Přírodní rezervace Kútky (ČT 2)

Autor
V jižním cípu CHKO Bílé Karpaty leží Přírodní rezervace Kútky. Byla vyhlášena už v r.1987 s cílem chránit karpatské louky, přírodovědně cenné území s jedinečnou vegetací. Základní ochrannou podmínkou rezervace je zákaz intenzivního chovu zvěře. Přesto zde o dva roky později byla zřízena dančí obora a Lesy České republiky teď toto území pronajímají jako statní honitbu.

Mgr. Jiří Němec, Správa CHKO Bílé Karpaty:
Celá obora Radějov se nachází v evropsky významné lokalitě, jmenuje se Čertoryje. Předmětem ochrany v této lokalitě jsou mimo cenných karpatských luk také lesy, lesní vegetace, dubohabřiny, částečně i teplomilné doubravy a existence obory v evropsky významné lokalitě může znamenat celou řadu problémů. Les stejně jako luční vegetace není přizpůsobena na pravidelné spásání a okusování bylinného podrostu, takže je potřeba stanovit stavy zvěře tak, aby nebyl poškozován předmět ochrany evropsky významné lokality.

Autor
Při místním šetření, které letos v oboře proběhlo, došla Inspekce životního prostředí k alarmujícímu zjištění. V rezervaci výrazně ubylo květeny. Byly zjištěny pouze dva druh orchidejí a všechny měly okousané listy nebo květy. Inspekce je názoru, že ke změně dochází po celoročním okusu zvěří.

Mgr. Jiří Němec, Správa CHKO Bílé Karpaty:
Ten okus, který je v současné době způsobován tou zvěří, je možno označit jednoznačně za nadměrný a aby bylo možno zachovat přírodní hodnoty, pro které byla vyhlášena evropsky významná lokalita, je nutno s tím stavem něco dělat.

Autor
Lesy ČR i nájemce honitby Hamé a.s. však tyto škody zvěří zpochybňují a objednaly si vlastní posouzení.

Doc. RNDr. Petr Koubek, CSc., Ústav biologie obratlovců AV ČR v.v.i.:
Naše pracoviště bylo požádáno Lesy České republiky, státním podnikem o zpracování analýzy situace v oboře Radějov. Měli bychom v příštích dvou  možná třech letech analyzovat vliv chované zvěře v oboře na fytocenózy vybraných lokalit, především Přírodní rezervace Kútky. Nemáme objektivní data a veškeré informace, které dosud získáváme nebo máme, jsou pouze subjektivní dojmy a my bychom byli rádi, kdybychom mohli předložit odborné veřejnosti data, která jednoznačným způsobem určí podíl jednotlivých prvků, které mohou mít na tuhle oblast vliv. To znamená abiotických i biotických faktorů, včetně lovné zvěře.

Autor
Expert najatý Hamé došel k závěru, že potravy v oboře je dostatek a bělokarpatským loukám nic nehrozí.

Doc. Ing. František Zabloudil, CSc., expert na lesnictví a myslivost:
Zvěří k poškození žádnému nedochází na této ploše, a to z toho důvodu, tady jsou atraktivnější druhy ještě v lese než na těch loukách. Proto ta zvěř také nenavštěvuje tyto louky a ani je nijak zvlášť nepřechází, protože jsme tady dělali průzkumy, jak dalece navštěvují jednotlivé druhy tady tuto celou plochu té chráněné oblasti.

Autor
Rozdupané svahové prameniště uprostřed rezervace je však markantním důkazem, že zvěř louky navštěvuje.

Mgr. Jiří Němec, Správa CHKO Bílé Karpaty:
Důležité na tom je, že kromě toho mechanického poškození tam dochází soustřeďováním té zvěře také částečně k defekaci a k obohacování o živiny, což je pro cennou mokřadní vegetaci, která by se zde mohla vyvinout, naprosto nevhodné prostředí. Tady ty svahové prameniště jsou jedním z předmětů ochrany evropsky významné lokality, která je na tomto území vyhlášena. Na prameništní vegetaci vidíme první známky významného poškození.

