Jaký je říjen v myslivosti? (Sokolovský deník)

Přirozených zdrojů potravy pro zvěř postupně ubývá, zvěř je nucena hledat potravu na polích. Začíná se shlukovat do zimních tlup - stává se více viditelnou, z čehož někteří vyvozují mylný závěr, že je to projevem přemnožení zvěře. Jedná se ovšem o přirozené chování zvěře, které má za cíl zvýšit pravděpodobnost přežití zimního období a ubránění se predátorům. V říjnu se musí myslivci věnovat přikrmování, zvěři se vytváří tukové zásoby, které rozhodují o přežití zimního období. Přikrmování se letos prodraží, ceny jadrných krmiv jsou proti loňskému roku dvojnásobné. Myslivecká sdružení i okresní myslivecké spolky vykupují kaštany a žaludy, kterými lze zpestřit potravní nabídku počátkem zimního období. Srncům začíná období shazování parůžků - nové jim začnou narůstat koncem ledna. V polovině října končí jelení říje a probíhá daňčí říje. V polovině října začíná lov bažantů a hlavní období honů. ČMMJ vyzývá k dodržování všech pravidel bezpečnosti při lovu. ČMMJ vítá zvýšenou aktivitu Policie ČR při kontrolách na společných lovech. Za dodržení všech pravidel v průběhu honu je odpovědný vedoucí honu, což je nejčastěji myslivecký hospodář. V říjnu pokračují polní práce. Po sklizni kukuřice na siláž, brambor, slunečnice a sóji je prováděná orba. Dokončuje se setí ozimé pšenice. Ozimé obiloviny díky vlhké půdě rychle vzcházejí.

MYSLIVCI VYKUPUJÍ ŽALUDY A KAŠTANY.

Myslivci se věnují sběru kaštanů a žaludů, a pokud mají možnost, tak je i vykupují od sběratelů. Plody je zapotřebí rychle dosušit na skladovatelnou vlhkost, aby nedošlo k jejich zaplísnění. V průběhu listopadu a prosince je pak odvážejí do přikrmovacích zařízení a zpestřují jimi zvěři potravu. Třísloviny obsažené v těchto plodech pomáhají snižovat škody na lesních kulturách.

MYSLIVCI POKRAČUJÍ V PŘIKRMOVÁNÍ, LETOS SE VÝRAZNĚ PRODRAŽÍ.

I přes dvojnásobný nárůst ceny jadrných krmiv oproti loňskému roku myslivci v říjnu pokračují v přikrmování spárkaté zvěře jadrnými krmivy, a to zejména srnčí. Právě v tomto období je přikrmování důležité. Trávicí trakt je ještě přizpůsoben zpracování škrobnaté jadrné potravy, a zvěř tak dokáže efektivně využít energii a přeměnit ji na životně důležité tukové zásoby, bez kterých by nepřežila dlouhé zimní období. Současně myslivci kontrolují technický stav přikrmovacích zařízení a umístění krmelců v návaznosti na plochy oseté ozimými obilovinami a ozimou řepkou. O novém umístění krmného zařízení se musí uživatel honitby dohodnout s majitelem pozemku, což je nejenom slušnost, ale i povinnost vycházející ze Zákona o myslivosti, který garantuje v tomto směru široká práva majiteli pozemku. Seno do krmelců se zakládá až po objevení sněhové pokrývky. Dokud nenapadne sníh, zvěř seno z krmelců nebere, protože nalezne dostatek objemné potravy z přirozených zdrojů.
Myslivci pravidelně kontrolují množství soli ve slaniscích. Slanisko je myslivecké zařízení, které slouží k předkládání kusové krmné soli. Nejčastěji je provedeno ve formě rozříznutého kmínku mladého stromku a do takto vzniklé vidlice je zasazena kusová sůl.
V říjnu se myslivci musí věnovat bažantům. Přikrmování se provádí doplňováním přiměřeného množství jadrných krmiv a obilních odpadů do zásypů, přičemž nikdy nesmí dojít k zaplísnění předkládaného krmiva. Je nutno krmit tak, aby bažanti nalézali potravu na více místech. Pokud nenaleznou ve svém okolí dostatek potravy, vydávají se potravu hledat, což není žádoucí, neboť dochází k jejich rozprchávání do volné krajiny, kde jsou ohroženi hlavně predátory a vlivy civilizace.

ZVĚŘ HLEDÁ PASTVU NA POLÍCH.

Na polích postupně vzcházejí ozimy. Řepka pokrývá povrch půdy, časně seté porosty poskytují dostatek šťavnaté pastvy. Používané herbicidy spolehlivě regulují zaplevelení i výdrol obilnin, a tak srnčí zvěř nemá jiné šance než se pást na "čisté" řepce. V letošním roce bylo zaseto 330 tis. ha řepky ozimé, které rovnoměrně a rychle vzešly, pokud bude následovat teplý podzim a řepka přeroste, bude škodit zvěři. Díky nabídce odrůd z tzv. "Evropského katalogu odrůd" lze nabízet a pěstovat i odrůdy s vysokým obsahem glukosinolátů, které by neprošly přísnou registrací v ČR, a které tak způsobují závažné zdravotní problémy zvěři.

Pokračování zítra

Jiří Šilha

Vyšlo také v: Plzeňský deník