Nové továrny nechtějí (Mladá fronta Dnes)

Plánované průmyslové zóny na Kroměřížsku ohrozí důležité zdroje pitné vody

Kroměřížsko - Celkem 150 hektarů velká průmyslová zóna má vyrůst mezi obcemi Břest a Hulín. Stát má v těsném sousedství vydatného a vysoce kvalitního zdroje pitné vody, který zásobuje Kroměříž a okolí.
 Dvakrát větší obří průmyslová zóna u Holešova se začne už na jaře stavět nad podobně kvalitním zdrojem. Ten pitnou vodou zásobuje Holešov a Bystřici pod Hostýnem.
 Pro budoucnost strategické suroviny pro desetitisíce lidí v celém kroměřížském okrese a potažmo celém kraji to podle odborníků přináší nemalá rizika.
 Sílí také protesty proti ničení krajiny dopravou a průmyslem. Mezi Hulínem a Břestem také stále není vykoupena většina pozemků. "S výkupy tam budou zásadní problémy," tvrdí starosta Hulína Roman Hoza.
 Zóna mezi Břestem a Hulínem, které se říká Zápotočí, má být druhá největší ve Zlínském kraji. Počítá se s ní jako se strategickým "dvojčetem" zóny u Holešova.
Od roku 2005 je zanesena v územních plánech obou obcí.
 Měla by vyrůst mezi železničním koridorem a obloukem ve tvaru písmene J, jímž se u Hulína dálnice D1 stočí od Kroměříže na Ostravu.
Kolem tamních pozemků už "krouží" developerské firmy, které vlastníkům podle starosty Hulína Romana Hozy nabídli i 260 korun za metr. Majitel hektaru pole si tak může přijít na více než dva a půl milionu. Mnohde ale developeři narazili.
 "Jsou skoro jako kulaci," komentuje s nadsázkou starosta Hulína hluboký vztah majitelů tamních pozemků k půdě. Na Hané se totiž v některých rodech vazba k půdě dědí z generace na generaci.
 Se záměrem stavby průmyslové zóny ale otevřeně nesouhlasí i obyvatelé Břestu. I tam někteří lidé odmítli pozemky prodat. Proti zóně je například Honební společenstvo Břest vedené Miroslavem Šálkem.
 Společenstvu se nelíbí další zábor půdy. Tu krajský úřad na svém mapovém serveru rozvojových ploch pro výrobu označuje za jednu z "nejkvalitnějších půd v klimatickém regionu s I. stupněm ochrany".
 V minulosti už přitom hektary půdy zmizely pod železničním koridorem, další se ztrácejí pod dálnicí. Obec se tak podle myslivců na svém území připravuje o komoditu, jejíž hodnota poroste.
 V Břestu se podle Honebního společenstva také se stavbou dálnice neúměrně zvýšila doprava a tím i hluk a prašnost.
To se podle nich stavbou a provozem sousední průmyslové zóny výrazně zhorší. Z okolí se pak podle Společenstva začne vytrácet nejen zvěř, ale i lidé.
 Nervózní začínají být i vodohospodáři. V těsném sousedství zóny Zápotočí se totiž nachází zdroj pitné vody, který svého času ministerstvo vnitra vyhlásilo za strategický vodní zdroj v případě války. Podle odborníků je velmi bohatý a voda z něj se téměř nemusí čistit.
"Stačí například havárie jedné cisterny s ropnými látkami a zdroj bude zničen. Takové riziko ani sebemodernější zóna vyloučit nemůže. Sanace takového zdroje pak trvá desítky let," tvrdí náměstek společnosti Vodovody a kanalizace Kroměříž Petr Vedra. Stejné riziko se týká i zóny v Holešově. Problém se zásobováním vodou by tak jednou mohl pocítit celý kraj.
 Podobné obavy má i náměstek hejtmana pro venkov a zemědělství Vojtěch Jurčík. Podle něj totiž dešťová voda z rozsáhlé zastavěné plochy zóny odteče z území pryč kanalizací a vodními toky. Hladina spodní vody tak může výrazně klesnout.
 Pokud se tak stane a vodárny budou muset vrtat zdroje nové, nevyloučil náměstek Vedra, že jeho společnost bude nucena žádat na krajském úřadě kompenzace.
 Náměstek Vedra se přitom ocitá v dvojaké roli. Vodovody a kanalizace Kroměříž musí jako akciová společnost vytvářet zisky. Průmyslové zóny u Holešova a Hulína jsou tak pro ni odběratelé z říše snů. "Máme ale zároveň povinnost chránit zdroje pitné vody, ukládá nám to zákon," upozorňuje náměstek Vedra.

***

"Stačí havárie cisterny s ropnými látkami a zdroj je zničen. Takové riziko ani moderní zóna nevyloučí."
Petr Vedra, VaK Kroměříž

Regionální mutace Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava