Komu zvoní halali

Zásadní obchody uzavíral továrník František Ringhoffer většinou dvacet kilometrů za Prahou ve své daňčí oboře Březka. Nikdy moc nevynášela, hospodaření bylo spíše ztrátové. Skvěle ale sloužila jako kulisa pro dobré obchody. I dnešní podnikatelé, manažeři a bankéři vědí, že byznys se jinak domlouvá ve strohých klimatizovaných kancelářích a jinak v loveckém zámečku nebo stylové hájence v opojení z čerstvých loveckých zážitků. Důležité partnery zvou proto přímo do vlastních nebo pronajatých honiteb nebo si zaplatí lov na míru.
Mezi zvanými bývají také poslanci a důležití úředníci, kteří si rádi zastřílejí a odměnou za mimořádný zážitek pak hostiteli vyjdou v něčem vstříc. Kupříkladu bývalý majitel potravinářské firmy Hamé Leoš Novotný našel spřízněnou duši v Jakubu Šebestovi, rovněž vášnivém nimrodovi. Když ČSSD vynesla Šebestu do Fischerovy úřednické vlády do křesla ministra zemědělství, splnil se Novotnému životní sen. Díky vstřícnosti státního podniku Lesy České republiky a Šebestova úřadu se stal vlastníkem radějovské obory v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, v jedné z největších obor v České republice.

Přirozená vazba
Z loveckého ráje v jižních Čechách je vlivný podnikatel Pavel Dlouhý (ODS), známý jako kníže z Hluboké. Jeho vztah k myslivosti jen dokresluje fakt, že bývá často viděn, jak úřaduje v hlubocké restauraci Hubert. Myslivosti se věnuje také Pavel Kořan, šéf Českého svazu tělesné výchovy a předseda dozorčí rady Sazky. Společnost Hájenka Křiniště, za niž Kořan vystupuje, dostala v minulosti podporu na národní přehlídku mysliveckých trubačů od "Hušákova" vinařství Kolby. Zkrachovalá Sazka se nyní jihomoravského vinařství zbavuje.
Vysoká koncentrace nimrodů a lovců trofejí je přirozeně v lesnicko-agrárním byznysu, na ministerstvu zemědělství (MZe), Pozemkovém fondu a dalších propojených úřadech. Z bývalého ministra Jaroslava Palase (ČSSD) se dokonce stal šéf Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ), nejsilnější organizace, která však členy postupně ztrácí. "Nyní jich máme 80 tisíc. V roce 2002 to bylo 112 tisíc," porovnává jednatel ČMMJ Jaroslav Kostečka.
Přestože jednota oslabuje, dotace, které jí posílá MZe, posilují. V roce 2006, kdy po dlouhodobém vládnutí sociálních demokratů převzala ministerstvo ODS, spadl příspěvek pro mysliveckou organizaci na 1,7
milionu korun. Za myslivce Šebesty narostl na dvanáct milionů (viz Myslivecké dotace). A přes všemožné úspory každoročně roste i celková podpora myslivosti. Loni jí Fuksův úřad nadělil bezmála 35 milionů korun, tedy skoro třikrát tolik než před pěti lety. Proti tomu, co jde do zemědělství, lesů a vod, jsou to ovšem stále jen drobné. Jak Kostečka upozorňuje, myslivci za stát vykonávají činnosti v hodnotě čtyři a půl miliardy korun ročně. Libor Řehák z Asociace profesionálních myslivců se dopracoval k ještě vyššímu číslu. "Náklady na hospodaření vycházejí ročně na 5,3 miliardy korun," upřesňuje. Ale nimrodi si jistě přijdou na své. Jinak by se nepřetahovali o to, kdo kde bude vykonávat myslivecké právo. To znamená nejen lovit, ale také starat se o zvěř a předcházet škodám, na něž si pak stěžují zemědělci a lesníci.

