Motorkáři křižují pole i vinohrady. Plaší zvěř (Mladá fronta Dnes)

Starovičky
Myslivci mají v revírech novou "škodnou". Z lesních cest, ale i polí si dělají krosovou dráhu jezdci na terénních motorkách a čtyřkolkách. Vyplašenou zvěř může řev motorů dohnat až k smrti. Jezdci ničí i pole a lesní cesty.
 Ve Starovičkách na Břeclavsku museli motorkáře krotit i prostřednictvím místního rozhlasu a zpravodaje. Několik místních mladíků si z polí udělalo závodní dráhu. "Měli jsme s tím problémy hned na několika místech katastru. Majitelé čtyřkolek vyhledávají svažitý terén. Takový, kde je co nejvíc nerovností," potvrzuje starosta Staroviček Vladimír Drbola.
 Motorkáři však nebrázdí jen polní cesty. Ničí i povrch cyklostezek a sjíždí mimo cesty do lánů polí. To se přirozeně nelíbí myslivcům.
"Pro zvěř to může být nesmírně šokující. Zvlášť v měsících, kdy vyvádí mladé," podotkl hospodář zdejšího mysliveckého sdružení Petr Panic. "Chápu, že jsou to mladí kluci, kteří se někde chtějí naučit jezdit. Kdyby jezdili jen po silnicích nebo polních cestách, nikdo by to neřešil," podotýká. Motorkáři však často brázdí i nově osetá pole nebo řádky vinohradů. Vyplašenou zvěř, která před hlukem a světly motorek prchá, tak mohou uštvat k smrti.
 Starovičtí myslivci se s problémem rozhodně nepotýkají sami. Motorkáře proklínají myslivci na celé jižní Moravě. Nadcházející zimy se obávají ještě víc. Na zamrzlém sněhu motorkáři s oblibou zkoušejí, co jejich stroje umí. V lesích se navíc objevují i sněžné skútry.

Srnčí zvěř může řádění motorkářů uprostřed polí stát život. Zemře buď hladem, nebo vyčerpáním, to když prchá před světly motocyklů. Amatérských závodníků na terénních motorkách a čtyřkolkách je přitom v lesích čím dál víc.
 Na Hodonínsku už na ně myslivci několikrát upozorňovali policii.
 "Lítají po lesích i v noci a bez světel. Nikdy nevím, kdy proti mně někde ze strany vyjedou. Je to opravdu nebezpečné. I na lesní cestě mohou někoho srazit," upozorňuje Miroslav Frais, myslivec z honitby Pánov v Hodoníně. V sousedním revíru je podle něho situace ještě horší.
 Policie však zatím myslivcům pomoct nedokázala. Dopadnout motorkáře uprostřed polí totiž není nic snadného. Maskují se helmou a kuklami a na rychlých strojích před rukou zákona uprchnou docela snadno. "Ženou si to skrz vegetaci. Klidně i skrz zaseté pole. A nikdo je nemá šanci chytit," upozorňuje Miroslav Freis.
 Vandaly na motorkách nemohou myslivci dohledat ani podle značky. Naprostá většina z nich totiž žádné nemá.
 "Zřejmě si to poskládali někde v garáži ze všech možných dílů. Spousta těch motorek nemá ani blatníky," povzdechl si myslivec.

Zvěř kvůli motorkám hladoví

Uzavřít lesní cesty tak, aby se na ně auta a motorky nedostaly, myslivci nedokážou. A tak jen doufají, že nedojde k nejhoršímu. Zvěř může totiž šok z řevu motorů stát život.
 "Srnčí zvěř musí dodržovat pastevní cyklus. Jednou za hodinu a půl se musí napást a pak si lehnout a stravu přežvýkat," vysvětluje myslivec Antonín Čech z Nedvědice na Brněnsku. "Pokud nemá klid, nedokáže to. Tělo pak nedostane živiny a zvěř hladoví," podotýká.
 V zimě může být situace o to horší, že prchající zvěř se ve vrstvě sněhu těžko pohybuje. Snadněji se tak může uštvat a slabším kusům hrozí zápal plic. Navíc se přidávají i poranění o zmrzlou horní vrstvu sněhu.

Kopce mají motorkáři radši

S podobnými problémy se potýkají takřka všechny myslivecké revíry na jihu Moravy. Větší štěstí mají ty, které leží na rovině. Ty totiž motorkáře tolik nelákají.
 "Mnohem atraktivnější jsou pro ně kopcovité oblasti. Naše honitba pro ně není až tak zajímavá," oddechl si myslivec Jiří Mach, který má na starosti honitbu v Charvátské Nové Vsi, městské čtvrti Břeclavi. Přesto i tady čas od času vyhánějí motoristy z lesa. "Nedávno jsme řešili problém s majiteli terénních aut, kteří si v honitbě udělali rallye," přiznává Mach.
 "Motorkáři si z polí rádi dělají závodní dráhy," potvrzuje odborník na myslivost Jiří Rotschein z Lednice na Břeclavsku. Většina z nich si však neuvědomuje, že porušuje zákon. "Na honební ploše je rušení zvěře zakázáno a hrozí za ně sankce," upozorňuje.
 A motory ruší hodně. Přestože zvěř je v tomto směru poměrně přizpůsobivá. "Třeba na hluk zemědělských strojů si docela snadno zvykne. Pokud je pravidelný a zvěř jej zná, pak pochopí, že jí ten stroj neublíží," vysvětluje Rotschein. Hluk motorek je ovšem pro zvěř cizí. "Pokaždé pro ni znamená šok. Protože nemá čas se na něj připravit," vysvětluje. Podobný účinek však podle něho mohou mít i obyčejná kola.

***

* Čemu a jak škodí?

Zvěř děsí hluk motorů. Je tak zmatená a prchá na všechny strany. Matka se může v šoku oddělit od mláďat a ta pak uhynou. Zvěř se může v úprku před světly motorek uhnat a prochladit se. Následně může dostat zápal plic a uhynout. V zimě se zvěř ve sněhu těžko pohybuje a může se snadněji uštvat. Od promrzlé vrstvy sněhu hrozí prchající zvěři poranění. Hluk motorů odhání zvěř od pelechů a krmelců. Motorky mimo cesty škodí i zemědělcům. Jízdou rozrývají i čerstvě osetá pole. Terénní auta poškozují povrch polních cest. Motorky zhoršují kvalitu cyklostezek.

Regionální mutace Mladá fronta DNES - jižní Morava