Autor
Také Radějov a Strážnice, jejichž obecní lesy jsou součástí honitby v oboře si opakovaně stěžují.

Mgr. Risto Ljasovský, starosta Strážnice:
Pořád řešíme neúměrné škody zvěří napáchané na lesním porostu, v lesích města Strážnice a neustále se zvyšuje částka, kterou musí město na obnovu lesa investovat.

Petr Kvapil, odborný lesní hospodář Strážnice:
Tady jsou vidět škody, které způsobuje jelení zvěř na mladých smrkových porostech v oboře. Ten strom, jak je zbaven kůry, tak se do něj dostává hniloba a dřív nebo později celý ten porost odumře, protože poškozené, jak je tady vidět, jsou všechny stromy. Takže ty škody jsou opravdu velké a toto už se nedá zachránit.

Autor
Ani v listnatém porostu to není lepší. Bylinné patro chybí a přirozená obnova není téměř vidět. Vliv zvěře na lesní ekosystém lze dobře porovnat díky této pokusné ploše.

Petr Kvapil, odborný lesní hospodář Strážnice:
Na první pohled je jednoznačně patrný rozdíl mezi zkusnou plochou, který je zaplocená, chráněná proti zvěři, a okolním lesem. Ten les je skutečně v celé oboře vypasený a není tady možná přirozená obnova, zatímco v té zkusné ploše je vidět spousty mladých stromků, které se tady přirozeně objevují samy.

Autor
Kvůli devastaci obecního lesa a omezování vstupu do prostor obory nedávno zastupitelé Strážnice i Radějova rozhodli o vystoupení z honitby v oboře Radějov.

Mgr. Risto Ljasovský, starosta Strážnice:
Asi 300 hektarů je strážnický majetek a kolem 1000 hektarů jsou lesy, které patří Lesům ČR. Je trošičku divné, že ten vztah nájemce, Lesů ČR - versus pronajímatel - firma Hamé, je takový nestandardní, že se ty škody zvěří moc neřeší ani na tomto státním majetku.

Autor
V tomto kontextu vyvolává řadu otázek závažné svědectví bývalého oborníka.

Josef Hrbáček, bývalý myslivecký hospodář Hamé a.s.:
Jako zaměstnanec Hamé Babice, oborník v oboře Radějov jsem byl nucen vést dvojí evidenci ulovené zvěře, zvlášť pro Hamé, zvlášť pro státní správu a pro Lesy České republiky, na což jsou tady písemné důkazy o této dvojí evidenci. Pro státní správu a Lesy České republiky bylo vykazováno, že zvěř byla odlovená. Ve skutečnosti ulovená nebyla. Takže tímto docházelo k nepovolenému a neevidovanému navyšování stavu zvěře v oboře.

Autor
Další svědectví jsou stejně závažná. Do obory se podle něj přivážela zvěř z chovů v zajetí. To je však rozporu s řadou zákonných předpisů, především veterinárních a na ochranu přírody.

Josef Hrbáček, bývalý myslivecký hospodář Hamé a.s.:
Tato zvěř je chovaná v podstatě jako každý jiný dobytek. Jakmile se přiveze do volné honitby, tak první, co udělá, tak půjde po její přirozené potravě. A to jsou právě ty obrovské škody, protože nikdy v životě se tato zvěř k tomu nedostala, tak začne loupat, okus, ohryz. A nejhorší je, že to naučí tu domácí zvěř.

Autor
Do obory Radějov se tato zvěř údajně dovážela ze tří farem.

Josef Hrbáček, bývalý myslivecký hospodář Hamé a.s.:
Bylo přivezeno za mého působení 79 kusů zvěře z farmových a krotkých chovů. Důkazní materiál jsou tyto ušní známky z farmy Čejč, z Ořechova a z Topolné. Další z důkazů je fotomateriál. Toto je odchytové zařízení v Ořechově. Konkrétně tento daněk má číslo 21 a zjistili bychom přesně, který den byl přivezený.