Nervozita v revírech
Česká myslivost je "svá". Někdo ji má zadarmo, někdo za ni bohatě platí. I proto atmosféra v tuzemských revírech houstne a nervozita poroste s tím, jak se bude přibližovat rok 2013. V té době vyprší většina smluv na desetiletý pronájem honiteb a na čekané posedí více zájemců, než kolik může být úspěšných.
"Budeme rádi, když současní uživatelé uhájí přibližně sedmdesát procent honiteb.
U ostatních budou střety," očekává za ČMMJ Kostečka.
Rivalita mezi takzvaně lidovými a moderními myslivci se přenáší také do velké politiky. Pravicová část venkova cítí šanci ke změnám, když agrární resort má nyní v rukou ODS. Ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS) slibuje, že se letos dostane k mysliveckým tématům, včetně velikosti honiteb. Tlačí ho k tomu proreformní křídlo myslivců, sedláků a vlastníků půdy. Myslivecká unie, do níž se spojili, požaduje řešit dlouhodobou krizi v odvětví a vlastníkům honebních pozemků dát větší práva.
"Chceme, aby se pohled na myslivost změnil. Stáhnout z ní punc, že je to lidová zábava," říká Josef Stehlík (ODS), předseda Asociace soukromého zemědělství a Fuksův poradce. Ministrovi vysvětluje, že sedláci mají zájem sami vykonávat právo myslivosti na polích a loukách, na kterých hospodaří. Takové spojení na rozdíl od západních sousedů totiž v Česku není automatické.
Ministr se výbušné téma chystá otevřít personálními změnami. "Razantně obměním mysliveckou radu," uvedl před prázdninami. Nové složení tohoto poradního orgánu napoví, jestli bude chuť něco změnit.
Tu nelze hledat u Fuksových úředníků.
Reformní nálada rozhodně nepanuje ani ve sněmovním zemědělském výboru. Lovci, kteří v jeho vedení zasedají, odhazují u mysliveckých otázek různobarevné politické dresy, kamizola má přece stejný odstín. Místopředseda výboru občanský demokrat Jiří Papež coby místopředseda Palasovy jednoty nepůjde proti svým myslivcům. Co je lovecká vášeň, dobře vědí i komunista Pavel Kováčik a sociální demokrat Ladislav Skopal.

Myslivci mnoha tváří
Současná česká myslivost má několik tváří. Tradiční aristokratickou, která se vrátireport la se šlechtici na restituovaná panství. Někdy to neměla jednoduché, jako v případě knížete Karla Schwarzenberga. O svou honitbu se musel soudit se sousedy, zastupovanými komunistickým poslancem Vojtěchem Filipem.
Mezi řadovými nimrody je mnoho lidí, kteří to myslí a dělají dobře. Za pošramocený obraz, jaký mají u veřejnosti, vděčí přiopilým kolegům střílejícím po všem, co se hýbe, po psech i po sobě. Zastupují takzvanou lidovou myslivost, která je jako zájmová činnost pokračováním socialistických tradic. Více než dvacet let po změně režimu je stále nejrozšířenější. Celostátní myslivecká jednota má své sjezdy, okresní spolky a místní sdružení. Průměrný věk členů je 59 let. Někteří přitom stále nechtějí vzít na vědomí, že pole, lesy a louky mají konkrétní vlastníky, že nepatří všem a ani jim. Neradi vidí, že jejich tradici "narušují" novodobí myslivci. Třeba bohatí lidé, které přitahuje lov, mají rádi přírodu a pořídili si svůj kus země. Není jich však mnoho.
K honitbám se dostal kupříkladu podnikatel ze západočeského Stříbra Josef Plzák díky tomu, že nakupoval státní půdu. Podobně podnikatel z Chomutovska Břetislav Hutárek, který má honitbu v Mašťově pod vojenským újezdem Doupovské hory. "Prodal jsem firmu a investoval do půdy. Je tady panenská příroda ideální pro zvěř. Jde o jednu z nejlukrativnějších honiteb v republice," považuje si svůj revír Hutárek. Jeho příchod do Mašťova nelibě nesli myslivci ze sousedství ovládající okolní revíry. Hutárek je přesvědčen o tom, že za vším stáli někteří levicoví politici, kteří by jednou rádi ovládli kus Doupovských hor.

