Myslivecké zvyky, část II. (Havlíčskobrodský deník)

Úlomek jednovýhonkový a pětivýhonkový se používá ponejvíce v jelenářských oblastech. Jednovýhonkový, tzv. vstřelový, se vsune do vstřelné rány.
Pětivýhonkový úlomek se pokládá na komoru zastřelené zvěře na znamení řádného mysliveckého ulovení. Ulomená část snítky směřuje k paroží u samčí z věře a u samičí zvěře k vrcholové části hlavy. Třívýhonkovými úlomky se mohou myslivci zdobit při různých mysliveckých podnicích.
Poslední úlomek si dávají myslivci na levou stranu klobouku, když doprovázejí zemřelého druha.
Potom své úlomky vhazují do hrobu jako "poslední pozdrav" nebo kladou na katafalk při kremaci.
Zálomky se lovci dorozumívali jako němou mluvou již v dávných dobách. Zálomky odlišujeme od úlomků, i když to jsou rovněž větvičky, kterými označujeme určitá místa nebo situace a používají se jak při lovech osamělých, tak i společných.
Rozlišujeme směrový zálomek, nástřelový zálomek, stopový zálomek s označením odskoku zvěře, stanovištní zálomek, výstražný zálomek a čekací zálomek.

První kule

Při společných honech platí zásada "první kule, poslední brok". Např. při honu na divoké prase, kdy střílí více lovců, je kus přiřčen tomu lovci, který zvěř smrtelně zasáhl jako první, i když kus nepadl v ráně a musel být proveden dosled.

Poslední brok

Další rány jsou dostřelné. Při honech na drobnou zvěř "poslední brok" znamená, že lovcem ulovené zvěře je poslední střelec, který na kus střílel a po jehož ráně kus zhasl.
Nepočítá se ovšem tzv. střílení do hrobu. K dobré myslivecké tradici patří "pasování na lovce" mladých začínajících myslivců při ulovení prvního kusu zvěře.
Pasování provádí hospodář za účasti všech přítomných myslivců. Před první zastřelenou zvěř (zajíc, liška, srnčí, divočák, vysoká), která se položí na pravý bok, poklekne pasovaný myslivec na pravé koleno a hospodář třemi údery tesákem na rameno pronese pasovací formuli. Následně přítomní myslivci stvrzují sukovicí pasování a přejí mladému střelci "lovu zdar".
Myslivecké soudy patří rovněž k dobrým tradicím. I když jsou obyčejně vedeny v humornějším stylu a nadsázce, mají svůj morální a výchovný význam.
Poslední lečí se zpravidla uzavírá lovecká sezóna. Je to přátelské posezení myslivců a přátel myslivosti a nikdy nechybí dobré jídlo, dobré pití a veselá družná pohoda.
Josef Ressl, MS Ždírec nad Doubravou