Po kormoránovi je na odstřel bobr, dělá prý moc škody
- Kategorie: Myslivost
- Přidat nový komentář
Ministerstvo životního prostředí prosazuje likvidaci kormoránů, protože decimují ryby ve velkém. Na jižní Moravě hrozí, že přemnožený bobr způsobí vylití rybníků a zničí břehy. Při povodni by pak hrozilo jejich zhroucení, informuje Mladá fronta DNES.
Největší škůdci z řad chráněných živočichů o svá privilegia nejspíš přijdou. Kormorána navrhlo ministerstvo životního prostředí vyškrtnout ze seznamu zvláště chráněných druhů, odlov, tedy odstřel, hodlá připustit v případě bobrů. Ti začínají být nebezpeční kvůli poškozování hrází. Ročně stát hradí škody způsobené ohroženými druhy 60 milionů korun.
Byli chránění, ale už jich je moc a škodí příliš, platí pro kormorány. "Vytvářejí enormní predační tlak na rybí společenstva," píše se v důvodové zprávě k vyhlášce. Decimují ryby v chovných rybnících i v řekách. "U menších rybářství je to katastrofa, mohou zbankrotovat," říká Jan Hůda, generální ředitel Rybářství Třeboň, které má přes 400 rybníků a ročně loví 3200 tun ryb.
Rybáři mohou požádat o limitovaný odstřel v některých lokalitách a o náhradu škody. Jen loni na kormorány ministerstvo financí utratilo 40,7 milionu korun.
Podle vyhlášky, kterou bude mít v nejbližších týdnech na stole vláda, už však kormorán nebude "zvláště chráněný" jako dosud. A stát za něj tedy nebude muset hradit škody. Rybáři však odškodnění požadují i nadále, protože "zredukovat" kormorány na přijatelnou mez bude chvíli trvat.
Ani odlov nebude pro stát zadarmo - kormorání maso nikdo nejí a myslivci ho proto za vlastní střílet nechtějí. Spolu s obnovou zdecimovaných populací ryb v rybářských revírech tak obrana proti ptákům nově přijde asi na osm milionů ročně. Kormoráni loví stříbrné, štíhlé ryby, amury, marény, candáty. Rybáři s ministerstvem zemědělství jednají o možných náhradách.
Na druhém místě mezi přísně chráněnými škůdci je vydra. Za ni inkasují rybářské svazy a rybníkáři deset milionů ročně, ale tolik jako ptáci jim nevadí. "Je to úžasně krásné zvíře, krasavice, je to úplně jiná kapitola škod. Mohou také dělat velké těžkosti na komorových rybnících a rybnících s generační rybou," vysvětluje Hůda. Nevadí rybářům tolik, podobně jako bílá volavka, ledňáček, orlovec říční nebo orel mořský, kteří také konzumují ryby, ale nepřemnožili se.
Mnohem víc se rybníkáři obávají příchodu bobrů do svého regionu. "Nejzávažnější škody hrozí v případě bobra evropského, ministerstvo životního prostředí (MŽP) připravuje koncepci, kde navrhuje odlov jedinců pronikajících do jihočeské rybniční pánve jako nejrizikovějšího území," uvedl mluvčí ministerstva Matyáš Vitík. "Odlov znamená utracení, nejčistší způsob je zastřelení. Přemístit ho není kam," říká specialista na bobry Aleš Vorel z České zemědělské univerzity.
Bobr norováním narušuje hráze vodních nádrží nebo protipovodňové hráze, takže pak mohou prasknout a způsobit velké škody na majetku. Bobří hráze na nežádoucích místech také způsobují zaplavení pozemků.
Další škůdci se plošného postupu bát nemusí. Škody způsobené vlky, rysy či medvědy, tedy stržení ovcí či telat, nejsou tak časté. Medvědi kromě toho mohou poškozovat úly. "Odlov jedinců, kteří přivyknou na přítomnost člověka a ohrožují i zabezpečené chovy zvířat, je možný," připouští Vitík u tohoto druhu. I když v Česku žije asi desítka losů, jsou v žebříčku chráněné "škodné" na čtvrtém místě. Jako býložravci okusují stromy a pasou se zemědělcům na polích.
***
"Odlov znamená utracení, nejčistší způsob je zastřelení." Aleš Vorel odborník na bobry, ČZU
40,7 milionu korun loni vyplatil stát za škody, které na českých vodách způsobil kormorán. Tento pták žije ve velkých koloniích, ve kterých loví najednou stovky příslušníků. Jeden pták denně sní zhruba 0,5 kilogramu ryb. V Česku trvale hnízdí 350 párů, ale více než deset tisíc sem přilétá zimovat a další desítky tisíc loví při pravidelném tahu.
10,3 milionu korun ročně stojí náhrady za činnost bobrů evropských. To se týká především dolního toku Moravy, kde se tento vodní hlodavec přemnožil. V Česku žije zhruba 3000 kusů, z toho polovina na jižní Moravě.
10,1 milionu korun zaplatili daňoví poplatníci za 2500 vyder říčních. Lasicovitá šelma může za den sežrat až jeden kilogram potravy, převážně ryb, ale nepohrdne ani měkkýši, raky či mláďaty ptáků.
129 tisíc korun připadá na škody, které v tuzemských zeměpisných šířkách způsobí desítka losů evropských. Největší zástupce čeledi jelenovitých se vyskytuje na Šumavě, živí se listy a okusem stromů.
66 tisíci korun odškodnil stát následky, které chovatelům ovcí způsobil vlk obecný. Tyto psovité šelmy se vyskytují především na východě Moravy. Podle odhadu jde maximálně o 15 kusů.
