Krkavec velký - pěvec ovládající naše honitby (Kroměřížský deník)

Krkavec velký je pták řadící se do řádu pěvců, ač jeho velikost tomu moc neodpovídá, vždyť jeho délka se pohybuje okolo šedesáti centimetrů rozpětí letek až sto dvaceti centimetrů. Tohoto majestátního a trochu tajemného ptáka si pamatuji ze svého dětství z několika dovolených v Beskydech, kde se při troše štěstí někdy dal zahlédnout, a hlavně zaslechnout. Jeho charakteristický hlasový projev si ani nelze s ničím jiným zaměnit. Také na Kroměřížsku bylo ještě jedno místo, kde se počátkem osmdesátých let vyskytoval, a to byla nedaleká proslulá bažantnice "Zámeček", kam jsme jako kluci chodívali lovit ryby do blízké řeky Moravy. Ač myslivost vykonávám teprve velmi krátce, tak se prakticky s těmito "Lábusy" setkávám téměř pokaždé při návštěvě honitby. O dva zážitky s krkavci bych se proto chtěl podělit. Při jedné ranní říjnové čekané loňského roku, v lokalitě zvané "v Koutech", se popásalo několik zajíců, když tu jednoho z nich nečekaně napadl pár krkavců. Jeden z krkavců se doslova zajíci "přilepil" na hřbet a pokoušel se jej trhat, kdežto druhý se mu snažil zasáhnout světla svým silným klovcem. Až hlasité štěknutí mého jezevčíka, který tuto situaci se mnou pozoroval z nedalekého posedu, tuto záležitost ukončilo. Krkavci zajíce nechali být, a ten mohl rychle utéci do blízkého lesa. Další příhoda je stará asi dva roky a udála se taktéž ve stejné honitbě, jen na jiném místě, kterému všichni říkají "Orličí". Při rozednívání jsme se psem opouštěli posed a šli jsme směrem k automobilu, když tu na něj dvakrát ze vzduchu zaútočil pár krkavců. Podotýkám, že Hubert, tak se totiž můj drsnosrstý kamarád jmenuje, byl ode mne vzdálen jen asi deset metrů. Tento útok nebyl nijak úspěšný, neboť "Huba" se po nich s odpovídajícím bojovým nadšením ohnal. Proto se domnívám, že krkavci, a nejen oni, již dávno nepatří do Červené knihy ohrožených druhů, ale jejich vysokými stavy by se měli ochránci přírody zabývat, neboť je možné, že se v naší přírodě za pár let vůbec nesetkáme s koroptví (která mimochodem také patří k jeho velmi oblíbenému jídelníčku) nebo bažantem a dříve tak početným zajícem. Na závěr přidávám fotografii místa, kde popisuji historku se zajícem.

Zaslal: Zdeněk Ondruch, Kroměříž