Z lesů mizí zajíci, množí se divoká prasata (Mladá fronta DNES)

Zemědělci přestali pěstovat brambory a obilí, nahradili je kukuřicí. Drobná zvěř se těmto změnám neumí přizpůsobit

Zlín
Z lesů a polí na Zlínsku mizí drobná zvěř, především zajíci, koroptve a bažanti. Výrazně naopak vzrůstá počet černé a spárkaté zvěře, tedy prasat divokých a daňků.
 Jestliže před dvaceti lety myslivci na Zlínsku ulovili během roku kolem patnácti stovek zajíců a pouze sto kusů prasat, dnes jsou počty opačné.
Důvodem jsou změny v zemědělství. "Dříve se preferovaly okopaniny, hlavně brambory a řepa. Dnes jsou tyto druhy na ústupu a pěstuje se hlavně kukuřice a obilí. Ty svědčí prasatům a spárkaté zvěři," řekl předseda Okresního mysliveckého spolku ve Zlíně František Libosvár. Drobná zvěř se podle myslivců nedokázala změnám přizpůsobit a její stav v posledních letech dramaticky klesá.
 "Koroptev jsem viděl naposledy před dvanácti lety, zajíců máme v naší honitbě patnáct," řekl Jaroslav Vitovský, hospodář spolku Ondřejovsko Fryšták.
 Ke zvýšení stavu drobné zvěře zatím nepomáhá ani její vysazování. Má totiž celou řadu predátorů, kteří ji dokáží v krátké době zdecimovat. "Hodně se v tomto směru činí krkavci a lišky," tvrdí Vitovský.
 Pokud se nezačne znovu pěstovat více okopanin, drobné zvěře přibývat nebude.
 "Stejně jako se nedokázali přizpůsobit změnám dinosauři, nepřizpůsobili se ani zajíci, bažanti nebo koroptve. Obávám se, že jich bude nadále ubývat," řekl Libosvár.
 Lány kukuřice a obilí naopak velmi svědčí černé zvěři, zejména prasatům divokým. Ta nalézají na polích dostatek obživy a také ochranu. Jejich počet tak narůstá a na pěstovaných plodinách dělají statisícové škody.
 Snížit počet prasat není jednoduché. "V rozlehlých lánech se můžou bezpečně schovat. Na řadě honiteb se navíc nedělá naháňka a prasata je tak těžké najít," řekl Vitovský.
 Pomoci by podle něj mohli samotní zemědělci, kdyby mezi lány kukuřice nechávali volné pruhy nebo vysazovali pásy ovsa či pšenice. "Prasata by si vybírala obilí a my bychom věděli, kde se schovávají." Snižovat počty prasat se myslivci snaží také udělováním povolenek majitelům zbrojních pasů, i když nejsou členy jejich sdružení. Ondřejovsko Fryšták jich loni udělilo pět.
 Jestliže jsou prasata na poli škodnou, v lese se stávají užitečnými. Rytím kolem stromů přispívají k omlazování porostu. "Přirozenou cestou sadí třeba bukvice. Je tedy potřebné je dostat zpět do lesů," řekl Vitovský. V současné době myslivci na Zlínsku podávají zvěři krmivo ve formě granulí, které je zbavuje vnitřních parazitů a zlepšuje jejich zdravotní stav. "Léčba je velmi důležitá i pro hospodářství. Pokud bude divoká zvěř zdravá, nenakazí domácí chovy," vysvětlil Libosvár.

Foto popis: JE JICH MOC. Divoká prasata trápí myslivce.
Foto Autor - Foto - MAFA - ARCHIV

Regionální mutace Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava