Kdy platí myslivecké sdružení daně?

OTÁZKA: Ve většině mysliveckých sdružení se řadí pokladníci k dříve narozeným, patřím mezi ně i já. Můžete vysvětlit, jak se správně rozdělují příjmy na zdanitelné a nezdanitelné, kam zařazovat prodej zvěřiny, výtěžek z plesu, sběru železa, jak je to s náklady a také to, kdy musí sdružení vyplňovat přiznání, a jak je to se slevami?
ODPOVĚĎ: Myslivecké sdružení je občanským sdružením, tedy takzvaným neziskovým subjektem.
Předmětem daně u tohoto typu poplatníků jsou vždy příjmy z reklam a příjmy z nájemného. Naproti tomu předmětem daně nejsou a nedaní se členské příspěvky, dotace či příspěvky na provoz ze státního rozpočtu, rozpočtu kraje a obcí ani příjmy z vkladů na běžném účtu.
Poněkud komplikovanější je posoudit, zda a jak se zdaňují příjmy z jednotlivých činností mysliveckého sdružení. Zákon je rozděluje do dvou základních skupin:
Za prvé jde o příjmy z hlavní činnosti vyplývající ze stanov, statutu či zřizovacích listin, která představuje vlastní poslání neziskového subjektu. Hlavních činností může být i více.
Zákon o daních z příjmů má pro hlavní činnost speciální daňový režim. Příjmy z této činnosti nejsou předmětem daně, pokud je daňové výdaje spojené s touto činností převyšují. A dále nemá-li poplatník kromě toho žádné ostatní příjmy nebo jen příjmy, které nejsou předmětem daně či jsou od daně osvobozeny, nemá ani povinnost podat přiznání k dani z příjmů právnických osob.
U mysliveckého sdružení je posláním provádění myslivosti v honitbě. To znamená, že má povinnost zvěř chránit a chovat, ale na druhé straně právo ji lovit a ulovenou zvěř si přivlastňovat. Tudíž ulovená zvěř, která je po honu rozdělena mezi členy sdružení, se do účetnictví neuvádí, neboť není příjmem.
Mezi příjmy vyplývajícími z poslání sdružení náleží kupříkladu tržby z prodeje zvěřiny, tržby za poplatkové lovy či naháňky. S výší těchto příjmů se porovnávají vynaložené výdaje na výkon práva myslivosti, které lze daňově uznat.
Například nájemné za pronájem honitby, výdaje na krmivo pro zvěř, na opravy a udržování mysliveckých zařízení, na materiál k výstavbě posedů a kazatelen prováděných členy sdružení, na kompenzace škod způsobených zvěří apod.
Do srovnání výdajů a příjmů se nezahrnují daňově neuznatelné výdaje, například výdaje na občerstvení při honu nebo členských schůzích.
Za druhé jde o příjmy z ostatních činností, které jsou naopak vždy předmětem daně, Jsou prováděny s cílem dosažení zisku, avšak tento zisk je následně použit pro potřeby hlavní činnosti a k její podpoře.
Daňově se posuzují stejně jako u podnikatelů, to znamená, že tady zákon nevylučuje ani možnost daňové ztráty. Sem patří například příjmy z mysliveckého plesu, ze sběru železa, z brigádnické činnosti pro třetí osoby apod.
Malé myslivecké sdružení ale ani tak zpravidla žádnou daň platit nebude. Jde o to, že zjištěný základ daně může každý neziskový subjekt dále snížit až o 30 % maximálně o 1 milión Kč.
Činí-li 30 % snížení méně než 300 tisíc Kč, lze odečíst 300 tisíc Kč, maximálně do výše základu daně.
Zákon stanoví pro tuto velkorysou úlevu jedinou podmínku: Uspořenou částku na dani musí myslivecké sdružení v následujících třech letech použít ke krytí výdajů souvisejících s hlavní činností, tj. s výkonem práv myslivosti. To se mu však zpravidla bez problémů podaří.
Josef Drbohlav, pracovník Finančního úřadu pro Prahu 7