O novele zákona o potravinách
- Kategorie: Myslivost
- Přidat nový komentář
Vláda přijala minulý rok nařízení, podle něhož všichni dovozci potravin živočišného původu musí tyto zásilky ohlašovat Státní veterinární správě ČR. Tak by se měla co nejvíce eliminovat zdravotní rizika, uvádí týdeník Zemědělec.
V rámci návrhu zákona o potravinách pak chce ministr zemědělství Petr Bendl prosadit, aby kontrolu potravin včetně alkoholu prováděl pouze jeho resort. Produkty rostlinného původu by kontrolovala Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Hygienici, kam nyní spadá kompetence kontroly restaurací, by tak v restauracích kontrolovali jen obecnou úroveň hygieny. K této problematice se vyjádřil minulý týden na setkání zástupců Iniciativy producentů s novináři i ústřední ředitel Státní veterinární správy ČR Milan Malena.
* Jak se osvědčilo nařízení o dovozech potravin živočišného původu?
Toto nařízení funguje z pohledu dovozu výrobků živočišného původu. Kompetence Státní veterinární správy ČR se rozšířily zejména na naše dovozce, kteří měli za úkol dopředu nahlásit množství, které bude dovezeno do místa určení. Tyto kontroly vedly k tomu, že jsme zjistili dovozce, kteří vydávali za místo určení třeba panelové domy. Udávali adresu, kde určitě žádný sklad nemohl existovat. To byl první krok, kde se udělal pořádek. Dozorový orgán dostatečně dopředu věděl od dovozce, že v tu a tu dobu přijede daná zásilka a měl možnost ji zkontrolovat. Od začátku jsme intenzivněji kontrolovali zásilky rizikových potravin. Šlo především o kuřata, vejce a maso zejména z Polska. Při této příležitosti jsme zjistili, že nedostatky jsou i v produktech z jiných členských zemí, o kterých se to dříve netušilo, a to z Německa, Španělska a Itálie. Tyto nedostatky by v přímém dopadu neohrozily konzumenta, ale produkty neodpovídaly jakostním ukazatelům. Státní veterinární správa ČR měla možnost docílit toho, že zásilky byly vraceny a likvidovány. Odběratelé měli navíc vytipované dovozce, kteří vozili toto nestandardní zboží. Ve finále došlo k poklesu dovozu z těchto zemí. Myslíme si, že by však kromě masa měly být kontrolovány i další komodity.
* Nyní se hovoří o novele zákona o potravinách?
Ano. Poslední znění návrhu kvituji s povděkem a obecně se dá říct, že kompetence Státní veterinární správy ČR nebudou dotčeny v případě, že návrh bude přijat v současné podobě. Naopak v některých směrech budou rozšířeny, to by se mohlo týkat i kontroly restauračních zařízení. Chceme docílit menšího rizika pro konzumenta zejména v oblasti zvěřiny. Pokud se totiž z potravin živočišného původu prodává něco načerno, je to zvěřina. Všechny provozy, které ulovenou zvěř stahují a bourají, mají ze zákona povinnost se dopředu zaregistrovat. V tuzemsku má však takovou registraci jediná restaurace. Na jídelních lístcích tuzemských podniků jsou přitom pokrmy ze zvěřiny poměrně časté. To znamená, že ti ostatní to dělají načerno. Veterináři v předchozích letech odebrali oprávnění desítkám takzvaných laických prohlížitelů, kteří v některých případech vydávali restauracím falešné doklady o původu masa. Společné kontroly veterinářů s hygieniky v nedávné minulosti odhalily v restauracích závažné nedostatky. Když jsme udělali společnou kontrolu, došli jsme k tomu, že tak, jak nejsou schopni někteří prodejci v současné době zdokumentovat alkohol, nebyli výrobci pokrmů schopni zdokumentovat, jak nabyli tuto zvěřinu. Zvěřina je tím nejekologičtějším masem všude na světě, protože do toho nejméně zasahuje člověk. Nacházejí se však nepoctivci, kteří zaměňují toto maso s masem ze zvířat z faremních chovů, jehož pořizovací cena je nižší. Před osmi devíti lety trh v ČR decimovaly dovozy zejména z Nového Zélandu a Austrálie, kdy se za zvěřinu vydávalo právě maso z faremně chovaných zvířat. Existují také některé předepsané kontroly a mezi ně patří vyšetření na trichinelózu. Před deseti lety, kdy jsem se začal touto problematikou zabývat, tak bylo vyšetřeno 50 procent zvířat. To, co bylo legislativně předepsané, se nedodržovalo. Postupným tlakem jsme ta procenta začali zvyšovat a cílem je, abychom se co nejvíce přiblížili stu. Už teď existují některé kraje, které se přibližují stu procentům. U volně žijící zvěře, u srnčí a jelení se také vyskytuje fibropapilomatóza. která je virového původu.
* Jaké jsou tedy dozorové orgány, které kontrolují dodržování zákona o potravinách?
