Myslivci v lese u Dobříše vyvraceli údajné spekulace o přemnožené zvěři (Příbramský deník)

Nimrodi vyrazili do brdského lesa, aby se přesvědčili, kolik škod způsobila spárkatá zvěř na stromech. Hnutí Duha totiž nabádá myslivce, aby lovili zvěř ještě více než jim ukládají plány.

Příbramsko
Spárkatá zvěř není přemnožená na celém území Česka. Tvrdí to myslivci po výjezdní tiskové konferenci, při které také navštívili spolu s novináři les u Dobříše. Zástupci Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) prý chtěli přímo v terénu vyvrátit tvrzení některých ekologických aktivistů, kteří poukazují na značné poškození lesních porostů. Hnutí Duha v listopadu vydalo prohlášení, že české lesy ničí přemnožená spárkatá zvěř. Podle Jiřího Šilhy z ČMMJ použila Duha neuvážené výroky o údajné celoplošné kalamitně přemnožené zvěři s tím, že je poškozeno 60 procent lesů. Ekologové dokonce požádali ministerstva životního prostředí a zemědělství, aby situaci řešila například zvýšeným odlovem. "Hnutí Duha opřelo svá tvrzení o studii Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, ale autoři této studie konstatovali, že jejich zpráva byla nesprávně interpretována," uvedl Jiří Šilha. "Zpráva totiž konstatuje, že v celorepublikovém průměru není 75 procent smrkových nebo jedlových stromků vůbec zvěří poškozeno," doplnil Šilha. O skutečném stavu lesa se prý mohli novináři přesvědčit přímo v terénu. Na základě oboustranné dohody se setkání uskutečnilo v severní oblasti Brd na Dobříšsku, kde žijí všechny druhy spárkaté zvěře, jako je jelen, srnec, muflon a v této lokalitě dokonce i daněk nebo jelenec běloocasý. Ve vybrané lokalitě hospodaří Lesní správa Dobříš. Její ředitel Zdeněk Mařík řekl, že vliv zvěře na jím spravovaných porostech je akceptovatelný. "Když je podle studie v celorepublikovém průměru nepoškozených 75 procent vysázených stromků, tak to je naprosto dostačující k dopěstování porostu do mýtného věku. Také okus stromků zvěří neznamená vyřazení stromu z porostu či jeho zánik. Naprostá většina z nich zregeneruje a plnohodnotně se zapojuje do porostu," konstatoval Mařík. ČMMJ se domnívá, že za publikovanými údaji Hnutí Duha je diskreditace zákona o myslivosti. Myslivci také poukazují na to, že změny v plánech lovů s cílem snižování stavů by spíše paradoxně vedly ke zvýšení počtu spárkaté zvěře. "Je paradoxem, že ekologičtí aktivisté na jednu stranu podporují výskyt velkých šelem, na druhou stranu by jim chtěli zásadně omezit zdroj potravy proklamovanou nutností radikálního snížení počtu spárkaté zvěře," uzavřel Šilha. Ministerstvo zemědělství vyzvalo myslivce k rapidnímu snižování zvěře. To nimrodi ostře kritizují. "Nejsem vůbec přesvědčen o tom, že by ministerstvem doporučená opatření cokoliv vyřešila. Ekonomický tlak na zemědělce, rozšiřování zemědělských ploch pro produkci biopaliv a bionafty navíc prohlubují devastaci krajiny s negativními dopady na zvěř i ostatní živočichy. Spíše bych viděl řešení v tom, aby byla například stanovena maximální výměra jednoho bloku obhospodařovaných pozemků, povinnost rozčlenění těchto bloků plodinami umožňující lov, povinnost zřizování biokoridorů, biopásů a tyto činnosti zemědělcům přímo dotovat. Škody způsobené přemnoženou zvěří nejsou takovým problémem, jak se tvrdí. Za poslední tři roky jsme si opět v praxi ověřili, že například nepříznivá zima dovede stavy spárkaté zvěře zredukovat více než snaha uživatelů honiteb či ministerstvem vydaná doporučená opatření," domnívá se jednatel příbramského mysliveckého spolku Milan Kubů.

Foto - Jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Jaroslav Kostečka s novináři na výjezdové tiskové konferenci v lesních porostech severních Brd na Dobříšsku.
Foto - archiv ČMMJ

KAREL HUTR