Divočáci chodí i do ulic Děčína (Děčínský deník)

Děčín
Divoká prasata v Děčíně se prohánějí lidem po zahradách, chodí po veřejných komunikacích a občas se objeví i u dětského hřiště. Z podivné atrakce bělských obyvatel běhá mráz po zádech především při představě, že největší zájem o podívanou na divoká prasata mají děti. Nevítaní hosté si nevybírají hodinu ani místo, kdy zavítají k lidským obydlím. Jeden z místních obyvatel Václav Drahoš uvedl, že během jedné noci k nim na zahradu přišlo až dvě desítky divočáků. "Chodí sem ve dne i v noci. Stalo se, že tu byli i třikrát za den. Nerespektují oplocení a dostanou se až na silnici, kde ohrožují chodce.
Nedávno řádili u dětského kolotoče. Není to jen náš problém, ale týká se to obyvatel celé Bělé," řekl Václav Drahoš. Doplnil, že pozemek má řádně oplocený, ale přesto se divoká prasata dovnitř dostanou. Pletivo rozervou nebo nadzvednou. Ředitel Správy městských lesů Děčín Antonín Novák uvedl, že za problém s prasaty u lidských obydlí si lidé částečně mohou sami. "Kdyby lidé u domů a zahrádek udržovali pořádek a neodhazovali odpad za plot, nemuseli bychom problém s divokými prasaty řešit. Každý majitel pozemku u lesa si ho musí pořádně oplotit. My prasatům neporučíme, aby k lidem nechodila. Prasata lovíme, jak můžeme," uvedl Antonín Novák. Důvodů proč černá zvěř pobíhá po pozemcích města, je hned několik. Atraktivní dozrávající ovocné stromy na zahrádkách, špatně zajištěné zahrady proti vnikání zvěře, a skutečnost, že velká část Děčína se nachází v těsné blízkosti lesních pozemků. "Zvěř je vytlačována ze svých přirozených stanovišť. Je nucena ustupovat na úkor zástavby a odříznuté plochy ji často nestačí, proto se přesouvá na místa, která jsou pro ni atraktivní," vysvětlil Pavel Rükl z odboru životního prostředí děčínského magistrátu.

V této věci orgán státní správy myslivosti důrazně vyzval všechna myslivecká sdružení o zvýšení odlovu černé zvěře. Samozřejmě proti černé zvěři lze používat nejrůznější repelentní přípravky, které odpuzují zvěř svým zápachem, ale jedná se spíš o dočasné řešení. Podobně jako povolení odlovu na nehonebních pozemcích. Dalším faktorem je i skutečnost, že počet členů mysliveckých sdružení se pohybuje okolo deseti lidí. Problém je i v tom, že zvěř se vyskytuje i na nehonebních pozemcích. Myslivci tak nemohou střílet, kde se jim zlíbí. "Orgán státní správy myslivosti musí provést místní šetření, seznámit se se skutečným stavem situace a rozhodnout, zda vůbec lze odlov na nehonebním pozemku z bezpečnostních důvodů realizovat s ohledem na okolní zástavbu. Lovem zvěře je zpravidla pověřen uživatel nejbližších honebních pozemků," pokračoval Pavel Rük a dodal, že tato možnost řešení problémů s černou zvěří není samospasitelná. "V mnoha případech nelze odlov povolit z důvodu bezpečnosti osob a majetku " uvedl Pavel Rükl. Podle Čestmíra Vondráčka z Okresního spolku Českomoravské myslivecké jednoty by jedním z možných řešení bylo vybudování odchytových obor. "S tím je však velký problém. Ještě nemáme dořešeno, co bychom s odchycenou zvěří dělali," dodal Čestmír Vondráček.

[V L T A V A+P N P R E S S+L A B E]