V zákonu o potravinách jsou definovány stále čtyři dozorové orgány. Patří k nim hygienická služba ministerstva zdravotnictví, Státní veterinární správa ČR, Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), který dostal do vínku dozor nad SEUROP, což je klasifikace jatečně upravených těl. Je to první bod, kdy by Státní veterinární správa měla mít rozšířené kompetence. Tato transformace by byla pozitivní. Na Státní veterinární správu ČR by se převedlo deset nebo 11 pracovníků z ÚKZÚZ, kteří by prováděli tuto kontrolu. Další záležitostí je to, že by do Státní veterinární správy ČR mělo přijít asi 38 pracovníků České plemenářské inspekce.
* Jak se osvědčilo nařízení o dovozech potravin živočišného původu?
Toto nařízení funguje z pohledu dovozu výrobků živočišného původu. Kompetence Státní veterinární správy ČR se rozšířily zejména na naše dovozce, kteří měli za úkol dopředu nahlásit množství, které bude dovezeno do místa určení. Tyto kontroly vedly k tomu, že jsme zjistili dovozce, kteří vydávali za místo určení třeba panelové domy. Udávali adresu, kde určitě žádný sklad nemohl existovat. To byl první krok, kde se udělal pořádek. Dozorový orgán dostatečně dopředu věděl od dovozce, že v tu a tu dobu přijede daná zásilka a měl možnost ji zkontrolovat. Od začátku jsme intenzivněji kontrolovali zásilky rizikových potravin. Šlo především o kuřata, vejce a maso zejména z Polska. Při této příležitosti jsme zjistili, že nedostatky jsou i v produktech z jiných členských zemí, o kterých se to dříve netušilo, a to z Německa, Španělska a Itálie. Tyto nedostatky by v přímém dopadu neohrozily konzumenta, ale produkty neodpovídaly jakostním ukazatelům. Státní veterinární správa ČR měla možnost docílit toho, že zásilky byly vraceny a likvidovány. Odběratelé měli navíc vytipované dovozce, kteří vozili toto nestandardní zboží. Ve finále došlo k poklesu dovozu z těchto zemí. Myslíme si, že by však kromě masa měly být kontrolovány i další komodity.
* Nyní se hovoří o novele zákona o potravinách?
Ano. Poslední znění návrhu kvituji s povděkem a obecně se dá říct, že kompetence Státní veterinární správy ČR nebudou dotčeny v případě, že návrh bude přijat v současné podobě. Naopak v některých směrech budou rozšířeny, to by se mohlo týkat i kontroly restauračních zařízení. Chceme docílit menšího rizika pro konzumenta zejména v oblasti zvěřiny. Pokud se totiž z potravin živočišného původu prodává něco načerno, je to zvěřina. Všechny provozy, které ulovenou zvěř stahují a bourají, mají ze zákona povinnost se dopředu zaregistrovat. V tuzemsku má však takovou registraci jediná restaurace. Na jídelních lístcích tuzemských podniků jsou přitom pokrmy ze zvěřiny poměrně časté. To znamená, že ti ostatní to dělají načerno. Veterináři v předchozích letech odebrali oprávnění desítkám takzvaných laických prohlížitelů, kteří v některých případech vydávali restauracím falešné doklady o původu masa. Společné kontroly veterinářů s hygieniky v nedávné minulosti odhalily v restauracích závažné nedostatky. Když jsme udělali společnou kontrolu, došli jsme k tomu, že tak, jak nejsou schopni někteří prodejci v současné době zdokumentovat alkohol, nebyli výrobci pokrmů schopni zdokumentovat, jak nabyli tuto zvěřinu. Zvěřina je tím nejekologičtějším masem všude na světě, protože do toho nejméně zasahuje člověk. Nacházejí se však nepoctivci, kteří zaměňují toto maso s masem ze zvířat z faremních chovů, jehož pořizovací cena je nižší. Před osmi devíti lety trh v ČR decimovaly dovozy zejména z Nového Zélandu a Austrálie, kdy se za zvěřinu vydávalo právě maso z faremně chovaných zvířat. Existují také některé předepsané kontroly a mezi ně patří vyšetření na trichinelózu. Před deseti lety, kdy jsem se začal touto problematikou zabývat, tak bylo vyšetřeno 50 procent zvířat. To, co bylo legislativně předepsané, se nedodržovalo. Postupným tlakem jsme ta procenta začali zvyšovat a cílem je, abychom se co nejvíce přiblížili stu. Už teď existují některé kraje, které se přibližují stu procentům. U volně žijící zvěře, u srnčí a jelení se také vyskytuje fibropapilomatóza. která je virového původu.
* Jaké jsou tedy dozorové orgány, které kontrolují dodržování zákona o potravinách?
V zákonu o potravinách jsou definovány stále čtyři dozorové orgány. Patří k nim hygienická služba ministerstva zdravotnictví, Státní veterinární správa ČR, Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), který dostal do vínku dozor nad SEUROP, což je klasifikace jatečně upravených těl. Je to první bod, kdy by Státní veterinární správa měla mít rozšířené kompetence. Tato transformace by byla pozitivní. Na Státní veterinární správu ČR by se převedlo deset nebo 11 pracovníků z ÚKZÚZ, kteří by prováděli tuto kontrolu. Další záležitostí je to, že by do Státní veterinární správy ČR mělo přijít asi 38 pracovníků České plemenářské inspekce.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.