Krušné hory jsou v ohrožení (Mladá fronta Dnes)

Stromy vysázené před třiceti lety umírají * Část hor v kraji je na tom ale výrazně lépe než na severu

Krušné hory - Krušným horám hrozí katastrofa. Pokud by se jíměly vyhnout, potřebují v příštích letech na obnovu zdejších lesů devět až deset miliard korun. Stromy, které v horách byly vysázeny zhruba před třiceti lety jako záchrana, začaly totiž ve velkém umírat.
 Situace však není stejná v celých Krušných horách. Zatímco katastrofa hrozí části, která se nachází v Ústeckém kraji, území Karlovarského kraje je podle slov odborníků relativně v uspokojivém stavu.
 Porosty Krušných hor jsou tentokrát v ohrožení ne kvůli škodlivinám v ovzduší, jako v 70. letech 20. století, ale kvůli chemikáliím usazenýmza desetiletí v půdě. Smrk pichlavý a bříza bělokorá, které sem nechali odborníci před lety vysázet pro jejich odolnost, nevydržely kvůli kyselosti zeminy způsobené usazenými tunami oxidů síry ani polovinu plánované životnosti.
 "U nás je problém hlavně na hranicích se severními Čechami. Například kolem Klínovce se objevilo žloutnutí porostů, které mírně vylepšujeme vápněním. To jsme loni a předloni prováděli také v lesích na Kraslicku a kolem Horní Blatné. Letos jsme nevápnili, nebylo až tak potřeba. Nepočítáme ani s novou výsadbou stromů," uvedl ředitel krajského inspektorátu Lesů ČR Jiří Smýkal. Před třiceti lety mělo na svědomí otřesný stav porostů v Krušných horách neúprosné znečišťování ovzduší z elektráren, dolů a průmyslových podniků. Poškozeny byly tehdy lesní porosty zhruba od nadmořské výšky 500 metrů, zcela zničené pak byly lesy od 700 do 900 metrů.
 Smrk pichlavý a bříza bělokorá do Krušných hor nepatří. Kritizování jejich tehdejší výsadby ovšem není na místě. Právě kvůli emisím to byly jediné druhy, které se po řadě pokusů v Krušných horách uchytily. Stromy vysazované před třiceti lety tak hory zachránily, ale nevydržely. Dřívější emise se výrazně podepsaly na kyselosti půdy, která má nyní za následek umírání stromů. Vůbec nejhorší je situace v okolí Teplicka. Naopak čím západněji, tím je stav hor lepší.
 "Na naší správě máme takových případů minimum. V malém se tento problém vyskytuje především v oblasti sousedící s Chomutovskem. Bříza a smrk se sázely pod Klínovcem, lokálně také směrem na Sokolovsko," informoval lesní správce Jiří Vojtěch z Lesní správy Horní Blatná.
"V těchto lokalitách jsme měli v 90. letech určité problémy s růstem stromů, ale hnojením, prořezáváním a dosadbou jsme stav upravili. Na naší lesní správě je jiná skladba stromů než v severních Čechách. I u nás dochází například k úhynu břízy, ale v takovém rozsahu, že je to v podstatě zanedbatelné," doplnil Vojtěch.
 Podle lesního správce obecních lesů Boží Dar Karla Picury se odborníci rozcházejí v názoru, jak lesům, co se kyselosti půdy týká, pomoci.
 "Půdy v Krušných horách jsou obecně chudé na živiny. Když se k tomu přidala zvýšená kyselost, způsobená emisemi, už tak chudé živiny se začaly vyplavovat. Jednou z cest k řešení je podle části odborníků vápnění, druhá, přibližně stejně početná skupina to odmítá," přiblížil Picura.
 "Smrky pichlavé a břízy Krušné hory zachránily, jejich úloha ale teď končí," říká ministr zemědělství Petr Gandalovič. Před holými pláněmi varoval na konferenci Rozvoj Ústeckého regionu, životní prostředí a zdravotní stav obyvatel, kterou pořádala ústecká univerzita a senátor Pavel Sušický.
 Břízy a smrky pichlavé byly v horách vysázeny po desítkách milionů. Nyní se mnohde jeví jako zdravé a laik nemusí postupné odumírání postřehnout, ovšem dřeviny jsou od kořenů ve větším či menším stupni rozpadu.
 Stromy rovněž ničí přemnožená zvěř. I to je ale problém spíše severní části hor. "Zvěř, především jelení, přemnožená sice je, ale blížíme se normálnímu stavu," uvedl Smýkal. Jediným způsobem, jak stavy zvěře korigovat, je povolený odstřel. "Přemnožení zvěře je jedním z největších problémů lesů obecně. Je to záležitost, která není dlouhodobě řešená, myslivců je málo. Já ze svého postu mohu nejvýše "nutit" uživatele honitby k co největším odstřelům," řekl Picura.
 Podle plánu by měly být Krušné hory osázeny novými dřevinami, má jít o smrk ztepilý a listnáče - buky a duby.

***

* Co hrozí horám

Stromy vysázené před třiceti lety -bříza a smrk - nyní umírají. Příčinou je kyselá půda s nedostatkem živin. Nejvíce je postižena severní část Krušných hor - Teplicko. Západní část hor v Karlovarském kraji je zatím relativně v pořádku.

Foto popis: VÁPNĚNÍ. Pro krušnohorské lesní porosty začíná být nezbytné vápnění. To ovšem odborníky rozděluje na dvě skupiny - jedni jsou pro, druzí kategoricky proti.
Foto Autor - ILUSTRAČNÍ Foto - ARCHIV MF DNES

O autorovi: LEV HAVLÍČEK, s přispěním Jana Veselého

Regionální mutace Mladá fronta DNES - Karlovarský kraj