Štěně českého teréra z Jihlávky už má pána v Brazílii (Pelhřimovský deník)

Jihlávka
Čtyři tmavě šedí až platinoví psí fešáci běhají po zahradě rodinného domku Košinových v Jihlávce.
Jedná se o české teriéry - jedno ze dvou plemen, které nesou jméno naší republiky. O štěňata je velký zájem, v tuzemsku se na ně může čekat klidně i tři nebo čtyři roky.
Jedna malá fenka, které byly tři měsíce, putovala zhruba před měsícem z obce na pomezí Jihlavska a Pelhřimovska až do Latinské Ameriky - do brazilského Sao Paula. Jmenuje se Grepy.
"Zájemce z Brazílie objevil naši chovnou stanici na internetu. Z fenky je náramně nadšený," raduje se chovatelka Alena Košinová.

S Jose Marcosem si majitelé píší

"S panem Jose Marcosem jsme po celou dobu v kontaktu. Požádal nás o spolupráci při získání dalších štěňat vhodných pro rozšíření chovu. Chtěl by v Brazílii založit chov českých teriérů a naše Grepy by měla být zakladatelkou chovu," doplnila chovatelka.
Štěně bez problémů absolvovalo v dobré kondici 27hodinový let do Brazílie.
"Po příletu Grepy nejevila známky únavy. V Česku působí firma, která se zabývá leteckou přepravou zvířat, a je vysoce profesionální. Mají daná pravidla, musí odpovídat přepravní klec a všechna další nezbytná povolení..." naznačila Alena Košinová.
Povolení bylo potřeba získat v tomto případě na brazilském velvyslanectví, ministerstvu zahraničních věcí, Českomoravské kynologické unii, Klubu chovatelů českých teriérů a na Státní veterinární správě v Praze.
Letenka do Brazílie pro štěňátko stála 11 tisíc korun. Dalších pět tisíc korun stálo pojištění.
"Plemeno českého teriéra je tak žádoucí ve světě, že chovatelé v tuzemsku nestačí vykrýt požadavky, které na štěňata jsou," zmínila majitelka psů. V tuzemsku je podle ní necelá stovka chovatelů, na Vysočině nejsou více než čtyři.
Grepy má ke svém jménu ještě dodatek z Vrculky. Jedná se o část krajiny na území katastru obce Jihlávky, kterou protéká řeka Jihlava, která v katastru obce pramení." popsala Alena Košinová.
Čeští teriéři z chovné stanice z Vrculky se plně uplatňují jako psi lovečtí. Samozřejmě jsou i společníky pro chvíle odpočinku. "Se psy kromě výstav a bonitací ještě vykonáváme zkoušky lovecké upotřebitelnosti," podotkla chovatelka.
Podle ní jsou čeští teriéři učenliví psi. Mají v sobě typický teriérský temperament, dále pak ostrost, bystrost a vysokou inteligenci. "Mají chuť pro výcvik i práci v revíru. Spolupracují se svým vůdcem," tvrdí Alena Košinová.
Fena Beta dokáže najít a sledovat stopu poraněné zvěře i 26 hodin starou.
"Stalo se mi, že jsme večer postřelili kus zvěře, který se nám s manželem už nepodařilo dohledat. Následující den, po 20 hodinách, nás fenka spolehlivě ke zhaslé zvěři dovedla," připomněla majitelka českých teriérů.

Betuška? To byla i lovkyně slepic

Betuška se ukázala i jako vášnivá lovkyně slepic. "Když jsme neměli ještě uzavřenou zahradu plotem a soused vypustil slepice na vedlejší louku, aby posbíraly červíky, Beta nosila živé slepice domů a měla radost z vydařeného aportu. Samozřejmě nosila slepice živé a neporaněné, což je podmínkou u loveckých plemen," upozornila Alena Košinová. "Slepice jsme vždy rychle donesli zpět. A jak vyrostl plot, tak je pokoj," usmála se.
Teriéři mají podle ní i jednu docela praktickou výhodu kvůli své velikosti. Když s nimi jdete na čekanou na posed, nemusíte mít obavy, že je na ten posed nevynesete.
U Košinů mají české teriéry už více než 20 let.
"V době kdy manžel ukončil vysokou školu a plemeno začalo prorážet mezi kynologickou veřejnost, se psem Argošem udělal lovecké zkoušky," uvedla Košinová. Když Argo uhynul, zvažovali v Jihlávce, co dál, a řekli si "co je české, to je hezké" a rozhodli se opět pro české teriéry.
Český teriér se dá chovat i v bytě. Jeho srst se upravuje stříháním na hladko, zústávají pouze závěsy přes oči, hlavu, nohy, břicho a slabiny. Toto má v přírodě své opodstatnění.
"Když dojde ke kontaktu se šelmou nebo černou zvěří, je to takové brnění psa. Dlouhá srst na těle chrání psa před poraněním," vysvětlila Košinová. A i klopené uši mají něco do sebe, v noře do nich psům nepadá hlína.
Český teriér byl totiž původně vyšlechtěn jako norník. Vztyčené uši při pohybu v noře by mu byly na závadu.
Malá plemena se dožívají 15 i více let. Betušce z Jihlávky je nyní třináct let. Je sice hluchá, ale to je problém spjatý se stářím, který se objevuje u psů běžně.
Jednu "špatnost" ale asi čeští teriéři mají. "Je to chodící kontejner, jsou úžasně žraví," zakroutí hlavou Alena Košinová.
"Za kus pamlsku by snad prodali i svého pána," usměje se a doloží jeden extrémní příklad.
"Betuška jednou, když babička (maminka manžela - pozn. redakce) ještě chovala drůbež, v nestřeženém okamžiku vnikla do chaloupky, kde měla babička připraven kbelík se šrotem a bramborami. Beta ho celý snědla," uvedla jeden z příběhů Alena Košinová.

