Který ministr si oblíbil Rakovnicko? (Rakovnický deník)

Nebudeme vás dlouho napínat - je to nový ministr zahraničí České republiky kníže Karel Schwarzenberg.

Dřevíč,Rakovnicko.
A že si Rakovnicko oblíbil vyplývá i z Schwarzenbergovy odpovědi při rozhovoru s novináři, když na otázku, jak se změní jeho život při ministrování, odpověděl: "Nijak zvlášť. Občas budu někde na konferenci po světě, ale zůstanu bydlet v zámečku Dřevíč nebo na chatě u Orlíku."

Rozhraní okresů

Abyste se nemuseli dívat do mapy, prozradíme, že zámeček Dřevíč stojí na rozhraní okresů Beroun, Kladno a Rakovník, ale patří okresu Rakovník. Nový ministr se narodil 10. prosince 1937, zámek Dřevíč koupil v roce 1997 a už v tom roce zde oslavil svoje šedesátiny. A to je pro nás lichotivé, když si člověk s takovými nemovitostmi pro prožití významných soukromých okamžiků zvolí právě tišinu Křivoklátských lesů. Prohlásil tehdy: "Cítím se tu dobře. Když vyhlédnu z okna, spatřím třeba divokou lišku. Kolem je ticho a klid, rozlehlé polesí s potůčkem Vůznice, ve které žijí strážci čistých vod raci. Jinde zase rostou porosty tisu." Celé údolí i přilehlé stráně tvoří Státní přírodní rezervaci Vůznice, která svojí rozlohou 230 hektarů patří k největším ve Středočeském kraji.

Historie Dřevíče

Na místě zámečku stával středověký lovecký srub. Dnešní stavbu založili jako lovecký zámek až v první polovině 18. století Fürstenbergové. Jejich znak je umístěn nad vchodem. Na okraji lesa stojí nevelká kaple sv. Huberta, patrona myslivců. Dále je zde několik besídek a altánů. Posledním majitelem zámečku bylo školící středisko o. p. Zemědělského zásobování a nákupu. V mladém věku sem často zajížděl z Prahy pro krásu panenské přírody známý spoluzakladatel Sokola Jindřich Fügner. Do kostela na mši odtud jezdí Karel Schwarzenberg do Nižbora.

Kníže a ministr

Už v prosinci roku 1989 jmenoval prezident republiky Václav Havel Karla Schwarzenberga přednostou své hradní kanceláře, čili kancléřem. Není nám tedy neznámý. Měli bychom si ale zopakovat působení tohoto šlechtického rodu v minulosti a to přímo na rakovnickém okrese.

Stopa na Rakovnicku

Krumlovská větev Schwarzenbergů působila u nás od roku 1662 do roku 1923 ve Mšeci. Schwarzenbergové byli v Čechách oblíbeni a pokládáni za národní českou šlechtu. Na tak dlouhou historii ale náš článek nestačí, proto bychom měli zdůraznit, na co by se v jejich působení nemělo zapomenout. Jan Adolf (1799-1888) dal opravit mšecký zámek do dnešní podoby a založil při něm šestihektarový park. V letech 1812 až 1837 zaměstnával vrchního lovčího Josefa Matze, který byl nazývám Komenským lesnictví. Zavedl systém lanové soustavy, to znamená stejné pruhy lesa a pasek. Tento způsob se u lesů praktikuje dodnes. Adolf Josef (1832-1914) byl velkým příznivcem rybaření. Dal obnovit zanesený Červený rybník a o výměře 20 hektarů. Roku 1907 založil nový rybník Jaroš o výměře 1,75 hektaru.

Panství

Podle pramenů z roku 1906 patřily k mšeckému panství i dvory Mšecké Žehrovice, Srbeč, Háj, Červenice, Kounov a Nečemnice o ploše 4078 hektarů. A zvláštnost? Na horších půdách Schwarzenberg vysázel u Mšece kaštanku na ploše 30 hektarů. Dozrálé plody kaštany se posílaly do zámku Obora u Hluboké v jižních Čechách pro krmení zvěře, zvláště daňků. Otec současného ministra zahraničí Karel VI. Schwarzenberg (1911-1986) se v době mnichovské krize postavil na obranu starých českých hranic. Po okupaci mělo jeho panství vnucenou správu. V roce 1945 byl v prostoru Čimelic raněn a tehdy se i stal prvním předsedou revolučního národního výboru. Do vídeňského exilu s rodinou odešel v roce 1948.

Výlet

Nejjednodušší cesta na Dřevíč (Rakovnicko) je z nádraží Nižbor (Berounsko) přes Běleč (Kladensko). Trasa měří něco kolem deseti kilometrů. Prostor zámečku Dřevíč je oplocen, takže sokolové z Nižboru přemístili pamětní desku Jindřicha Fügnera mimo areál zámku a je ji tedy i nadále možné zhlédnout.

Foto - Zámeček Dřevíč poblíž potůčku Vůznice.
Foto - Deník/archiv autora

Foto - Karel Schwarzenberg
Foto - Deník/archiv

FRANTIŠEK KREJČÍ