58,7 tisíce korun zaplatil stát za rysa ostrovida. Zhruba sto kočkovitých šelem žije na Šumavě, v Beskydech a Jeseníkách. Loví převážně srny a podobnou kořist, ale také hlodavce nebo lišky.
0 korun byly hlášené škody, které způsobil medvěd hnědý. Ten se v Česku vyskytuje jen výjimečně (max. 5 kusů). Medvěd je všežravec, oproti jeho pověsti tvoří většinu jeho jídelníčku rostliny.
Byli chránění, ale už jich je moc a škodí příliš, platí pro kormorány. "Vytvářejí enormní predační tlak na rybí společenstva," píše se v důvodové zprávě k vyhlášce. Decimují ryby v chovných rybnících i v řekách. "U menších rybářství je to katastrofa, mohou zbankrotovat," říká Jan Hůda, generální ředitel Rybářství Třeboň, které má přes 400 rybníků a ročně loví 3200 tun ryb.
Rybáři mohou požádat o limitovaný odstřel v některých lokalitách a o náhradu škody. Jen loni na kormorány ministerstvo financí utratilo 40,7 milionu korun.
Podle vyhlášky, kterou bude mít v nejbližších týdnech na stole vláda, už však kormorán nebude "zvláště chráněný" jako dosud. A stát za něj tedy nebude muset hradit škody. Rybáři však odškodnění požadují i nadále, protože "zredukovat" kormorány na přijatelnou mez bude chvíli trvat.
Ani odlov nebude pro stát zadarmo - kormorání maso nikdo nejí a myslivci ho proto za vlastní střílet nechtějí. Spolu s obnovou zdecimovaných populací ryb v rybářských revírech tak obrana proti ptákům nově přijde asi na osm milionů ročně. Kormoráni loví stříbrné, štíhlé ryby, amury, marény, candáty. Rybáři s ministerstvem zemědělství jednají o možných náhradách.
Na druhém místě mezi přísně chráněnými škůdci je vydra. Za ni inkasují rybářské svazy a rybníkáři deset milionů ročně, ale tolik jako ptáci jim nevadí. "Je to úžasně krásné zvíře, krasavice, je to úplně jiná kapitola škod. Mohou také dělat velké těžkosti na komorových rybnících a rybnících s generační rybou," vysvětluje Hůda. Nevadí rybářům tolik, podobně jako bílá volavka, ledňáček, orlovec říční nebo orel mořský, kteří také konzumují ryby, ale nepřemnožili se.
Mnohem víc se rybníkáři obávají příchodu bobrů do svého regionu. "Nejzávažnější škody hrozí v případě bobra evropského, ministerstvo životního prostředí (MŽP) připravuje koncepci, kde navrhuje odlov jedinců pronikajících do jihočeské rybniční pánve jako nejrizikovějšího území," uvedl mluvčí ministerstva Matyáš Vitík. "Odlov znamená utracení, nejčistší způsob je zastřelení. Přemístit ho není kam," říká specialista na bobry Aleš Vorel z České zemědělské univerzity.
Bobr norováním narušuje hráze vodních nádrží nebo protipovodňové hráze, takže pak mohou prasknout a způsobit velké škody na majetku. Bobří hráze na nežádoucích místech také způsobují zaplavení pozemků.
Další škůdci se plošného postupu bát nemusí. Škody způsobené vlky, rysy či medvědy, tedy stržení ovcí či telat, nejsou tak časté. Medvědi kromě toho mohou poškozovat úly. "Odlov jedinců, kteří přivyknou na přítomnost člověka a ohrožují i zabezpečené chovy zvířat, je možný," připouští Vitík u tohoto druhu. I když v Česku žije asi desítka losů, jsou v žebříčku chráněné "škodné" na čtvrtém místě. Jako býložravci okusují stromy a pasou se zemědělcům na polích.
***
"Odlov znamená utracení, nejčistší způsob je zastřelení." Aleš Vorel odborník na bobry, ČZU
40,7 milionu korun loni vyplatil stát za škody, které na českých vodách způsobil kormorán. Tento pták žije ve velkých koloniích, ve kterých loví najednou stovky příslušníků. Jeden pták denně sní zhruba 0,5 kilogramu ryb. V Česku trvale hnízdí 350 párů, ale více než deset tisíc sem přilétá zimovat a další desítky tisíc loví při pravidelném tahu.
10,3 milionu korun ročně stojí náhrady za činnost bobrů evropských. To se týká především dolního toku Moravy, kde se tento vodní hlodavec přemnožil. V Česku žije zhruba 3000 kusů, z toho polovina na jižní Moravě.
10,1 milionu korun zaplatili daňoví poplatníci za 2500 vyder říčních. Lasicovitá šelma může za den sežrat až jeden kilogram potravy, převážně ryb, ale nepohrdne ani měkkýši, raky či mláďaty ptáků.
129 tisíc korun připadá na škody, které v tuzemských zeměpisných šířkách způsobí desítka losů evropských. Největší zástupce čeledi jelenovitých se vyskytuje na Šumavě, živí se listy a okusem stromů.
66 tisíci korun odškodnil stát následky, které chovatelům ovcí způsobil vlk obecný. Tyto psovité šelmy se vyskytují především na východě Moravy. Podle odhadu jde maximálně o 15 kusů.
58,7 tisíce korun zaplatil stát za rysa ostrovida. Zhruba sto kočkovitých šelem žije na Šumavě, v Beskydech a Jeseníkách. Loví převážně srny a podobnou kořist, ale také hlodavce nebo lišky.
0 korun byly hlášené škody, které způsobil medvěd hnědý. Ten se v Česku vyskytuje jen výjimečně (max. 5 kusů). Medvěd je všežravec, oproti jeho pověsti tvoří většinu jeho jídelníčku rostliny.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.