Na domácí zabíjačce už nejen vepřové?
- Kategorie: Myslivost
- Přidat nový komentář
Zákon míří k senátorům, řezníci a potravináři jsou proti - uvedl regoinální týdeník Horizont.
Sněmovnou prošel návrh novely veterinárního zákona, který by mimo jiné umožnil porazit si ve svém hospodářství pro vlastní spotřebu skot mladší 24 měsíců. Pokud mu požehnají i senátoři, potěší mnohé chovatele dobytka.
Podle některých by se jednalo sice o malý, ale přece jen krok dopředu. Zákon by měl platit zřejmě od příštího roku.
Je tomu dva roky, co Horizont vyfotil rodinu, která si načerno doma porazila krávu. Před fotoaparátem se prchala schovat. Chovatele jsme neprozradili. Lidí, co to takto tajně řeší, je spousta. Nyní totiž musejí s každým zvířetem na jatka. Nově by jim odpadl převoz i placení jatkám za porážku.
"Určitě bych tuto změnu přivítala. Jenom tím, že se skot naloží a veze daleko do jiného prostředí, trpí stresem. Kdežto domů přijde řezník, a je to. Staráme se o zvířata dlouhodobě. Máme k nim osobní vztah, proto také k jeho porážce budeme přistupovat co nejšetrněji. Navíc bych měla jistotu, že mám v mrazáku opravdu to svoje maso. Myslím si, že by chovatelů skotu opět přibylo," zmínila Emilie Pyszkowa z Hrádku.
Ne všichni bývalí chovatelé telat by však do domácí zabíjačky šli. "Je pravda, že před tím, než zákon zakázal domácí porážky, jsme měli býky. Pak jsme ale přešli na ovce a musím říct, že nebudeme měnit. S chovem krav je mnohem více práce. Kdybychom ještě před porážkou museli zajistit vyšetření veterinářem, tak předpokládám, že příliš neušetříme. Jedinou výhodou by bylo to, že bychom měli jistotu, že maso je naše. Hodně lidí se totiž obává, že jim na jatkách nemusí dát právě maso z toho jejich zvířete," tvrdí Barbara Ruszkiewicz z Nebor.
Možná by se více farmářů objevilo až ve chvíli, kdy by mohli maso prodávat tak zvaně ze dvora. Novela to neumožňuje. Maso, případně masné výrobky z doma poražených zvířat nebudou moci v žádném případě putovat do oběhu, tak jako to zavedli na Slovensku. Do oběhu je dovoleno dávat jen maso ze zvířat poražených na schválených jatkách a výrobky vyrobené z tohoto masa ve schválených závodech.
Samozřejmě je kolem návrhu zákona mnoho vzrušených diskuzí. Proti jsou potravináři a řezníci, kteří hovoří o nebezpečí ohrožení zdraví konzumentů a rozvoji černého trhu, kdy stát přijde o daň z prodeje hovězího. Tvrdě se ozval hlavně Svaz zpracovatelů masa a Potravinářská komora. Ročně se na jatkách zpracuje okolo tří tisíc tun masa přímo od chovatelů. Za porážku na jatkách nyní sedláci platí od čtrnácti set až do dvou tisíc korun.
"Je jasné, že nebudou souhlasit. Přišli by částečně o zisky, tak to maskují strachem o zdraví lidí. Anonymita velkých provozů je podle mě nebezpečnější," podotkla další z chovatelek skotu, která také vnímá novelu jako první vlaštovku pro rozvoj rodinných farem.
Každý zájemce o porážku by musel záměr nahlásit veterinární správě sedm dní předem. Vedlejší produkty jako jsou hlava a kopyta by musel zlikvidovat v kafilérii. Domácí porážky by se týkaly také jelenovité zvěře chované na farmách.
Státní veterinární správa je k domácím porážkám vstřícná. "Nevidíme důvod, proč je nepovolit. Potencionální nebezpečí v podobě BSE už téměř odpadlo. Nákazová situace se v této oblasti zlepšila natolik, že skot do věku čtyřiadvaceti měsíců nepředstavuje z tohoto pohledu žádné nebezpečí," uvedl mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.
Je tomu dva roky, co Horizont vyfotil rodinu, která si načerno doma porazila krávu. Před fotoaparátem se prchala schovat. Chovatele jsme neprozradili. Lidí, co to takto tajně řeší, je spousta. Nyní totiž musejí s každým zvířetem na jatka. Nově by jim odpadl převoz i placení jatkám za porážku.
"Určitě bych tuto změnu přivítala. Jenom tím, že se skot naloží a veze daleko do jiného prostředí, trpí stresem. Kdežto domů přijde řezník, a je to. Staráme se o zvířata dlouhodobě. Máme k nim osobní vztah, proto také k jeho porážce budeme přistupovat co nejšetrněji. Navíc bych měla jistotu, že mám v mrazáku opravdu to svoje maso. Myslím si, že by chovatelů skotu opět přibylo," zmínila Emilie Pyszkowa z Hrádku.
Ne všichni bývalí chovatelé telat by však do domácí zabíjačky šli. "Je pravda, že před tím, než zákon zakázal domácí porážky, jsme měli býky. Pak jsme ale přešli na ovce a musím říct, že nebudeme měnit. S chovem krav je mnohem více práce. Kdybychom ještě před porážkou museli zajistit vyšetření veterinářem, tak předpokládám, že příliš neušetříme. Jedinou výhodou by bylo to, že bychom měli jistotu, že maso je naše. Hodně lidí se totiž obává, že jim na jatkách nemusí dát právě maso z toho jejich zvířete," tvrdí Barbara Ruszkiewicz z Nebor.
Možná by se více farmářů objevilo až ve chvíli, kdy by mohli maso prodávat tak zvaně ze dvora. Novela to neumožňuje. Maso, případně masné výrobky z doma poražených zvířat nebudou moci v žádném případě putovat do oběhu, tak jako to zavedli na Slovensku. Do oběhu je dovoleno dávat jen maso ze zvířat poražených na schválených jatkách a výrobky vyrobené z tohoto masa ve schválených závodech.
Samozřejmě je kolem návrhu zákona mnoho vzrušených diskuzí. Proti jsou potravináři a řezníci, kteří hovoří o nebezpečí ohrožení zdraví konzumentů a rozvoji černého trhu, kdy stát přijde o daň z prodeje hovězího. Tvrdě se ozval hlavně Svaz zpracovatelů masa a Potravinářská komora. Ročně se na jatkách zpracuje okolo tří tisíc tun masa přímo od chovatelů. Za porážku na jatkách nyní sedláci platí od čtrnácti set až do dvou tisíc korun.
"Je jasné, že nebudou souhlasit. Přišli by částečně o zisky, tak to maskují strachem o zdraví lidí. Anonymita velkých provozů je podle mě nebezpečnější," podotkla další z chovatelek skotu, která také vnímá novelu jako první vlaštovku pro rozvoj rodinných farem.
Každý zájemce o porážku by musel záměr nahlásit veterinární správě sedm dní předem. Vedlejší produkty jako jsou hlava a kopyta by musel zlikvidovat v kafilérii. Domácí porážky by se týkaly také jelenovité zvěře chované na farmách.
Státní veterinární správa je k domácím porážkám vstřícná. "Nevidíme důvod, proč je nepovolit. Potencionální nebezpečí v podobě BSE už téměř odpadlo. Nákazová situace se v této oblasti zlepšila natolik, že skot do věku čtyřiadvaceti měsíců nepředstavuje z tohoto pohledu žádné nebezpečí," uvedl mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.