Ing. Leoš Novotný, Hamé a.s.:
Pokud někdo tvrdí, že sem byla dovážena farmová zvěř, tak musel zfalšovat důkazy. Já vím, odkud tato informace pramení, protože bývalý zaměstnanec, který byl pro nekompetentnost propuštěn z této obory, tato tvrzení už čtyři roky posílá na všude nádraží a několikrát bylo prokázáno, že nemá pravdu. Pokud v tomto pořadu se objeví takové tvrzení od něho, tak to tvrzení bylo zfalšované a podám na něho trestní oznámení.

Autor
Co je pravdy na tom, že na váš příkaz byla vedena dvojí evidence o ulovené zvěři?

Ing. Leoš Novotný, Hamé a.s.:
Je to samozřejmě další nesmysl, kdy za evidencí v této oboře vždycky odpovídá ne majitel nebo nájemce, ale ze zákona myslivecký hospodář. Pan Hrbáček byl ten člověk, který byl odpovědný za správné vedení evidence. A pokud ho porušil, tak je to opět porušení jeho a měl by s ním úřad správy myslivosti zahájit řízení.

Josef Hrbáček, bývalý myslivecký hospodář Hamé a.s.:
Veškerá řídící činnost u Hamé Babice nejenom jako oborník, ale i mistři a vedoucí středisek jsou úkolováni písemně od generálního ředitele. Každý úkol má své číslo. Tyto zprávy mi byly zasílány jako faxová zpráva a já na tyto úkoly jsem zase faxem v termínu musel odpovědět. Já jsem nastupoval 14.5.2003 a už 28.5. dostávám úkol zabezpečit pro daňky z Topolné značky, který jim dáme do slechu, plus techniku, jak to dostaneme do slechu.

Autor
Důkazů, které pan Hrbáček má, je mnoho a navzájem se doplňují. Úřady ale nic nezjistily. Zajímali jsme se proto, jak probíhalo šetření údajných podvodů s evidencí. Jedním z důkazů jsou plomby a lístky, které zbyly po neulovené, leč vykázané zvěři.

Ing. Bc. Petr Michna, Městský úřad Veselí nad Moravou, odbor životního prostředí:
Ta povinnost označovat plombami ulovenou zvěř je neadresná. Zákon říká, že musí být. Pouze z prováděcích předpisů plyne, že by to měli provádět lovci, nebo označovat zvěř lovci, takže nelze říct, že by se uživatel honitby dopustil nějakého správního deliktu.

Autor
Že lovec ani kořist neexistovali a podstatou obvinění je vykazování nižšího stavu zvěře, než jaký ve skutečnosti v oboře je, odbor životního prostředí tedy neprošetřil.

Josef Hrbáček, bývalý myslivecký hospodář Hamé a.s.:
Zde je evidence, která byla vykazována a odevzdávána Lesům České republiky, státní správě a další evidence zde je vyloženě pro Hamé a.s. Babice. A tyto dva výkazy se liší právě tím, že zde není uváděna fiktivně neodlovená zvěř. Od té zvěře zůstaly nepoužité lístky o původu zvěře a nepoužité plomby, které byly odevzdány státní správě.

Autor
A co se zjistilo ohledně nepovolených dovozů zvěře ze zmiňovaných farem?

Ing. Bc. Petr Michna, Městský úřad Veselí nad Moravou, odbor životního prostředí:
To se nám nepodařilo prokázat.

Autor
A ty ušní známky a veškeré důkazy, co pan Hrbáček předložil, to není dostatečný důkaz?

Ing. Bc. Petr Michna, Městský úřad Veselí nad Moravou, odbor životního prostředí:
Ty předložil, ale pokud máte na stole nějakou ušní známku a někdo říká, že pochází z nějakého kusu zvěře, který byl odchován v zajetí... To, že to máte na stole, ještě není samotný důkaz, To bychom museli dokázat nějak jinak, a to se nám nepodařilo. Jak?

Josef Hrbáček, bývalý myslivecký hospodář Hamé a.s.:
Farmový chov je vedený jako chov každého jiného dobytka. Každý kus je evidován a když je z chovu vyřazen, musí být ohlášen na Českomoravskou společnost chovatelů, útvar ústřední evidence Hradišťsko pod Medníkem. V podstatě tak, jak si vede ovce nebo jakýkoli jiný dobytek, tak oni by měli odepsat tady tyto známky. Čili, je to jenom věc chtít nebo nechtít celou tuto záležitost prošetřit nebo ututlat.