Elektrikář málem spadl ze žebříku

"Babičce zrovna opravoval elektrikář porouchaný vypínač," vzpomněla si Alena Košinová. "To bylo něco unikátního. Tak hrozné zvíře ještě opravář neviděl. Beta tahala břicho ze široka po zemi, vyla bolestí, jak se přežrala. Elektrikář málem smíchy spadl ze žebříku. Ta žravost je tam pro toto plemeno naprosto typická," uznala majitelka čtveřice psů.
Žravost je nutné omezovat a jídlo před českými teriéry spíš schovávat. "Chce to dávat jim jen vyměřenou dávku, kterou mají dostat," doporučila Košinová.
Český teriér nesmí být na trh uváděn bez průkazu původu. Velice vzácní jsou pak čokoládově hnědí psi, které chová v tuzemsku jen Hana Petrušová. Ta se podílela na vyšlechtění plemene s genetikem a myslivcem Františkem Horákem.

Poprvé i zkoušky

V příštím roce - pravděpodobně v září - budou poprvé v historii plemene Českého teriera uspořádány i klubové zkoušky lovecké upotřebitelnosti psů se zadáváním pracovních titulů.
Zkoušky se budou konat na Vysočině v honitbě myslivců z Počátek, která je od Jihlávky v podstatě přes kopec.
Zkoušky pořádá klub chovatelů českých teriérů ve spolupráci s Českomoravskou mysliveckou jednotou a již dnes se se hlásí na adresu Aleny Košinové na toto klání myslivci a vůdci psů nejen z České republiky, ale i ze zahraničí.
---

Jaký je český teriér?
Vyšlechtěn byl v Československu po druhé světové válce naším genetikem a chovatelem Františkem Horákem. křížením skotského teriéra a sealyhamského teriéra. Původní záměr Horáka bylo vyšlechtit psa výborných pracovních vlastností s přitažlivým vzhledem. V kohoutku mají psi v průměru výšku 25 až 32 centimetrů. Váží asi šest až deset kilogramů. Srst je dlouhá a jemná, vytváří "fousy na bradě" a "knír". Český teriér má milou, veselou povahu. K cizím lidem je zpočátku rezervovaný. Jeto ale také "žrout". Spořádá v podstatě téměř vše, co se mu předloží. Plemeni se podařilo proniknout daleko za hranice vlasti. Je v USA, Brazílii, Kanadě, Grónsku i Austrálii. Velice oblíbené je ve Skandinávii a Velké Británii. Chov českých teriérů podporuje i české ministerstvo zemědělství. Za vykonanou zkoušku dává majiteli 2000 korun. Podporuje tak udržení a rozšíření typicky českého plemene. Česká republika má dvě národní plemena uznaná Mezinárodní kynologickou federací - českého fouska a českého teriéra. Obě byla vyšlechtěna pro lovecké využití, z čehož český fousek je ryze lovecké plemeno a český teriér se uplatňuje jako lovecké i společenské plemeno.

JAROSLAV PACLÍK

Foto - MAZLÍCI Z PODJAVOŘICKA. Alena Košinová s manželem chovajíčeské teriéry už zhruba 20 let. Teď mají čtveřici Beta, Dundee, Eliška a Enie. Jsou ve věku od čtyř do třinácti let.
Foto - Deník/Jaroslav Paclík

Vyšlo také v: Havlíčskobrodský deník, Jihlavský deník, Třebíčský deník, Žďárský deník