Jak se upytlačené srnky vozily svatební dodávkou (Šumperský a jesenický deník)

Lov vysoké zvěře býval výsadou šlechty. Občas se sice do tohoto stavovského privilegia nabourali pytláci, nicméně z valné části se skutečně měli srnci a jeleni na pozoru hlavně před hejsky s modrou krví. V jednadvacátém století se na místě šlechty cítí nejeden z úspěšných podnikatelů. Jedni se projevují tak, že si nechají stavět fantastické nevkusné paláce, jiní si pořizují letní sídla v Karibiku a ti dobrodružnější se vracejí k lesním výpravám za vysokou zvěří. Jedni k tomu mají všechna příslušná povolení, ti druzí pak s pocitem, že mohou vše, chodí do lesů v noci, s tichou zbraní a dobře smluvenou partou kumpánů. Myslivci jich mají plné zuby, protože je sami polapit nedokážou a ani policie jim moc nepomůže. Čas od času se ale přeci jen zadaří. Své o tom ví Jindřich Korál, majitel svatební agentury. Před lety se zúčastnil několika oficiálních honů a celá ta atmosféra ho nesmírně nadchla. Pak si ale řekl, že přeci nemusí být závislý na nějakých myslivcích. Se dvěma kamarády probrali situaci, vyhodnotili možnosti, obešli prodejny se zbraněmi a měli jasno. Do lesa se bude chodit na vlastní pěst, s profesionálními kušemi, které dokážou srnce usmrtit stejně jako rána z kulovnice, přitom je to ale zbraň nehlučná a navíc se ani podle střely nedá zjistit, ze které konkrétní kuše byl šíp vystřelen. Tuto skutečnost ocení každý střelec, který by byl nerad posléze policisty spojován s případnou obětí... Na šípech totiž na rozdíl od kulek nevznikají žádné mikroskopické drážky, takže jsou kriminalisté nahraní. Nicméně Korálova parta trestu neunikla. Těžko říct, kolikrát se jim lesní pych povedl. Policie to nezjistila a oni sami nám to nepoví. Nicméně, když se jednou vypravili do stejného lesa už potřetí ve stejném měsíci, štěstí se odvrátilo. V lese číhalo pár myslivců, kteří zbystřili, jakmile jen zaslechli zvuk motoru. Ihned tedy zavolali policisty, kteří pak čekali na silnici u lesa. Pan Korál se pak při silniční kontrole nesmírně podivoval, kde se v jeho zánovní dodávce vzala čerstvě upytlačená srnka. Zákaznice se pak zase divily, když se po městě rozkřiklo, jak lze vozit zastřelenou zvěř v autě, kterým se jinak vozí svatební šaty. Korál dostal podmínku, ztratil klientelu a pak i podnik. Myslivci si na čas oddychli.

MICHAL FOLTA

Vyšlo také v: Olomoucký deník, Prostějovský deník, Přerovský deník