Autor
A v té Topolné jste se ptali?

Ing. Bc. Petr Michna, Městský úřad Veselí nad Moravou, odbor životního prostředí:
V Topolné jsme se neptali, tuším, ale to je...

Josef Hrbáček, bývalý myslivecký hospodář Hamé a.s.:
Šetření nic neprokázalo, protože nic neprokazovali. Pořád mluví... Proč se neptali v Topolné? Zřejmě proto, že je to jiný okres a nechtěli, aby se to rozmázlo, tak o tom taktně pomlčeli.

Autor
A jak s důkazy naložily Lesy České republiky?

Josef Hrbáček, bývalý myslivecký hospodář Hamé a.s.:
V roce 2005 ještě jako zaměstnanec Hamé a.s. Babice jsem tyto známky předložil tehdejšímu generálnímu řediteli Lesů České republiky ing. Blahutovi na schůzce ve Strážnici, kterou inicioval a sjednal ing.Valný, taktéž z ředitelství Lesů České republiky v Hradci Králové. Nic se nedělo, takže v témže roce 2005 v září jsem písemně tyto skutečnosti oznámil inženýru Valnému do Hradce Králové. Čas plynul a v roce 2006 jsem zase celou tuto záležitost písemně oznámil na Lesní správu do Strážnice. Ti to podstoupili inspektorátu Brno a odtud opět na ředitelství Lesů České republiky do Hradce Králové.

Šárka Kubelková, tisková mluvčí Lesy ČR:
Údajné důkazy o porušování obecných předpisů, které zástupci Lesů České republiky přijali, opakovaně šetřili, a to dvěmi cestami. Jednak přes Lesní správu Lesů České republiky, posléze přes Krajský inspektorát Lesů České republiky. Pochybení zjištěno nebylo. Dále tuto záležitost prošetřovala státní správa a také s negativním výsledkem.

Josef Hrbáček, bývalý myslivecký hospodář Hamé a.s.:
Kdo by vyšetřoval dovoz zvěře z farmových chovů, když vlastně státní úředník inženýr Galečka loví v oboře Radějov, nad kterou má mít státní dozor?

Autor
Podle pana Hrbáčka lze prokázat, že do obory si přišly zalovit i další osoby, které by mohly ze své vysoké pozice ovlivnit potenciálně důležitá úřední rozhodnutí týkající se obory Radějov.

Josef Hrbáček, bývalý myslivecký hospodář Hamé a.s.:
Z těch význačných státních úředníků to byl inženýr Palas, bývalý ministr, ústřední ředitel státní veterinární správy, dr. Malina Milan, ústřední ředitel Zemědělské a potravinářské inspekce inženýr Jakub Šebesta, inženýr Roman Šindler.

Autor
Nebylo to těm lovcům divný, že loví zvěř, která má v uchu takovou barevnou známku?

Josef Hrbáček, bývalý myslivecký hospodář Hamé a.s.:
Ne. Žádný se nad tím nepozastavoval.

Autor
A mohl byste mi třeba říct, kdo ulovil tady to číslo 11577?

Josef Hrbáček, bývalý myslivecký hospodář Hamé a.s.:
Neměl by to být jako problém, když mě chviličku necháte. Takže které? 11577?

Autor
Ano. Inženýr Nuhlíček, 27.11.2004. A hlášenka o lovu CZ 01730393.

Autor
Takže všechno se dá dohledat?

Josef Hrbáček, bývalý myslivecký hospodář Hamé a.s.:
Všechno se dá dohledat.

Autor
Příroda v radějovské oboře má zatím velký potenciál k obnově, dlouhodobá zátěž ale může být ničivá. Současný postoj Lesů České republiky k opakovaným stížnostem by se mohl nevyplatit. Kategorie ochrany této lokality přitom potvrzují, že jde o přírodní klenot v celoevropském kontextu. I z pohledu šetrné turistiky se jedná o velmi perspektivní území. Vývoj v oboře budeme sledovat.