Jelení říje je pryč, je tu čas rochání daňků (Havlíčskobrodský deník)

Ronov nad Sázavou
Co je to za zvláštní zvuky? Zní to trochu jako troubení a chrchlání dohromady. Na palouku v polostínu stojí posed, hned vedle je stinná stráň, která přechází do listnaté.
V daňčí oboře v Ronově nad Sázavou začalo před několika dny období říje. Daňci skvrnití, které tu chová Karel Bukovjan, na něj upozorňují právě nezvyklými zvuky, kterým se říká rochání.
Na místě zvaném říjiště probíhá vlastní říje, která se oproti jelenům zpožďuje o dva až tři týdny.
"Daněk u sebe mívá zpravidla šest až osm daněl, výjimečně dvanáct, které je schopný oplodnit. Daněly jsou březí 31 až 33 týdnů a většinou jediné daňče kladou v období od 3. června do poloviny července," vysvětlil správce obory Bukovjan.
Říjiště obvykle ovládne jeden dominantní daněk, jeden až dva mladší mu někdy sekundují. Zajímavostí je, že daňci během říje téměř nepřijímají potravu, a tak není neobvyklé, když shodí 20 až 30 procent své váhy. Počet samců ve stádu je dán poměrem. "Mělo by mít 40 procent daňků, 40 procent daněl a 20 procent mláďat," řekl správce. Zvířata člověku nebezpečná nebývají, výjimkou jsou kusy uměle odchované na mléčných výrobcích nebo takzvaní špičáci, kteří jsou agresivní při krmení nebo v době po říji.
Kromě daňka skvrnitého (dama dama) tu jiný druh nežije. V zoologických zahradách bývá k vidění ještě daněk mezopotámský. Daněk skvrnitý může mít až 120 kilogramů živé váhy, starší daňci mívají mezi 65 a 85 kilogramy, daněly kolem 40 až 45 kilogramů. "Záleží na tom, jaká je úroveň výživy chovu, jak je chov řízen, zda je v něm příbuzenská plemenitba," dodal Bukovjan.
V Ronově vznikla obora Volský žlab v roce 1991. Její hlavní náplní je výzkumná činnost v oblasti biologie a chovu z věře, její výživy a testování veterinárních přípravků určených pro zvěř. Obora je členěna do šesti chovných částí, karantény a lovné části. Chována tu je dančí zvěř a dále jelen lesní. Mají zde také muflony.

HANA TONAROVÁ

Foto - NA POSEDU. Sedět tiše a trpělivě čekat na daňčí rochání. To je souzeno každému, kdo chce tento netradiční zvuk slyšet.
Foto - Deník/Hana Tonarová