Park v Keni: lidé ohrožují divočinu (Pražský deník)

Kousek od slumů a mrakodrapů v Nairobi sází Naanyu Ntirrisová trnité keře okolo vesnice, aby zabránila nájezdu lvů, kteří už jí zardousili krávu a dvě ovce. "Musíme být ostražití," říká.Na druhé straně řeky naproti vesnici si turisté z terénních aut fotografují žirafy, které okusují akácie na pozadí mrakodrapů. Obdivují krásy Národního parku Nairobi, který se nalézá v těsné blízkosti hlavního města, a do kterého si mohou odskočit i během pracovní cesty.V parku se nachází jedno z největších stád vzácného černého nosorožce v Keni a s trochou štěstí můžete spatřit i lvy nebo gepardy. Avšak tam, kde kdysi žili tisíce pakoňů, jich teď najdete sotva pár stovek. Rozpínavost lidí představuje pro nejstarší přírodní park v Keni závažnou hrozbu. Organizace na ochranu zvířat, sdružení Masajů a instituce na podporu obyvatel slumů, se nemohou dohodnout. Nejvášnivější debata se týká nových domů, které vyrostly na větrem ošlehaných pláních, kde žijí divoká zvěř a masajští pastevci. Jsou to první budovy nového předměstí, kam se má přestěhovat až 10 000 obyvatel z okolních rozsáhlých slumů.Předměstí vzniklo z iniciativy Švédky Ingrid Munroové, která zasvětila svůj život pomoci chudým lidem v Keni. Munroová založila společnost Jamii Bora, která lidem poskytuje mikropůjčky. Po pětileté právní bitvě začala loni v květnu s výstavbou předměstí Kaputiei. Podle odpůrců nové výstavby zničí nové domy tradiční způsob života v oblasti, způsobí nárůst zločinnosti, znečištění vodních zdrojů. Především však zablokují koridor, kterým se zvířata do parku dostávají. Většina zvířat se pohybuje na rozsáhlých pláních a přicházejí do parku otevřenou jižní hranicí v období sucha, aby se osvěžila v jedné z dvanácti přehrad. Tento koridor je však čím dál užší kvůli plotům a novému osídlení. Munroová se kritice brání. Podle jejích slov byl koridor zablokován už před lety výstavbou luxusních oplocených domů a také květinovými a drůbežími farmami a eukalyptovými plantážemi, které spotřebovávají tolik potřebnou vláhu. "Vlastníme půdu už šest let a nikdy jsme žádného pakoně neviděli," tvrdí Munroová. Podle jejích slov navíc město vůbec nestojí v koridoru. "Ve skutečnosti zvířata koridor nevyužívají," tvrdí. A dodává: "Někteří naši odpůrci bydlí na okraji parku v obrovských vilách s bazény." Avšak Inge Burchardová ze společnosti Přátel parku Nairobi (Friends of Nairobi National Park) říká, že nová výstavba park zničí. Společnost založila úspěšný projekt, v jehož rámci dostávají farmáři kompenzace za dobytek zabitý divoce žijící zvěří. "Masajové budou v menšině. Divoká zvěř a hospodářská zvířata se stanou cílem pytláků a vzroste zločinnost," tvrdí Burchardová. James Turere, předseda masajské organizace z nedalekého města Kitengela, jde ještě dál: "Lidé, kteří stojí za tímto projektem, nám zničili život." Jiní Masajové však projekt schvalují: "Výstavbu podporujeme, protože přinese rozvoj a nová pracovní místa," prohlásil Joseph Kepiro, vůdce masajské komunity, která čítá asi 500 rodin. Ta se přihlásila do projektu Jamii Bora, aby dosáhla na půjčky a podporu. Munroová odmítá tvrzení, že město zažehne kmenové konflikty mezi Masaji a jinými kmeny ze slumů. "Je to absolutní nesmysl," prohlásila. V našem městě k žádnému etnickému napětí nedojde." Jamii Bora staví pro Masaje mléčnou farmu a pomáhá místním ženám prodávat výrobky z korálků. Ani ochránci zvířat se zatím nedokázali shodnout, co je pro park nejlepší. Někteří se domnívají, že snaha zachránit koridor je zbytečná. Richard Leakey, prominentní keňský běloch a bývalý předseda Keňského svazu na ochranu přírody (KWS), říká: "Podle mě je koridor nerealistické řešení. Rozvoj už postoupil příliš daleko." Podle Leakeyho je jedinou možností park oplotit a nechat uvnitř určitý počet zvířat. S tím ovšem nesouhlasí řada dalších lidí. Podle nich je park s rozlohou 117 kilometrů čtverečních příliš malý a koridor proto musí zůstat otevřený. Jinak zůstanou zvířata odříznuta a malý prostor brzy zničí.

 (raf)