Případů tularemie přibývá

Zatímco dříve byli zajíci polní nakažení tularemií,nemocí přenosnou také na člověka, v honitbách žďárského okresu spíše výjimkou, nyní se jejich výskyt v regionu stává v podstatě každoročním pravidlem.
A svědčí o tom i poslední výsledky vyšetření, jež provedla Krajská veterinární správa pro Kraj Vysočina.
"Na podzim uplynulého roku, v době lovu zajíce polního, měl každý okres z kraje odevzdat vzorky z pěti desítek ulovených zajíců. My ze Žďárska jsme jich poslali k vyšetření 49," popsal Oldřich Sedlář, jednatel Okresního mysliveckého spolku ve Žďáře nad Sázavou.
A výsledek? Z celkového množství bylo hned pět kusů pozitivních na tularemii. Jednalo se o honitby Nížkov na Žďársku, Hrbov, Bory a Mostiště na Velkomeziříčsku a Březí na Velkobítešsku.
"V průběhu celého uplynulého roku se odevzdávali také zajíci, kteří byli v honitbách nalezeni uhynulí. A bylo zjištěno, že ze šesti vyšetřených kusů jich tularemii měly dva - jeden z honitby u Nové Vsi u Nového Města na Moravě a druhý od Mostišť," doplnil výčet Oldřich Sedlář.

Přenos i na člověka
Tularemie, nakažlivé bakteriální onemocnění, nepostihuje pouze zajíce, ale i divoké králíky nebo nejrůznější hlodavce. Choroba je přenosná také na domácí zvířata a na člověka, jenž se jí může poměrně snadno nakazit.
Nemoc se sice dá léčit, ale její průběh je velmi nepříjemný. Pacient mívá vysoké horečky, je slabý, unavený a malátný. Dalšími projevy jsou například hnisavé vředy či zvětšení, zduření a bolestivost uzlin. Příznaky však závisejí především na tom, jakým způsobem se osoba tularemií nakazila.
Ohroženi jsou například myslivci, a to hlavně ti neopatrní, kteří nedodržují hygienické zásady při manipulaci se zvěřinou. Stačí, aby se při stahování, vyvrhování či porcování nemocného zajíce dostala nákaza na drobné poranění na kůži.
Onemocnět může i lovec, nebo případný pytlák, který si po tomto zpracovávání úlovku mimoděk sáhl do úst nebo do oka. Onemocnět tularémií lze i při manipulaci s uhynulým zvířetem, jež nemocí trpělo, slámou znečištěnou nakaženými hlodavci nebo při pozření kontaminované vody - třeba od nemocných myší.
"Podle mých informací tularémií onemocní ve žďárském okrese kolem patnácti lidí ročně," podotkl Oldřich Sedlář. Zkušenosti s takovými pacienty mají také v nemocnici v Novém Městě na Moravě. Ročně tam jsou hospitalizovaní zhruba dva až tři lidé trpící tularémií. "Tito pacienti se léčí kombinací antibiotik. Doba jejich hospitalizace trvá zhruba deset dní," informoval mluvčí nemocnice v Novém Městě na Moravě Roman Kratochvíl. Dříve se tularémie vyskytovala u zajíců polních především na jihu Moravy. "Na Žďársku k tomu docházelo v jižní části okresu, a to v honitbách, kde je hodně zajíců - třeba kolem Bobrové,Kundratic a podobně. Vždycky šlo ale pouze o ojedinělé případy. Nyní se však choroba vyskytuje hned v několika částech okresu," upozornil Oldřich Sedlář.

Ochranné pásmo
Takzvané ohnisko nákazy se vyhlašuje na dobu tří měsíců. Rozumí se jím místo nálezu nebo ulovení pozitivního zajíce o poloměru jeden kilometr. Ochranným pásmem je pak katastrální území, na kterém byla nákaza zjištěna. Ohnisko i ochranné pásmo se zruší po uplynutí pozorovací doby.
V případě, že do tříměsíčního období zasahuje doba lovu zajíce, což je období od 1. listopadu do 31. prosince, platí opatření na celou tuto dobu lovu. Zajíci z ohnisek i ochranných pásem nákazy nesmí být po stanovené období distribuováni do oběhu.
Sám lovec smí zvěřinu z těchto lokalit konzumovat jenom tehdy, je­li poučen o bezpečném zacházení se zvěřinou a dodrží­li důkladnou tepelnou úpravu masa - na sedmdesát stupňů po dobu deseti minut.
A co vše lze udělat proto,aby se člověk zákeřnou tularémií nenakazil? "Zásadní obranou člověka je nesahat na uhynulá zvířata v přírodě, dbát zásad obecné hygieny, nepít neprověřenou vodu, dávat pozor při stahování zajíců a dbát pokynů orgánů státního veterinárního dozoru, když se tularémie v místě vyskytuje," upozornil Josef Duben, mluvčí Státní veterinární správy České republiky.

***
Tularémie
Má přírodní ohniskovost (původce cirkuluje v prostředí nezávisle na člověku). Postihuje zajíce, králíky, hlodavce. Na přenosu se významně podílí klíšťata. Nemocná zvířata ztrácí plachost, jsou malátná. Choroba je přenosná i na člověka, jenž se může nakazit např. při kontaktu s chorým kusem či infikovanou vodou i prachem. Ročně v ČR onemocní kolem sta lidí. Tularémie se vyskytuje v několika formách dle způsobu nákazy. Projevuje se horečkou, slabostí, hnisajícími vředy, záněty kůže a uzlin. Při nákaze přes spojivku hnisají i víčka a oči. Plicní forma se projevuje zánětem plic, kašlem, bolestí na hrudi. Nemoc se dá léčit.
Zdroj: SVS ČR