Tradice myslivosti a svátky (Žďárský deník)

Prosincová příroda zvláště o vánočních svátcích a dovolených v závěru roku láká k procházkám, na které berou mnozí i své čtyřnohé mazlíčky. Je proto na místě připomenout, že pro zvěř jsou volně pobíhající psi obrovské nebezpečí.

Psi se dokáží velmi rychle pohybovat na sněhu i v oranici, kde se srnčí svými kopýtky boří a unikají obtížně. Před většími plemeny prakticky nemá šanci na únik. Proto se nestyďme použít na procházkách pro svého miláčka vodítko, zvláště pokud se jedná o větší plemeno. Chráníme nejenom krásu přírody, ale i svého pejska. Pokud zvěř při štvanici unikne, neznamená to její přežití, protože za mrazivého počasí ledový vzduch dokáže způsobit záněty horních cest dýchacích či zápal plic. Buďme proto ke zvěři ohleduplní.

Častým přáním dětí při volbě dárku je i štěňátko. Rodiče by k tomu měli přistoupit s dobrou rozvahou a volbu plemene přizpůsobit i možnostem, které jsou jim schopni poskytnout. Předejdou tak mnohým problémům. Naopak pořízení loveckého psa je pro děti možnost seberealizace a možnost přirozeným způsobem pěstovat dobrý vztah k přírodě prostřednictvím myslivosti.

Co dát do krmítka pro ptáky?

K předkládání potravy slouží nejrůznější typy přikrmovacích zařízení. Pro výrobu krmítka pro drobné zpěvné ptactvo lze použít vlastního důvtipu, výroba není složitá. Návody jsou publikovány v mnoha publikacích.
Venkovskou zahradu bez krmítka bychom si těžko dokázali představit. Důležité je pouze to, aby se strávníci nemohli při vletu do krmítka zranit a aby krmivo bylo dostatečně chráněno před deštěm, sněhem a sluncem. Do krmítek doplňujeme olejnatá semena, jako jsou semena slunečnice, máku, řepky, a dále obilniny, jablka, skopový nebo hovězí lůj. Dnes již není problém si zakoupit i předem připravenou směs vhodného krmiva do krmítek. Nevhodné jsou zbytky nedosušeného či soleného pečiva a zbytky jídel.

Myslivci se starají o zvěř

Myslivci se snaží volně žijícím živočichům přilepšit v době nepříznivých klimatickým podmínek, které každou zimu přicházejí, letos již od poloviny listopadu. Zimní období s sebou nese pro zvěř určitá rizika, zejména při vyšší sněhové pokrývce a dlouhotrvajících mrazech má výrazně zhoršené podmínky pro přežití, protože se nemůže dostat k potravě. Díky současnému dostatku krmiv a možnostem dopravy je dodržení povinné péče o zvěř nejenom zákonnou, ale i morální povinností.

Pro přikrmování zvěře se vytváří několik typů přikrmovacích zařízení. V průměru na každé myslivecké sdružení připadá 12 krmelců pro spárkatou zvěř a několik zásypů pro zvěř pernatou.

Přikrmované zařízení myslivci v průběhu zimy pravidelně navštěvují alespoň jedenkrát týdně, přičemž dbají, aby v krmelcích byl vždy dostatek kvalitního sena a oves, v zásypech pro bažanty dostatek jadrných krmiv (plevy namíchané s pšenicí). Mezi další povinnosti patří doplňování slanisek kusovou solí, kterou zvěř olizuje.
Suchým pečivem krmíme jen v malém množství, protože rychle navlhá a plesniví, proto se musí dávat zvěři zásadně na zakrytá místa do krmelců. Zajíci vyžadují zvláštní péči a ihned po napadnutí sněhu je pro ně nutné instalovat malé krmelečky, naplněné senem nebo otýpky sena přivázané ke keřům.

Zajícům rovněž pomůže, když ořežeme větve jabloní a ponecháme je na zemi. Kůra z mladých větví je pro ně opravdovou pochoutkou.

S pamlsky je třeba šetřit

Myslivci se snaží sice zvěři pomoci a v době strádání ji přikrmovat, ale i pro ně zůstávají některé lokality nedostupné. Jsou místa, kam není možné krmivo dopravit ani pomocí terénních vozů. Vypomoci mohou traktory, v krajním případě přicházejí na řadu sněžnice a běžky. Tam, kde je ale vyšší koncentrace zvěře, dojít jen tak s nějakým batohem zásob na zádech nestačí.

Lidé nemusejí být ke strádající zvěři lhostejní a jejich pomoc bude vítána. Při současném zatížení kulturní krajiny si zvěř naši pomoc zaslouží. Přikrmování zvěře může pomoci dětem nalézt zájem o přírodu, který se z dnešní společnosti postupně vytrácí.

Ani o vánočních svátcích nezapomenou myslivci na zvěř, a také jí "něco nadělí". Na Štědrý den nebo na sv. Štěpána chodívají myslivci přikrmovat zvěř. Do honitby s sebou vezmou celou rodinu a poblíž krmelce nazdobí zvěři stromeček tím, co má ráda (jablka, mrkev, kaštany .).
Pamlsků však nedávají nikdy mnoho, protože náhlá změna složení potravy by mohla zvěři způsobit zažívací potíže, neboť se jedná většinou o přežvýkavce, kteří vyžadují stálou potravu. Proto sebou vezmou také seno a oves, což jsou nejvhodnější krmiva pro zvěř. Pečivo je možné zvěři nabídnout pouze v malém množství a do zastřešeného krmelce, kde nemůže navlhnout. Nejvíce zvěři chutná oves, čerstvé seno a sůl.