Jak se loví ve státním
Nejvíce honiteb - zhruba tisícovku - mají pod sebou Lesy České republiky. Většinu jich pronajímají. Jako státní podnik se ze všech majitelů honebních pozemků chovají nejvíce tržně. Revíry přenechávají těm, kdo zaplatí nejvíc. Průměrná cena nájmu vychází dle mluvčího Lesů Zbyňka Boublíka zhruba na dvě stovky na hektar. Dosahuje ale třeba i 1500 korun. Soukromým vlastníkům platí myslivci za roční pronájem honebních pozemků mnohdy jen pár korun za hektar.
V loňském roce utržil státní podnik za pronájem honiteb 188 milionů korun. "Náklady Lesů ČR na ochranu porostů proti okusu a loupání zvěří dosáhly 326 milionů korun," doplňuje Boublík. Přes tuto prevenci Lesy ČR evidují loňské škody za šestnáct milionů korun. "Ve smlouvách máme jasně dané, že nájemci škody nahradí. Těch neseriózních se můžeme zbavit, ale děje se to spíše výjimečně," říká generální ředitel Lesů ČR Svatopluk Sýkora.
Za poplatkové lovy v honitbách, které si státní podnik spravuje sám, inkasoval v minulém roce 93 milionů korun. "Lidé, kteří si k nám zvyknou jezdit, se vracejí. Zájem je setrvalý, i když to není žádná laciná zábava," poznamenává Sýkora. Sám má lovecký lístek, ale nepovažuje se za náruživého myslivce.
"Na lovy se dostanu jen zřídka, není čas. Rád si zastřílím do terče na asfaltové holuby," dodává šéf státních lesů. Právě on má být novou tváří ve Fuksově myslivecké radě. Jak ale tvrdí, zatím mu to nikdo nenabídl. "Určitě by mě to potěšilo," říká Sýkora.
Vojenské lesy a statky, které mají honitby ve vojenských újezdech, si je na rozdíl od státních lesů myslivecky spravují samy.
"Kdo obhospodařuje pozemky, měl by mít i právo myslivosti. Přestože máme velké honitby a relativně dost zvěře, škody jsou únosné.
Máme totiž možnost rychle reagovat na nesrovnalosti ve vztazích zvěř a les," říká Jan Jeniš z újezdu Libavá, který se opírá o třicetiletou zkušenost aktivního myslivce. Vojáci umějí z myslivosti těžit i ekonomicky. "Přestože máme vysoké ceny za poplatkové odlovy jelenů, zájem o ně ani při krizi nepoklesl," dodává Jeniš. Střelci zaplatí devět až 250 tisíc korun v závislosti na bodové hodnotě trofeje. Do vojenských honiteb jezdí na lov především tuzemská klientela. "Naši hosté chtějí mít myslivecký zážitek, ne lovecký. Ulovit u nás jelena za večer není možné," říká Jeniš.

Sedlákova honitba
Vlastník pozemků, sedlák a nájemce tisícihektarové honitby. Tím vším je Jan Miller z Holubic na západ od Prahy. Myslivost bere jako součást krajiny a svého hospodaření. Není myslivec, přesto hodně stál o to, aby si mysliveckou činnost na svých polích zajišťoval sám a mohl vyprovodit družinu, která jeho pozemky myslivecky užívala. Před více než deseti lety se mu to povedlo, i když to nebylo jednoduché. "Stálo mě to dost práce a sto tisíc korun. Honitba nenese žádný zisk, ale pro mě je důležité, že mám vše pod kontrolou," oceňuje Miller. Nemusí být už svědkem nájezdů pánů myslivců střílejících srnky z auta. Sedlák vlastní 600 hektarů a dalších 400 honebních hektarů si pronajímá. O vše se stará jeden myslivecký správce. Vypomáhá mu asi osm chlapů z vesnice, kteří současně mají prostor pro svou zálibu. Výjimečně si Jan Miller dá flintu přes rameno. To když vítá hosty před honem na bažanty. "Poplatkové lovy ale už téměř nedělám. Někdy alespoň pro známé," dodává.
Takové pojetí myslivosti v Česku není běžné. Řada vlastníků polí, luk a lesů, kteří v nich hospodaří, by je přitom brala jako přirozené. "Tvorba honiteb by se měla liberalizovat. Sedláci by měli mít větší páky na to, aby se na jejich pozemcích hospodařilo lépe a předcházelo škodám způsobeným zvěří," obhajuje změny Stehlík. Přeje si, aby do myslivosti mohli více promlouvat zemědělci místo lesníků, kteří tuto oblast ve státní správě opanují.
Ze všech honiteb je totiž asi sedmdesát procent polních a třicet procent lesních.
Rozdílné pohledy jsou na otázku, zda je potřeba novelizovat myslivecký zákon, který v minulosti v Parlamentu prosadila levice. Pravicoví zákonodárci ho poté neúspěšně napadli u Ústavního soudu.
"Zákon poskytuje příliš rozsáhlá práva myslivcům na úkor majitelů pozemků, na kterých se nacházejí honitby," upozornil Jiří Pospíšil před osmi lety po podání ústavní stížnosti. Tehdy byl ministrem spravedlnosti stínové vlády ODS, nyní jako skutečný ministr by nápravě napadeného předpisu mohl pomoci víc.
Josef Stehlík, který bude novým členem ministerské myslivecké rady, míní, že po deseti letech platnosti si kontroverzní zákon revizi zaslouží. O jeho otevření ovšem ani trochu nestojí ČMMJ. "Nemáme snahu, aby byl novelizován. Nepřeje si to ani naprostá většina honebních společenstev," tvrdí jednatel jednoty Kostečka. Opak přitom dlouhodobě prosazuje předsedkyně Sdružení vlastníků honebních pozemků Věra Petrová. "Celý zákon je špatný. Novela je připravená a může dojít i ke zmenšení minimálních výměr honiteb," upozorňuje Petrová. Snížení minimální velikosti honiteb pod současných 500 hektarů zatím nemá příliš zastánců.
A co tomu všemu říká zvěř? Na pozoru by se měly mít hlavně největší trofeje. Dá se čekat, že v honitbách, kde nynější nájemci skončí, se předtím bude střílet hlava nehlava.

