Sto let kamzíků v Jeseníkách

Jeseníky, Bruntál
Mezinárodní konference na bruntálském zámku věnovaná kamzíkům bude završena odhalením pamětní desky na počest příchodu této horské kozy do Jeseníků. Cyklus přednášek doplní výstava a promítání filmů o kamzících.
Jeseničtí kamzíci se dávno stali motivem pohlednic či turistických suvenýrů, a najdeme zde třeba i hotel Kamzík. Nečekaně se ale z kamzíků stalo také žhavé politické téma.
Až do parlamentu dorazila petice s více než 25 tisíci podpisy, která usiluje o zachování kamzičí populace v pohoří Hrubého Jeseníku. Vznikla jako reakce na zveřejnění dlouhodobého plánu Správy chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jeseníky, který už výhledově s chovem kamzíků v Jeseníkách nepočítá. Podle Správy CHKO tento nepůvodní býložravec v horách poškozuje vzácné druhy endemických rostlin. Právě akce pořádané na bruntálském zámku mají za cíl ukázat tuto problematiku z různých úhlů pohledu.

Jak to vlastně začalo?
S nápadem vysadit v Jeseníkách kamzíky přišel lesmistr Quido Drechsler z Karlovy Studánky. Apeloval na správce velkostatku Řádu německých rytířů a vrchního lesního radu Hölmanna, aby podali žádost o odchycení a převoz kamzíků. "Aby dostali povolení vysadit kamzíky na pozemcích řádu, museli apelovat na arcivévodu Evžena, 58. velmistra Řádu německých rytířů. Ten měl velmi blízko k císaři pánu Františku Josefu Prvnímu. Arcivévoda takticky počkal, až se císař a vášnivý lovec kamzíků ve svých 81 letech vrátil ze své poslední lovecké výpravy, a pak mu přednesl žádost o odchyt kamzíků v Alpách a vysazení v Jeseníkách," vysvětlil Čestmír Pavlík z Kulturně propagační komise Okresního mysliveckého svazu (OMS) Bruntál, jak vypadal lobbing za časů monarchie.

Císař pán: vášnivý lovec kamzíků
Císař František Josef I. údajně za svůj život ulovil přes dva tisíce kamzíků, takže byl této žádosti příznivě nakloněn. První kamzíci se v Jeseníkách objevili v únoru 1913. "Do obůrky byly vysazeny čtyři kamzice a jeden mladý kamzík, který bohužel uhynul, takže stádečko se muselo průběžně doplňovat. Tak započal jejich chov. Po čtyřiceti letech se už s nimi mohlo myslivecky hospodařit," dodal Čestmír Pavlík s tím, že při oslavách stého výročí kamzíků v Jeseníkách budou představeny autentické dokumenty.
"Kamzíci povoleni. Vše nutno připravit. Záležitost důvěrná," stálo v telegramu, který 12. října 1912 obdržel lesmistr Drechsler od arcivévody Evžena a který odstartoval éru kamzíků v Jeseníkách. Právě na počest tohoto telegramu pořádají příznivci kamzíků sérii akcí.
Kamzíci zdaleka nejsou jediným nepůvodním druhem, který byl uměle vysazen do naší přírody. K podobným experimentům dochází od 17. století, kdy se mezi šlechtou rozšířila móda zakládat obory a chovat v nich nějakou raritní zvěř. Proto byli dovezeni daňci, původem z Malé Asie, jelenec běloocasý ze střední Ameriky nebo sika Dybowského a sika japonský z Mandžuska a Japonska. Mufloni zase pochází z Korsiky. Původní není bažant ani ondatra.
"Zvěř záměrně vysazená nebo uprchlá z poškozených obor se většinou výborně adaptovala. Naše mufloní trofeje jsou na světové úrovni. V Jeseníkách máme zdravou populaci kamzíků, zatímco v jejich původní domovině v Alpách kamzíci hodně trpí prašivinou,"uvedl Pavlík s tím,že zdaleka ne všechno kolem nepůvodní zvěře je tak ideální.

Jsou kamzíci původní?
Milovníci kamzíků našli argumenty, které relativizují jejich zařazení do kolonky nepůvodních druhů. "Fragmenty kamzičích koster na území například Štramberka dokazují, že tento živočich se ať už na území Moravskoslezského či Olomouckého kraje, kam území Jeseníků spadá, v minulosti bezesporu vyskytoval," uvedl senátor a hejtman Olomouckého kraje Martin Tesařík, který vedl jednání s předsedou petičního výboru za záchranu jesenických kamzíků Zdeňkem Pavlíčkem. Výsledkem těchto aktivit je vznik zvláštní komise, kterou iniciovalo ministerstvo životního prostředí, aby udělala v otázce kamzíků jasno.
Záměr CHKO úplně zbavit Jeseníky kamzíků nenašel podporu ani na ministerstvu životního prostředí. "Naše ministerstvo považuje vyhubení jakéhokoliv, i nepůvodního životního druhu v rámci plánu péče v chráněné krajinné oblasti za nepřijatelné. Řešení bude hledat pracovní skupina, která vyhodnotí, jak velká populace kamzíka horského je pro chráněnou oblast ideální," uvedl ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Během sta let, které uplynuly od příchodu kamzíků horských z Alp, byla tato populace nejpočetnější v 80. a 90. letech. Tehdy v Jeseníkách žilo kolem tisícovky kusů. V současné době jich zde žije asi dvě stě. Organizátoři petice na záchranu kamzíků tvrdí, že tak malé množství už představuje ohrožení zdravého genofondu.