Ve družině zněla myslivecká latina (Kutnohorský deník)

"Jé, kdo to je?" taková slova se jednoho dne ozývala v uhlířskojanovické školní družině. Přišel tam totiž na besedu Jindřich Křeček, hospodář místního mysliveckého sdružení. A dovedete si představit, že když se na chodbě objevil v mysliveckém oblečení, s několika srnčími trofejemi v ruce a s flintou na rameni, že to bylo pro děti něco neobvyklého. Pan Křeček měl všechno perfektně připravené, hovořil o všem, co by měly naše děti vědět. Jak se chovat v lese, co dělat, když jdeme se psem v přírodě na procházku, jak je nepěkné a neekologické vyhazovat v přírodě odpadky a jaké to může mít následky, jak se chovat, když najdeme v lese opuštěné a bezbranné mládě, jak špatné je to, když někdo jezdí po lese na motorce nebo když tam řveme z plných plic a mnoho dalších informací. Popovídali jsme si o zvěři, kterou můžemev našich lesích vidět, dokonce jsme používali i slova z myslivecké latiny, takže naše děti už vědí, že myslivci neříkají oči, ale světla, krev, ale barva, nohy, ale běhy. Dětem se tato slovíčka moc líbila. Ruce malých posluchačů byly stále nahoře, protože měly na pana myslivce moc otázek a Jindřich Křeček na všechny s ochotou odpověděl. Vysvětlil jim také, že pro myslivce není to nejdůležitější jenom střílet zvěř, jak si mnozí, i dospělí, myslí. Myslivci hlavně chrání přírodu, vysazují nové lesy, odstraňují z přírody hlavně staré a slabé kusy zvěře a celý rok se o ni starají. Nakonec si děti mohly zblízka prohlédnout trofeje i kulovnici, a to byl pro ně jistě velký zážitek. V dalších dnech jsme ještě pro ně připravili kontrolní testy s otázkami a dopadly výborně. Je vidět, že si všechno z besedy zapamatovaly. Dnes se všude hodně mluví o enviromentální výchově. Ano, jistě je to dobrá věc, ale jen na školách to určitě nestačí. Lásku k přírodě a všemu živému by měli vštěpovat svým dětem hlavně rodiče, mělo by se více chodit do přírody. Nestačí vše vidět jen v televizi. To nejkrásnější je lehnout si do trávy, poslouchat cvrlikání cvrčka nebo bzučení včel, zabekání srnčí zvěře z lesa a nebo jen to blahodárné ticho. Ještě stále je to krásné babí léto, vyjděte si jen tak ven a zkuste to.

Anna Nouzáková, Uhlířské Janovice