***
Z myslivecké statistiky
 Lidí je držitelem loveckého lístku 94 713 je v Česku celkem honiteb, 5 753 nejvíc honiteb - zhruba tisíc - mají Lesy ČR hektarů je minimální velikost honitby 500 hektarů je průměrná velikost honitby 1 200

Kdo rád střílí:
Jaroslav Bednář - profesionální hokejista
Jiří Blažek - člen výkonného výboru TOP 09, náměstek Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových
František Brožík, bývalý místopředseda Poslanecké sněmovny (ČSSD) a Pozemkového fondu
Pavel Dlouhý, člen ODS a podnikatel z Hluboké nad Vltavou
Marek Dospiva - spolumajitel finanční skupiny Penta
Peter Dvorský - operní zpěvák
Jan Fencl - bývalý ministr zemědělství (ČSSD),
Jaroslav Fiala - bývalý poslanec ČSSD
Oldřich Gojiš - majitel mlékárenské skupiny Interlacto
Jan Grůza - bývalý poslanec (KDU-ČSL), donedávna šéf dozorčí rady Pozemkového fondu
Jaroslav Haščák - spolumajitel finanční skupiny Penta
Jan Höck - ředitel Národního hřebčína v Kladrubech, dříve ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu Karel Holoubek - majitel firmy Řempo Holoubek
Jaromír Janata - generální ředitel a spoluvlastník lihovaru v Kolíně
Lubomír Jurášek - ředitel MSK Kroměříž
Pavel Kořan - předseda ČSTV a dozorčí rady Sazky
Vladimír Koubek - advokát z Hluboké nad Vltavou Pavel Kováčik - poslanec KSČM
Karel Kuropata - kroměřížský podnikatel, stojí za pivovary PMS (Zubr, Litovel, Holba) Martin Kvietik - spolumajitel finanční skupiny Slavia Capital, které patří Agropodnik Jihlava
Leoš Novotný - majitel obory Radějov a bývalý vlastník firmy Hamé
Jaroslav Palas - hejtman Moravskoslezského kraje (ČSSD), předseda Českomoravské myslivecké jednoty, bývalý ministr zemědělství
Jiří Papež - poslanec ODS, místopředseda Českomoravské myslivecké jednoty
Karel Schwarzenberg - ministr zahraničí, předseda TOP 09
Ladislav Skopal - poslanec ČSSD
František Studénka - majitel firmy Signum
Petr Smutný - senátor ČSSD
Jan Sýkora - partner a předseda dozorčí rady Wood & Company
Svatopluk Sýkora - generální ředitel Lesů České republiky
Jakub Šebesta - ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce, exministr zemědělství
Miroslav Toman - prezident Potravinářské komory
Jan Vávra - nájemce honitby, bývalý šéf zpravodajství TV Nova
Gabriel Večeřa - majitel podniku Agro Měřín
Petr Zgarba - poslanec ČSSD a bývalý ministr zemědělství


Výsledky mysliveckého hospodaření - lov zvěře v kusech
(k 31. březnu 2010)
druh zvěře       plán            skutečnost
jelení              20 435        21 527
daňčí              12 574       13 309
mufloni             9 551         9 118
srnčí             166 499     131 875
černá              43 407     121 821
sika                  5 292         9 568
zajíc polní      128 375      83 334
bažanti           625 159   530 444
pramen: Český statistický úřad