Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Patřil k týmu, který posunul poněšickou trofej až do světové extratřídy. Hodnotí se například délka lodyh (zde byla 120 centimetrů) nebo očník, čili první výsada nad růží (růže je rozšířené místo na parohu u hlavy jelena). Další body se připisují třeba za opěrák (třetí výsada nad růží) či obvod růží. Celkový výsledek se dává dohromady doslova po jednotlivých bodech. Vedle měřitelných hodnot se posuzuje také vzhled. "Za barvu jsou až dva body, za hroty, jestli jsou ostré, také dva body," uvedl příklady hodnocení profesor Hromas. "Tenhle jelen dostal všecko, srážky nebyly žádné," zdůraznil k unikátní trofeji profesor Hromas. Na výstavách mají bronzovou medaili trofeje za 170-190 bodů, stříbro je do 210 bodů a od této hranice jsou "zlatá" paroží. Poněšická obora, založená v roce 1853 Schwarzenbergy, už dvakrát dosáhla nad 250 bodů. Také minulý národní rekord pocházel z Poněšické obory. Jelen byl střelen 14. září 2001, bodová hodnota trofeje činila 250,89 bodu a překonala rekord starý 271 let.

Knížecí lov

Historie nejstaršího českého rekordu sahá do roku 1730. "Tehdy byl střelen knížetem Adamem Františkem ze Schwarzenbergu na panství Český Krumlov jelen, jehož paroží bylo ve dvacátém století uznáno jako světový rekord," připomněl ředitel pobočky Národního zemědělského muzea v zámku Ohrada Martin Slaba. Paroží z roku 1730, ohodnocené podle moderních mysliveckých zásad v první polovině 20. století, si udrželo světový primát až do roku 1980! Tato trofej je nyní zapůjčena z Ohrady na výstavu do Mnichova. V současnosti uchovávají v loveckém zámečku paroží z roku 2001. Všechny tři české trofejní rekordy tedy pocházejí z jižních Čech.

Foto - KRÁL LESA. Pro majestátnost a korunu z paroží je jelen nazýván králem lesa.
Ilustrační Foto - Deník/Karel Pech

EDWIN OTTA